Pan Silberstein na svých obchodních cestách po světě zavítá i do Pekingu. Prochází ulicemi, až najednou spatří místní synagogu. Zaraduje se a vstoupí, aby se pomodlil. Uvnitř právě čínský šámes poklízí. Silberstein se začne modlit, šámes k němu přistoupí a začne si ho podezíravě prohlížet. Po chvíli se osmělí:
"Vy jste Žid?"
"Ano, já jsem Žid."
"Hmm … že nevypadáte …"

Přišla Sára k rabínovi a říká:
"Rabi, každé ráno stojím nahá před zrcadlem a říkám si nahlas: Jsi krásná, úžasná, jsi přitažlivá, jsi sexy… Není to hřích, rabi…?"
Rabín se zamyslel, usmál a řekl:
"Ne dcero, není to hřích… Je to jen velký omyl…"

Neoblíbený učitel se ptá Chajima Jankela:
"Kdybys měl devět jablíček, a já bych tě poprosil o tři, kolik by ti jich zůstalo?"
Chajimek přesvědčivě:
"Devět."

Paní Blumenthal uhání za svým starým ortodoxním rabínem:
"Ta vnoučata mě přivedou do hrobu. Mohu já jim něco odříci? Nemohu! Ale letos, ti malí mešugeni, vymysleli si na mně, že chtějí vánoční stromeček! Rebe, mohl bys říci nějaký eruv, prominutí, či snad nějaké zvláštní broche, požehnání pro takovou věc ... ?"
Starý, jindy mírný ortodoxní rabín jen vztekle odsekl:
"Ani omylem!!"
Paní Blumenthal jde na rozumy za mnohem tolerantnějším rabínem, s tímtéž problémem. Mírněji, nicméně rezolutně rabín odmítá:
"Nic takového nejde, lituji."
I odchází paní Blumenthal za mladým, liberálním rabínem, který ji s pochopením vyslechne:
"Bude mi potěšením! Jen mi řekněte, paní Blumenthal, jednu věc: Co je to ten eruv a broche?"

Přijde pan Bloch do manhattanské restaurace U Fajnšmekra. Odmítne jídelní lístek a praví:
"Jsem celý ušlý, jde po mně smrt. Zachránit mne může jen silná polévka s kreplach, vlídné slovo a milý úsměv."
Číšník se vytratí jak pára nad hrncem a hned je tu, úsměvavý, s talířem, z obou se jen kouří. Už už je na odchodu, když ho Bloch zastaví:
"A vlídné slovíčko?"
Číšník se zastaví, skloní se k Blochovi a pološeptem vlídně praví:
"Nejezte ty kreplach."

Jednou v sobotu odpoledne hovořil Lejzr s rabínem a najednou vidí - kráva se topí v rybníce: "Rabi, když jeden vidí o šábesu, že se topí zvíře - je anebo není povoleno ji zachránit?"
Rabín vyvrátil oči k nebesům a pravil: "Nikoliv, Lejzře, není dovoleno porušit šábes kvůli kravičce."
Lejzrovi to nedá: "To je ale hrozné - vidím právě z okna krávu, jak se topí v rybníce."
Rabín na to: "Ano, souhlasím s tebou, to je hrozná věc."
Lejzr pokračuje smutně: "Už jí hlava mizí pod vodou. Je jisté, že se utopí. Takové pěkné zvíře!"
Rabín pokyvuje hlavou: "Co se ale dá dělat, když je šábes? Je mi líto tvého zvířete."
Lejzr sebou trhne: "Proč mého? To byla tvoje kravka, rabi!"

Farář:" Zdálo se mi o židovském ráji. Rámus a nepořádek, všude plno hádajících se lidí."
Rabín: "Mně se zdálo o křesťanském ráji. Nádhera a klid, nikde ani živáčka."