10.4.2021 | Svátek má Darja


VĚDA: Neznámému hackerovi

24.11.2009

Prý to byl jakýsi zatím neidentifikovaný hacker, kdo vystavil na odiv celému světu interní komunikaci mezi zaměstnanci University of East Anglia a řadou známých “oteplovačů” (korektněji: vědců zastávajících hypotézu o antropogenní změně klimatu). Nelze než dotyčnému poděkovat, je to totiž čtení nadmíru poučné a byla by veliká škoda, kdybychom o ně bývali přišli. Obsahuje kupříkladu odkazy na manipulaci s daty, která nechtějí dobrovolně vypovídat o značném nárůstu teplot, snahu zabránit skeptikům publikovat jejich články, anebo také svědectví až morbidní radosti ze smrti význačného skeptického autora. Asi právem mnozí očekávají, že tyto dokumenty vzbudí pořádnou kontroverzi, ostatně pozornosti médií kauza rozhodně neunikla, informoval o ní už The New York Times, Wall Street Journal nebo také agentura AP (šířeji rovněž Edmonton Journal, další články jsou kupříkladu zde a zde, píše o tom také Luboš Motl – pozn. red.).

Nedoufal bych však, jak řada skeptiků činí, že by snad tohle odhalení mohlo mít nějaký zásadní vliv na běh světa. Že vědci nejsou žádní světci, to ty materiály dokazují výtečně. Ovšem skandál se nebude konat, univerzita nechá pátrat po provinilci (již se stalo), prohlásí dokumenty za neautentické (také se stalo, nelze je prý ověřit), v případě opravdu velkých problémů budou kariéry vybraných provinilců předhozeny vlkům, avšak karavana pojede dál.

Nechme však celou tu debatu o oteplování pánům odborníkům, konečně jsou za ni placeni a po večerech dlouze přemýšlejí, jak dělat svou práci spolu se svými kolegy co nejlépe, píší ty maily a falšují data. Nevíme ale, jestli druhá strana nefalšuje také, anebo jestli stejně morbidně se netěší při příležitosti úmrtí prominentního oteplovače. Nicméně to by nás mělo vést k určité opatrnosti. Právě proto, že si nejsme jisti ani jednou stranou, měli bychom být náramně pozorní při čtení zpráv o vědeckých výsledcích. Je důležité nezapomenout se vždy podívat, kdo je pod zprávou podepsán a kde dotyčný pracuje, tedy kdo mu platí nájemné, chleba a cigarety. Objektivní věda a hledání pravdy, to jsou hezké ideály, přinejmenším v případě některých věd je ale třeba číst velice pozorně a šetřit svou důvěrou.

Je zajímavé si tuto zprávičku z Anglie dát dohromady s děním českým, a sice kontroverzí kolem financování naší vědy. Může mít občan vůbec nějakou jistotu, že přinejmenším část humanitních disciplín není pokažena stejně jako klimatologie politickým zadáním? Nedávno jsem se zeptal jednoho vcelku známého českého ekonoma, proč bych měl vůbec přikládat váhu jeho povídání o důležitosti role centrální banky v regulaci finančního sektoru, když dotyčný dlouhá léta pracoval pro naši ČNB a stále si tam udržuje dobré styky. Nemám pocit, že by má otázka byla tak drzá, jak si dotyčný myslel. Přeci je jasné, že nebude kritizovat obsah své vlastní práce, to by třeba mohl pekař nadávat na své rohlíky a doporučovat koupit u konkurence. Podobně bych ani nečekal, že ten, kdo si udělal živobytí z gender studies (vdečný to terč kritiků), bude rýpat do celého toho oboru. Chce skončit na dlažbě? Nikoliv, tedy shledá ten obor nanejvýš zajímavým, důležitým a najde určitě řadu důvodů, proč by měl právě on dostat přidělen grant. Snad jen v případě přírodních věd máme určitou jistotu, že výsledky budou korektní, alespoň pokud tedy politici nepotřebují vyhrožovat nám novou dobou ledovou anebo naopak táním oceánů, to by si pak museli dotyční prefesionálové plivnout do dlaní, začít překreslovat stupnice teploměrů a usilovným soustředěním mysli se pokusit zapůsobit na ledovcové masy.

Dovolím si k tomu kacířskou poznámku, že by možná bylo docela nejlepší, kdyby stát nepřispíval vědcům vůbec na žádný výzkum, kdyby bylo dokonce považováno za ne-profesionální jakékoliv peníze od státu (a jeho všemožných agentur) vůbec na svou vědeckou práci přijímat. Práce takových lidí je nedůvěryhodná už z principu, pokud snad se netýká nějakého naprosto neškodného tématu, teoretické fyziky, kosmologie a tak dále. Jenže pak, to by si měl třeba pan Grygar uvědomit, zas není úplně jisté, zda by daňový poplatník chtěl vůbec takové katedry (z jeho hlediska bezesporu mlhavých studií) vůbec živit. V tom vězí celé to dilema státní podpory vědy. Když uvěříme, že věda je dobrá a má být podporována z daní, pak čelíme nemilému faktu, že bez potíží se dá financovat jen výzkum základní a pokud možno vzdálený jakýmkoliv politicky citlivým tématům. Jenže to zas nemůžeme voličům dobře vysvětlit, proč by spíš neměly stát školy, nemocnice, mosty anebo proč by neměl klesat státní dluh. V případě, že dopustíme státní podporu vědy, jejíž závěry mají nějaký politický význam, nevíme zase, jestli si ve skutečnosti nekupujeme pouhou propagandu, obyčejné žvásty zabalené ve vědecké hantýrce. Případ klimatického oddělení University of East Anglia toho buď výbornou ilustrací. Protože se sluší za každý dobrý čin poděkovat, říkám díky dotyčnému smělci, který interní data vynesl ven. Kéž by jen vždy bylo dost hackerů ochotných pro nás strhnout závěs!

Jan Vyskočil







 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.