26.4.2024 | Svátek má Oto


CHTIP: Hodina angličtiny

6.12.2008

Ve škole mají deváťáci hodinu angličtiny s mladou učitelkou, krásnou, se vším všudy. Do probíhající hodiny vstoupí inspektor. Nikde není volné místo, jenom v poslední lavici vedle Pepíka. Tak ho učitelka usadi tam, napíše na tabuli anglicky větu a chce, aby jí to přeložili. Vtom jí spadne křida, tak se pro ni ohne a minisukně odhalí kalhotky. Nikdo se nehlásí, jenom Pepa vzadu má ruku nahoře. No, je tady inspektor, musim Pepu vyvolat, když se nikdo jiný nehlásí, říká si učitelka.
"Tak, Pepo, co česky znamená ta věta na tabuli?"
Pepa se postaví a říká: "Ja bych ji šukal, já bych ji tááááák šukal!"
Učitelka zrudne, trapas před inspektorem, a odpovi: "Cože? Jak se opovazuješ ...? Píšu ti pětku!"
Pepa si sedne, loktem dloubne do inspektora a říká: "Když neumíš anglicky, tak příště neraď, debile!"

Přijde Ind na úřad v hlavním městě a povídá:
"Sáhib, já se chci rozvést."
Úředník se na něj přísně podívá a odvětí:
"To není jen tak, musíš k tomu mít nějaký důvod."
Ind se na něj podívá, zamyslí se a povídá:
"Podívejte se, sáhib, já jsem rolník a tak vím, že když zaseju rýži, sklidím rýži. Když zasadím strom manga, sklidím mango. Ale když zaseju Inda a sklidím Číňana, no řekněte, sáhib, není to dostatečný důvod?!"

Býval jakýsi profesor Seeman, slavný foniatr, který se zabýval mimo jiné koktáním. A ten neměl rád vtipy o koktavých až na jeden:
Potkají se dva:
"Tak co pořád děláš?"
"A a a le je je je to do do dobrý. Cho cho chodím k pro pro profesoru Se Se Semanovi kvůli to to tomu ko ko koktání."
"No a jak ti to jde?"
"Dě dě dělám ce ce celkem po po pokroky, po po po slouchej. Tři tisíce tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři tisíce tři sta třicet tři stříbrných střech."
"No to je vynikající!!"
"No no no jo, ale vo vo vono na to má má málokdy přijde ře ře ře řeč."

Príde manželský pár do reštaurácie.
Čašníčka pribehne a pýta sa: "Dáte si niečo?"
Žena: "Párky."
Čašníčka: "Aj chren?"
Žena: "Chren si dá tiež párky."

Ve škole prebieha pracovné vyučovanie. Učiteľ hovorí o bezpečnosti práce. A uvedie príklad.
"Išiel chlapec po ulici a spadla mu na hlavu tehla. Chlapec umrel. A raz išlo dievča s prilbou, spadla na ňu tehla a ona sa iba usmiala a šla ďalej."
Ozve sa Móricko:
"Áno, tú poznám, dodnes chodí v prilbe a usmieva sa."

Faráři ukradli kolo! Postěžoval si kostelníkovi, jaká že to svoloč teď na světě žije! Ani posvěcených předmětů si již neváží! Kostelník dostal nápad:
"Pane faráři, připravte si na neděli kázání o desateru! Já se schovám za sloup a budu pozorovat ovečky, až se dostanete k tomu sedmému, nepokradeš, tož on se možná někdo zastydí a začervená!"
Neděle, konec mše, kostelník rozčileně běží za farářem:
"Ale pane faráři, vždyť vy jste se k tomu sedmému přikázání vůbec nedostal"
"Správně synu, já jsem si u toho šestého vzpomněl, kde jsem to kolo nechal!"

Dveře se zavírají a tramvaj se chystá se k odjezdu ze stanice.
K vozu však dobíhá uřícený muž a zoufale volá:
"Prosím Vás, počkejte ještě na mě, jinak nestihnu práci.
Cestující se přimlouvají u řidiče a ten čeká na opozdilce.
Pán nastoupí, zavřou se dveře, tramvaj odjíždí a pán praví:
"Dobrý den, kontrola jízdenek."

Žena se v noci probudí a vidí, že manžel není v posteli.
Najde ho jak sedí u kuchyňského stolu, jen tak civí do zdi, utírá si slzu a srká kafe.
„Co se děje, drahý?“
„Ale, jenom jsem si vzpomínal, jak jsme se před dvaceti lety poprvé potkali a začali spolu chodit. Tobě bylo tehdy jen šestnáct. Pamatuješ?“
Žena pamětí manžela dojata až k slzám:
„Ano, pamatuju.“
Manžel polyká slzy:
„A pamatuješ, když nás tvůj táta přistihl na zadním sedadle v mým autě?“
„Jo, jo, pamatuju!“
„A vzpomínáš, jak mi vrazil brokovnici do obličeje a řekl – vezmeš si mou dceru, nebo chceš, abych tě poslal na dvacet let do vězení?“
„To víš, že vzpomínám," odpoví manželka něžně.
On si setře další slzu s tváře:
„Dneska by mě pustili.“

Kohn se ptá Roubíčka: "Tak jak to jde?"
Roubíček: "Nic moc, chlastám staré víno, jím plesnívý sýr a auto mám bez střechy!"

Představuje se nový ředitel Veřejné neziskové nemocnice Středočeského kraje zaměstnancům:
"Jmenuji se Kott. Pro ty, co koktají, jsem Petr."