Mužský pohlavní hormon, testosteron, má pověst hormonu, který vedle utváření mužských pohlavních znaků a sexuálního chování zvyšuje tendenci k dominantnímu chování a prohlubuje agresivní projevy. Méně je známo, že vyšší maskulinita mužů, podmíněná vyšší hladinou testosteronu zvláště v období dospívání, prokazuje lepší zdatnost a genetické předpoklady pro účinné fungování obranného systému. Absurdně k tomu dochází tím, že testosteron tlumí činnost obranného systému; jinak řečeno, pouze jedinec, který má kvalitní obranný systém, si může „dovolit“ vyšší hladinu testosteronu. Testosteron (podobně jako všechny steroidní hormony) má však i další účinky. Nedávno bylo například prokázáno, že působí proti jinému zajímavému hormonu – oxytocinu.

Oxytocin je hormon, který se významně uplatňuje při přípravě ženy na porod. Vedle toho se podílí na přípravě mléčných žláz pro tvorbu mléka, uplatňuje se při orgasmu a má vliv na oběhový systém ženy. Daleko zajímavější jsou pak jeho účinky na mateřské a sociální chování. Jeho hladina zvyšuje zájem o sociální podněty, zvyšuje prosociálnost a spolupráci. V této souvislosti byl prokázán jeho vliv na důvěru. Oxytocin je tvořen i u mužů a tudíž jeho množství obdobně ovlivňuje jejich chování. Z evolučně psychologického hlediska se předpokládá význam oxytocinu pro zvýšení jejich ochoty pečovat o děti. V pokusech, kdy byl aplikován vstřebáním přes nosní sliznici při čichání (vdechování) se účinek na sociální zaměřenost mužů jasně projevil.

Naopak také ženy mají určité množství mužských pohlavních hormonů včetně testosteronu. Jejich hladina může vést ke vzniku mužských, tedy maskulinních znaků, jako je ochlupení, rysy v obličeji a hloubka hlasu. To je často nápadné po menopauze, kdy se sníží úroveň ženských pohlavních hormonů, estrogenů, které jinak účinek mužských pohlavních hormonů překrývají. Testosteron však u žen zvyšuje sexuální touhu a vzrušení a ovlivňuje jejich chování a poznávací funkce.

Podstata zmíněného vědeckého poznatku o vztahu obou hormonů spočívá v utváření důvěry či podezírání vůči druhým osobám. Při aplikaci testosteronu ženám se ukázalo, že se snížilo jejich důvěřování. Jak se zdá, je míra podezírání a důvěřování závislá (mimo další faktory, jako jsou sociální zkušenosti) na vzájemném sladění oxytocinu a testosteronu. V této souvislosti je důležité připomenout kolísání hladiny testosteronu u mužů i u žen (u nich samozřejmě na nižší úrovni) během dne, ale i v delších údobích (u žen během menstruačního cyklu, kdy je vyšší před ovulací). Tím je podporována reprodukce, ale současně ovlivněny i sociální vztahy v podobě vyšší či nižší míry podezíravosti nebo důvěřování, které jsou tak na druhou stranu s naším sexuálním chováním propojeny.

(Inspirováno článkem Johnson a Breedlove, 2010, PNAS, str. 11149-11150.)