Usmívej se, vyletí ptáček! To bývala kdysi žádost, kterou směroval malému dítěti fotograf skrytý za bednou svého aparátu pokrytý spolu s ní černou plachtou. Je to dávno; dnes jsme zvyklí být obklopeni kamerami. O mnohých ani nevíme. Zajímají je naše úsměvy? Nebo, obecně, výraz naší tváře?

Jak kterou a jak který výraz. V posledních letech přibývá firem zaměřujících se na využití umělé inteligence (AI) k vyhodnocení lidských tváří po stránce emoční. Za tím jsou neuronové sítě, které (syceny tisíci a tisíci záběry spolu s údaji o náladě osoby) se stále více učí rozeznávat lidské emoce. Jsou dokonce firmy prohlašující, že jejich přístroj pozná náladu, i když jsou obličeje skryté za slunečními brýlemi, pod širokým kloboukem či za špatného osvětlení a nově také zakryté zčásti rouškou.

Ve druhé polovině minulého století se zdálo, že otázka není tak složitá; mnozí odborníci dělili lidské emoce do sedmi skupin. Veselost, smutek, hněv, úzkost a další. Tak jednoduché to však zdaleka není, což se ukazuje právě u speciálních kamer s AI. Například v jedné studii němečtí vědci zjistili u osob přímo sledovaných, že mužů se zrovna smálo 86 procent, žen 91, ovšem vyhodnocení kamerové pomocí AI udávalo jen 25 procent smějících se žen. Závěrem bylo konstatování, že některé výrazy tváře jsou na hranici – nebývá snadné rozlišit, zda se daná osoba opravdu směje, nebo jen uculuje, či dokonce je to afektovaný úsměv. Ostatně, podívejme se na záběry státníků nebo modelek... Přesto se už objevila firma, kde se pohovor se zájemci odehrává jako videohovor sledovaný AI kamerou. Kandidáti během 60 sekund odpovídají na dvě tři otázky, načež algoritmus analyzuje tvář i odpovědi a nakonec vydá profil osoby, tedy zda je na dané místo vhodná. Prý se to docela osvědčuje.

Jsou i jiné, nezávislé výzkumy týkající se kontaktů mezi lidmi. Jeden zjistil, že na začátku se zorničky nepatrně rozšíří, brzy se však pohled stočí aspoň na chvíli jinam: ne že by partner nebyl zajímavý, ale krátké přerušení bezprostředního očního kontaktu přispívá lepší komunikaci. Co ale během videohovoru, jak je to s očním kontaktem?

Někdy se takové kamery používají ke sledování reakce zákazníků v supermarketech, prý by se také dalo pozorovat, zda se žáci ve třídě nenudí. Některé automobilky hodlají instalovat podobné kamery do drahých modelů aut, aby šlo sledovat případnou agresivní reakci řidiče. Nabízí se otázka: jak je to s ochranou soukromí? Záběry jsou prý anonymní a pravidelně se odstraňují... ale co třeba ten přijímací pohovor?

Jeden z kritiků tohoto systému ukázal již před dvěma lety záběr tváře zkřivené hněvem a strachem, ovšem následující celý obraz předvedl fotbalistu jásajícího, že dal gól. Zmíněný badatel to shrnul: „Dokud nevím, co je fotbal, nemohu nikdy pochopit, co se událo.“ A jeho závěrečný názor sdílí zatím více odborníků: „Právě teď nemáme žádný systém AI, který může dobře odvádět práci ve všem.“

Autor je fyzikální chemik

LN, 26.3.2022