15.10.2019 | Svátek má Tereza


VĚDA: Nové doklady nejstaršího symbolického myšlení

9.2.2011

Před nedávnem udivily vědeckou veřejnost přes 70 000 let staré doklady o zdobení pomocí korálů z ulit plžů z jeskyně Blombos v jižní Africe. Z této doby byly nalezeny na více lokalitách i velmi jemné kamenné nástroje. Tyto a další nálezy z Afriky ukázaly, že myšlení a rozvinutá kultura mají daleko hlubší počátky, než jsme si představovali. Tato svědectví navíc vedla k úvahám o vztahu inovace technologií a demografických podmínek, jinak řečeno: hustší populace umožňovala zachování nových poznatků, jejich šíření mezi skupinami a následně vylepšování.

Jižní Afrika přinesla opět nové poznatky o schopnostech našich předků. V lokalitě Diekloopf Rock Shelter v soutěsce Howiesons v blízkosti jihozápadního pobřeží byly nalezeny úlomky pštrosích vajec; celkem se jednalo o 270 fragmentů. Nález byl datován na přibližně 60 000 let. Zřejmě byla vejce pštrosů využívána jako zásobníky vody, jak to můžeme pozorovat i u současných jihoafrických lovců a sběračů – obyvatel Khosajského či Sanského původu. (Pozn.: Ostatně již dříve byly zjištěny genetické markery, které dokazují na velkou starobylost uvedených populací, která by naznačovala i kontinuitu s pradávnou rozkvétající kulturou, reprezentovanou nálezy z Blombos a Diepkloopf Rock Shelter.) Tvůrci těchto „nádob“ na vodu žili v blízkosti řeky s pestrým rostlinným (spíše lesním) pokryvem, typickým pro strže a s tehdejšími běžnými, spíše horskými druhy. V okolí se nacházely zbytky želv a kostí savců jako např. damanů, hlodavců, zajíců a dokonce i tura a dalších větších zvířat, ukazujících i přítomnost travního pokryvu. Která z těchto zvířat sloužila jako pravděpodobná potrava, lze těžko prokázat pro vysokou fragmentálnost kostěných pozůstatků. Za zmínku stojí zdůraznit občasné navštěvování nedalekého mořského pobřeží a vyhledávání měkkýšů (zřejmě pro konzumaci).

Ještě zajímavější než transport vody v pštrosích vejcích je skutečnost, že na vnějším (vyklenutém) povrchu celé řady kousků skořápek jsou pravidelné a nenáhodné vrypy. Mají například charakter hlubokých paralelních rýh, dále se jedná o šrafování či provedení příčných rýh přes delší čáry a dvojčáry. Dokonce se některé tyto motivy opakují nad sebou. Dalším prvkem jsou zvlněné čáry odvíjející se od centrální rýhy (jako by napodobovaly žilnatinu listů). Na základě mikroanalýzy se potvrdilo, že rytiny byly prováděné postupně tak, že nejdříve byly udělány delší, centrální (a hlubší) rýhy, na které pak navazovaly vrypy příčné přes ně nebo vrypy do strany. Vše nápadně připomíná zdobení keramiky z daleko pozdější doby! Autoři pod vedením Texiera tyto nálezy považují jednoznačně za doklad symbolického myšlení. Domnívají se, že se nejedná o nahodilé rytiny do skořápek, ale o grafickou tradici. Již z poněkud staršího nálezu v Blombos známe jednodušší rytinu v kousku do jeskyně doneseného jílu.

Bohatý kulturní rozvoj včetně symbolického myšlení lze očekávat od počátků vzniku anatomicky moderního člověka. Doposud jsme však měli o tom jen velmi málo dokladů. S představou vzniku vyspělé kultury až ve spojitosti s populacemi přicházejícími do Evropy před 40 000 lety se zřejmě budeme muset rozloučit.

Skořápky pštrosích vajec s rytinami

Skořápky pštrosích vajec s rytinami

Zdroj: PNAS 2010








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.