Přední světoví experti, kteří se zabývají léčením duševní demence, nyní představili tucet rizik, jejichž eliminace by měla účinně zabránit nástupu demence až u čtyř z deseti potenciálních obětí.

Demencí trpí ve světě padesát milionů lidí a světovou ekonomiku to ročně stojí bilion dolarů. Podle prognóz Světové zdravotnické organizace se do roku 2050 počet lidí s tímto postižením ztrojnásobí. Dvě třetiny z nich budou žít mimo ekonomicky vyspělé státy, kde se většině z nich nedostane patřičné péče. Některé země, jako jsou Francie, USA nebo Británie, ale tento negativní trend zvrátily a podíl seniorů s demencí tam začal klesat. Významně k tomu přispěla změna životního stylu.

Osmadvacet světových odborníků z Komise pro prevenci demence ustanovené předním lékařským časopisem The Lancet nyní představilo dvanáct rizikových faktorů, jejichž eliminací lze výskyt demence snížit přinejmenším o čtyřicet procent. Vědci zdůrazňují, že boj s demencí je běh na dlouhou trať.

„Zjistili jsme, že taktika pro úspěšný únik před demencí začíná velmi brzy a pokračuje po celý život, takže nikdy není příliš brzy a nikdy není příliš pozdě podniknout potřebné kroky,“ říká mluvčí komise Lon Schneider z losangeleské Jihokalifornské univerzity.

Jednu z prvních hrází proti demenci můžeme vybudovat už velmi záhy tím, že dosáhneme co nejvyššího vzdělání. Ve škole jsme nuceni namáhat mozek, a jeho schopnosti díky tomu rostou. Člověk si tak vytváří jakousi „rezervu“, z níž po nástupu demence čerpá. I když ze svého intelektu něco ztratí, stále ještě ho to v běžném životě nehandicapuje.

Jako prevence působí vzdělávání nejúčinněji na mozek ve věku do dvaceti let. Jeho pozitivní efekt ale nemizí ani později ve stáří. Vzdělaní lidé hodně čtou, hrají na hudební nástroje, učí se cizí jazyky. Namáhají mozek a udržují ho v kondici. Analýza Komise pro prevenci demence uvádí, že kdyby se podařilo zajistit adekvátní (tedy aspoň střední) vzdělání všem, mohl by výskyt demence klesnout o sedm procent.

Další rizikové faktory se objevují ve středním věku, mezi pětačtyřiceti a pětašedesáti roky. Patří k nim poškození sluchu. Lidé běžně komunikují hlasem o síle kolem sedmdesáti decibelů. Už lehká porucha sluchu, při níž člověk neslyší zvuky slabší než pětadvacet decibelů, však riziko demence významně zvyšuje.

Zhoršení sluchu provází úbytek nervové tkáně v některých částech mozku. Nejsilněji je postižen spánkový lalok včetně části zvané hipokampus. Ta sehrává klíčovou roli při ukládání informací do paměti. Zasažena jsou i další centra důležitá pro paměť, orientaci a vnímání času.

Pokud by se podařilo zabránit poškození sluchu lidí, například používáním chráničů při práci v hlučných provozech nebo omezením poslechu příliš hlasité hudby, a kdyby všichni lidé s poruchami sluchu používali naslouchadla a další podobné technické pomůcky, klesl by počet případů demence o osm procent.

Rizika středního věku

Střední věk mezi pětačtyřicítkou a šedesátkou s sebou přináší další rizika demence. Patří k nim těžká poškození hlavy, jako jsou fraktury lebky, poranění mozku, krvácení do mozku nebo otoky mozku. Ty zvyšují riziko demence dokonce i v případě, že člověka postihnou jen jednou za život. Nejčastěji dochází k těmto poraněním při dopravních nehodách a pracovních úrazech.

Na vině však bývají i některé sportovní aktivity. Vedle boxu a dalších bojových sportů patří k rizikovým i kontaktní sporty jako hokej, ragby či americký fotbal. Samostatnou kapitolu tvoří pády při jízdě na kole, skateboardu nebo z koně. V poslední době se mezi neurology hodně diskutuje například o negativních dopadech hry hlavou u malých fotbalistů, kdy je mozek poškozován dlouhodobým působením relativně mírných otřesů. U seniorů zvyšuje riziko demence i lehčí poranění hlavy, jako je otřes mozku. Pokud bychom zabránili všem těžkým poraněním hlavy, klesl by ve světě počet lidí s demencí o tři procenta.

Z epidemiologických studií vychází jako rizikový faktor středního věku vysoký systolický krevní tlak s hodnotami nad 140 milimetrů rtuťového sloupce. Pokud by lidé mezi čtyřicítkou a šedesátkou udrželi hodnoty „horního“ krevního tlaku pod sto třiceti milimetry rtuťového sloupce, přineslo by to pokles případů demence u seniorů o dvě procenta.

Vyznavače alkoholu postihuje demence nejen častěji, ale nastupuje u nich dřív než u lidí, kteří pijí střídmě. Mezi pacienty trpícími demencí už před dovršením pětašedesáti let tvoří nestřídmí konzumenti alkoholu plnou polovinu. Riziková je konzumace více než 210 mililitrů čistého alkoholu týdně, což je například devět půllitrů dvanáctistupňového piva.

Avšak ani úplná abstinence není nejlepší. Mozku totiž svědčí mírná konzumace alkoholických nápojů do 140 mililitrů čistého alkoholu týdně. Tolik etanolu obsahují třeba čtyři sklenky (kdy sklenka je dvě deci) červeného vína. Umírněním spotřeby alkoholu by lidstvo snížilo výskyt demence o jedno procento.

Hrozba demence ve stáří roste i s obezitou ve středním věku. Pokud lidé s nadváhou zhubnou aspoň o dva kilogramy, průkazně se jim zlepší paměť i pozornost a mají lepší vyhlídky, že ve stáří budou pekla demence ušetřeni. Pokud by se lidé zbavili obezity, klesl by výskyt demence o další procento. Může se to zdát málo, ale představuje to záchranu půl milionu lidí, což je počet všech obyvatel Brna a Olomouce od kojenců až po důchodce.

Skutečný vliv kouření na propuknutí demence zkresluje fakt, že kuřáci umírají dříve než nekuřáci třeba na kardiovaskulární choroby nebo na plicní onemocnění včetně rakoviny. Často odejdou ze světa ve věku, kdy se u nich demence nestačí projevit. I tak představuje kouření významný rizikový faktor. Platí to i pro pasivní kuřáky, kteří sice sami nekouří, ale jsou nuceni dýchat zakouřený vzduch.

Z odhození cigarety mohou těžit i lidé, kteří kouřili do vysokého věku. V jedné studii se ukázalo, že když šedesátníci přestali kouřit aspoň na čtyři roky, čelili v následujících osmi letech menšímu riziku demence než jejich vrstevníci, kteří kouří dál. Kdyby všichni kuřáci skoncovali se svým zlozvykem, klesl by počet lidí s demencí o pět procent.

Demenci a depresi považují někteří odborníci za dvě strany jedné mince. Mozek poničený depresemi je náchylnější k demenci, naopak nastupující demence se může s několikaletým předstihem projevovat depresemi. Pokud se pacienti s depresemi léčí, postup demence se výrazně zpomalí. V tom mohou sehrát určitou roli i vedlejší účinky antidepresiv, které snad potlačují projevy demence. Vymýcení depresí by snížilo počty případů demence o čtyři procenta.

Senioři se mohou výrazně chránit před demencí také udržováním společenských kontaktů. Pomáhá jim to k vyšší duševní i fyzické aktivitě, čímž si chrání mozek před poklesem výkonnosti. Proto jsou na tom seniorské manželské páry lépe než stejně staří lidé žijící bez partnera. Snáz vzdorují demenci i senioři, kteří jsou v pravidelném kontaktu s rodinou, mají okruh přátel, jsou zapojeni do činností místní komunity a chodí do práce. Na konto osamělého života lze připsat čtyři procenta případů demence.

Rovněž fyzická námaha se ukazuje jako velmi dobrá prevence proti demenci. Epidemiologické studie prokázaly, že lidé, kteří se věnují sportu dvě a půl hodiny týdně, vzdorují v seniorském věku demenci úspěšněji než lidé, kteří se sportu vyhýbají. Přiměřeným sportováním by bylo možné snížit výskyt demence o dvě procenta.

Špinavý vzduch poškozuje lidské zdraví na mnoha frontách a nešetří ani mozek. Lidem žijícím ve městech, v průmyslových oblastech nebo v místech s hustou dopravou ničí mozky nejsilněji prachové částice, oxid dusičitý a oxid uhelnatý. Pokud by lidé nedýchali znečištěný vzduch, klesl by počet případů demence o dvě procenta.

Riziko demence průkazně zvyšuje cukrovka druhého typu, jež často postihuje lidi s obezitou. Podílí se asi na jednom procentu všech případů.

Doporučený recept pro mozek

Na vrub dvanácti rizikových faktorů tak padá čtyřicet procent případů demence. Komise pro prevenci demence proto zformulovala následující recept: dosáhnout co nejvyššího vzdělání, po čtyřicítce udržovat „horní“ krevní tlak na hodnotách pod 130 milimetrů rtuťového sloupce, důležitá je také ochrana sluchu a používání technických pomůcek u těch, kteří hůře slyší. Měli bychom se chránit před úrazy hlavy. Doporučuje se také omezit pobyt ve znečištěném ovzduší včetně pasivního kouření.

Nezanedbatelnou ochranu nabízí střídmá konzumace alkoholu. Důležité je nekouřit, vyhnout se obezitě a s ní spojené cukrovce. Účinně se ochráníme také duševní, fyzickou a společenskou aktivitou ve středním i seniorském věku.

Autor je biolog, profesor České zemědělské univerzity, působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze

LN, 29.8.2020