V názorech na teorii globálního oteplování nastal v posledních letech zřetelný posun od hysterického strašení ke kritice metody, použitých dat, zpracování – a hlavně k zneužití pomocí tzv. obnovitelných zdrojů. Mezi zastánci názoru, že oteplování způsobují svou činností lidé, a těmi, co o tom pochybují, se rozpoutal nesmiřitelný boj.

Nejdříve je nutné uvědomit si mantinely, ve kterých se teplota pohybovala v minulosti. Nejlépe v tak vzdálené minulosti, kdy klima nemohlo být ovlivňováno lidskou činností. Ve čtvrtohorách je pro celosvětové klima charakteristické střídání dob ledových (glaciálů) a meziledových (interglaciálů).

Tedy trochu nudné terminologie (Vojen Ložek):

Glaciál: Doby ledové, fáze celosvětového ochlazení vedoucí ke vzniku velkoplošných pevninských zalednění – ledových štítů, jaké dnes známe z Grónska nebo z Antarktidy. V našich podmínkách jde o dočasný pokles ročních průměrů teploty až o 10 – 12° C proti dnešnímu stavu v době kulminace ochlazení. Název pochází ze zemí, které byly zaledněním přímo postiženy, ovšem jelikož daleko největší plocha pevnin se ledem nepokryla, nýbrž jen výrazně ochladila, je přesnější hovořit o obdobích studených (kryomery).

Interglaciál: Opak glaciálu – doba meziledová, teplé období oddělující dva navazující glaciály (doby ledové). Podnebí a přírodní prostředí měly obdobný ráz jako v současnosti, průměr ročních teplot v kulminační fázi převyšoval o 3 – 4° C dnešní hodnoty, rovněž srážky byly podstatně většinou vydatnější, což se ve střední Evropě projevovalo výskytem řady teplomilných rostlin i živočichů žijících dnes jen v jižnějších oblastech.

Tím by tedy spor o oteplování mezi oteplovači a popírači mohl skončit. Čestnou remízou, prostým konstatováním, že klima se mění. Jak se měnilo po dlouhá geologická období, vidíme třeba na grafu, který uveřejnil Metelka:

Zdroj:Metelka - Tolasz

Graf má nelineární časovou osu. Jinými slovy, pokud by byla časová osa lineární, graf by vůbec nebyl schopen ukázat nějaké oteplování v současnosti. Další zajímavostí jsou klimatická optima – období, kdy byly nejpříznivější podmínky pro rozvoj biosféry. Jak třetihorní, tak i klimatické optimum současné poledové doby odpovídají zároveň teplotním maximům.

Častý spor je o oxid uhličitý, plyn, který má způsobovat oteplení. Alarmisté ho považují za největší nebezpečí, skeptici jeho vliv do značné míry popírají. I ten kolísal, následující graf je podobný teplotnímu grafu:

Oxid uhličitý v atmosféře od prvohor do knce třetihor. Zdroj Royer 2006

Vypadá to tak, že pokud spálíme všechno uhlí a ropu, přibude v atmosféře výrazně oxid uhličitý, a tedy se značně oteplí. Vypadá, ale skutečnost je úplně jiná. Ani uhlí, ani ropa nejsou nejdůležitějšími skladišti uhlíku v zemské kůře. Naprostá většina je v podobě uhličitanů, tedy vápence a dolomity. Dokonce ani většina uhlí nebo ropě podobných sloučenin nebude nikdy těžena, jsou totiž v hornině rozptýlené, a tudíž nedostupné. Nebo jinak – do oběhu jsme schopni vrátit jen malou část uhlíku.

Zalednění konci ordoviku nezabránil ani podstatně vyšší obsah oxidu uhličitého v atmosféře.

Na ubývání obsahu oxidu uhličitého reaguje i biosféra. Ubývá biomasa – celkové množství živých organizmů se zmenšuje. Země vůbec není dokonalý, samočinně se regulující stroj. Oxid uhličitý, který se dostane do hornin, se jen díky kontinentálnímu driftu a následné sopečné a horotvorné činnosti pomalu vrací do oběhu. Ke snížení obsahu oxidu uhličitého došlo na konci prvohor. I tehdy byla pevnina kolem jižního pólu, i tehdy došlo k zalednění.

Také v současnosti se klima mění. Poté, co skončilo ochlazení malé doby ledové, nastalo postupné oteplování. O tom, nakolik je to způsobeno lidskou činností, nebo jestli jsou tyto změny zveličeny, se vedou spory. Faktem zůstává, že na boj s oteplováním (nebo moderněji s klimatickými změnami) se vynakládají ohromné sumy.

Konec malé doby ledové nebo hrozba pro budoucnost?Zdroj: Metelka - Tolasz

Věrohodnost klimatických dat, jejich zpracování, interpretace výsledků a prognózy do budoucnosti by měla být především záležitost klimatologů. Řešení případných problémů je pak na odbornících z nejrůznějších oborů. Jenomže je tady ještě dotační politikou znásilněný podnikatelský sektor. K tomu můžeme přidat i nenažranost a často naprostou neschopnost politiků. Veřejné mínění je účelově ovlivňováno.

Závažná je také otázka vědecké poctivosti klimatologů. Ke klimatu mají co říci i jiné vědní obory. Pokud mají výhrady fyzikové, historici, pedologové, geologové a další, znamená to při nejmenším varování, že něco není tak úplně v pořádku. Argumentovat tím, že dotyčný není klimatolog, je nesmysl. Aféra Climategate mohla vzniknout právě díky nedostatku komunikace s dalšími vědními obory – přitom není podstatné, jestli k úpravě dat a výsledků skutečně došlo. Tendenčně lze napsat práci i bez falšování dat. Tam, kde se točí peníze a není dostatečná kontrola, je vždy nebezpečí korupce.

Podstatné je, že klimatologie je zneužívána pro politické ambice. Alarmisté jsou i na zdejším blogu – Dusík (bývalý ministr ŽP), Petržílek (bývalý stínový ministr ŽP), Moldan (neúspěšný kandidát na senátora). Je jen náhodou, že po volbách přestali psát? A je náhodou, že se proti nim neozval v diskuzi žádný klimatolog?

Máme brát vážně publikaci našich předních klimatologů Ladislava Metelky a Radima Tolasze, vydanou díky laskavé podpoře Heinrich-Böll-Stiftung (mají vazby na německé Zelené), ke které napsal předmluvu B. Moldan? V diskuzi jeden z autorů prohlásil, že při recenzi předmluvu nečetl a že s ní souhlasí tak „půl na půl“. Přesto se proti takovému postupu nikde neohradil. Taková malá Climategate po česku.

Alarmistický postoj je v této publikaci neoddiskutovatelný. Jako příklad můžeme vzít hrozbu zastavení Golfského proudu v důsledku tání ledovců. Jak autoři píší, k něčemu takovému už v minulosti došlo při protržení hrází velkých ledovcových jezer na severoamerickém kontinentu. K tomu jen poznámka - tedy vodním přívalem o několik řádů větším, než je schopné vyprodukovat tání ledovce v Grónsku.

Diskutuje se, jak bude nutné omezit přibývání oxidu uhličitého v atmosféře. Ta horší část scénářů uvádí, že teplota stoupne až o 4° C. Je to tedy zhruba teplota kulminujícího interglaciálu. Teplota, která tady byla během čtvrtohor už vícekrát.

Autoři píší doslova: Při zvýšení průměrné globální teploty o 1,5–2,5°C ohrožuje nevratné vymření zhruba 20–30 % druhů rostlin a živočichů. V předchozích interglaciálech však nic takového nepozorujeme.

Klimatickým změnám, především globálním změnám teploty (pokud je způsobuje CO₂), se dá zabránit za cenu enormních nákladů pro většinu obyvatel planety (což ovšem přinese zisk malé skupině podnikatelů). Pokud jsou ale změny způsobeny jinými příčinami, je omezování zbytečné. Klimatické změny jsou však také jednou z hlavních příčin vývoje ekosystémů.

Klimatické změny se projevují nejméně v tropech a subtropech. Tam, kde jsou t.zv. rozvojové státy. Přesto právě tam mají být posílány největší finanční prostředky.

Lze získat energii z „obnovitelných“ zdrojů. Za cenu naprosto nepřiměřenou. Nejde jen o zbytečné ekonomické ztráty. Nešetříme totiž tím, co jediné může pomáhat zmírnit následky klimatických změn – naší přírodou a krajinou. Pestrá, členěná krajina je mnohem odolnější proti výkyvům klimatu než žlutá pole řepky, šedé plochy fotovoltaických panelů nebo lesy vrtulí, s kterými se druží placaté škatule supermarketů a skladišť.

________________________________________

Materiály:

Klimatický summit skončil, vyspělé státy dají milardy do zeleného fondu

Konec mýtu o klimatické citlivosti

Metelka - Tolasz Klimatické změny: Fakta bez mýtů

Nový český projekt CzechGlobe zkoumá změny klimatu, zájem o něj má i NASA

Oteplování: globální oteplování a změny klimatu

Peklo zamrzlo: Phil Jones přiznává, že od roku 1995 globální oteplování neexistuje a že v době středověkého klimatického optima bylo tepleji

ÚVAHA: Globální oteplování Země a co na to Mars

V Cancúnu začíná světová konference o klimatu, mnoho se od ní nečeká

V zajetí počítačových modelů: Zachráníme planetu, když celý svět bude bílý

Zpráva Mezivládního klimatického panelu: 5600 nevědeckých citací, strach, katastrofy a politické motivy. Indie z Panelu vystoupila

Vojen Ložek: Zrcadlo minulosti, Dokořán 2007

Převzato se souhlasem autora z jeho blogu na kareldrabek.blog.idnes.cz