Chajim Jankel rozšiřoval svůj obchod drogistickým zbožím. Rozhodl se, že přijme prodavače, aby měl čas na další obchodní aktivity. Podal inzerát, z došlých odpovědí vybral několik adeptů a provedl s nimi pohovory. Nakonec najal člověka, který se mu zalíbil svojí sebejistotou, když na konec jejich rozhovoru o sobě s nakažlivou jistotou prohlásil, že je nejlepším prodavačem v celém Brooklynu. Druhý den v obchodě všechno prodavači vysvětlil, o každém zboží mu něco pověděl, a když už prodavač o sortimentu věděl všechno, obchodně odcestoval. Za několik dní přišel do kvelbu. Celý konsternovaný se osopil na prodavače:
"Člověče nešťastný, pasoval jste se na nejlepšího prodavače v Brooklynu, a za celou dobu jste nic neprodal! Jak je to možné?"
Prodavač provinile, nicméně sebejistě odpověděl:
"Protože jsem poznal, že nejsem nejlepší prodavač v Brooklynu. Jsem pouze druhý nejlepší prodavač v Brooklynu."
Chajim Jankel zavyl:
"A kdo je tedy podle vás ten nejlepší prodavač v Brooklynu?"
Prodavač na to:
"Ten, kdo vám prodal všechen tenhle drek."

"Když dávám na úvěr," chlubí se Borowitz, "tak se posichruju a cenu pro všechny případy výrazně nadsadím."
"To já," kontruje Sliwowitz, "při prodeji na úvěr účtuji pouze polovic."
"Nejsou oni mešuge?" stará se Borowitz.
"Nejsou," kontruje Sliwowitz, "když kunčaft nezaplatí, prodělám mnohem míň, než chytrej Borowitz."

Po bitvě u Slavkova přijal Napoleon tři nejstatečnější vojáky, aby vyslechl, čím by je mohl odměnit.
První řekl: "Shořel mi mlýn, rád bych nový."
"Dobrá," souhlasil Napoleon, postavím ti nový."
Druhý voják nebyl tak přízemní: "Chtěl bych, aby Polsko bylo svobodné."
"Dobrá," souhlasil Napoleon, "Polsko bude svobodné."
Třetím vojákem byl Chajim Jankel: "Přál bych si mísu herynků."
Napoleon překvapeně souhlasil.
Vojáci si při odchodu dělali z Chajima Jankela ouchcapky, jak je nemožný. Chajim Jankel na to: "Prdlajs mlýn. Polsko - leda tak kulový. Vzpomenou si na mě: když budeme mít hodně štěstí, bude pár herynků."

Chajim Jankel přicházel do let a byl stále svobodný. Matka dělala, co mohla, a tak jednou, aby ulevil stoupajícímu nátlaku, souhlasil, že půjde obhlédnout jednu dceru matčiny známé. Pro jistotu však požádal svého přítele, aby mu asi po půl hodině zavolal a tak mu poskytl příležitost vycouvat. A tak se také stalo.
Chajim s matkou přišli do kavárny, matčina známá jim představila svou Rózinku a sedly si opodál, aby si mladí mohli popovídat. Chajim o voze, Rózinka o koze. Ani ťuk, nic společného, nuda, hrůza. Chajimovi konečně zvoní mobil. Pozorně poslouchá, dělá důležité ksichty, nakonec smutně hovor končí a Rózince se omlouvá:
"Právě jsem se dozvěděl, že můj dědeček zemřel. Pochopíte jistě, a omluvíte mě."
Rózinka celá pookřála:
"Vlastně dobrá novina. Kdyby nezemřel ten váš, musel by každou chvíli zemřít ten můj."

Lázně Luhačovice. Vajnštajn potká Zilbrštajna. "Tak co, Zilbrštajn, už vzali tu jejich proslavenou perličkovou koupel?"
Zilbrštajn s úlekem: "A copak? Ona jim nějaká chybí?"

Chajim Jankel přijde do kavárny. Sedne si ke stolku , kde sedí jeho největší konkurent, Saul Krechtzman. Chajim si bez zájmu objedná, hlavu v dlaních. Krechtzman si tu jeho depresi chvíli vychutnává, pak mu to však nedá. "Co dělaj takový morbidní ksichty, Jankel? Kdo se na nich má koukat?"
Chajimek si promne oči. "Co jim mam povidat," odsekne. "Právě jsem se dozvěděl, že můj největší a nejlepší klient zkrachoval."
Krechtzman by si rád zamnul rukama, ale zvědavost ho trápí, takhle to ještě není ono. "Ne, že by mě to těšilo," snaží se nedat najevo potěšení, "ale řeknou, o koho jde?"
Chajim Jankel zbrunátní: "No, takovej mešuge zase nejsem, Krechtzman, abych ausgerechnet jim říkal jméno svého nejlepšího klienta!"

Soudce se ptá svědka Chajima Jankela:
"Viděl jste obžalovaného Tausingera, jak krade slepici?"
Chajimek se ošívá, mluvit nechce, lhát nechce, pravdu říkat už vůbec ne. Soudce ho však pod pokutou vyzve, aby odpověděl. Chajimek se podrbe a praví:
"Tausinger je člověk čestný, sečtělý, laskavý, vybraných způsobů, světa znalý, muzikální a poctivý. Ale být slepice, tak před ním vylezu na tu nejvyšší špricli v kurníku."