V úterý 8. července vstoupí Česká republika do Evropské kosmické agentury (ESA). Generální ředitel této agentury Jean-Jacques Dordain podepíše s premiérem Mirkem Topolánkem příslušnou smlouvu. Tím se staneme plnoprávným a rovnoprávným členem jedné z prestižních kosmických agentur. Před tím bylo komunistické Československo členem programu Interkosmos, řízeného autoritativně Sovětským svazem.

Přínos programu Interkosmos

Spolupráce našich vědců se Západem byla tehdy velmi omezená. Když začali Sověti a Američané vypouštět družice a automatické sondy, získávali z nich mnoho cenných informací, které se nedaly z pozemských observatoří dostat. Československým astronomům, geofyzikům a dalším specialistům hrozilo, že za ostatním světem zaostane. V polovině šedesátých let si sovětští odborníci uvědomili, že v zemích jejich bloku je velký vědecký potenciál, který by mohli využít. Proto vznikl se souhlasem Kremlu program Interkosmos.
Čeští a slovenští odborníci tuhle nabídku s chutí přijali - jinou možnost, jak se dostat do vesmíru, neměli. Astronomové a geofyzici se pustili do navrhování přístrojů pro družice Interkosmos, také pro některé meziplanetární sondy, jeden tým dokonce postavil sérii ryze českých družic Magion, které se velice osvědčily. Postupem času se přidaly některé lékařské laboratoře, spojaři a další lidé se začali učit využívat dálkový průzkum Země pro běžné potřeby národního hospodářství.
Ovšem tahle spolupráce měla svá omezení. Někteří odborníci byli následkem husákovské normalizace z těchto prací vyřazeni, teprve když je k údivu stranických výborů před letem kosmonauta Vladimíra Remka prověřila KGB, se k ní mohli vrátit. Třebaže většina sovětských vědců s našimi ráda spolupracovala, někteří se dívali na Čechy a Slováky jako na konkurenty. Také byrokratické předpisy účinnější spolupráci omezovaly. Situace nebyla ideální, nicméně bylo to jediné okno do vesmíru, které bylo otevřené.

Spolupráce se Západem

Když se rozpadlo sovětské impérium a nakonec i samotný SSSR, padl i program Interkosmos. Nicméně některé projekty s Ruskem ještě dobíhaly, například vypouštění mikroakcelerometrů - přístrojů na měření negravitačních sil v kosmu - pokračovalo až do roku 2003. Konec komunistické vlády umožnil našim odborníkům, aby hledali cesty ke spolupráci se Západem, především s americkou NASA a s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), rovněž s některými univerzitami. Toto zapojení se podařilo, chyběla však domácí institucionální základna.
ESA, stejně jako letecký průmysl a atomový výzkum, který v mezinárodním měřítku probíhá v CERN u Ženevy, se staly hnacím motorem zvyšování vědecké a průmyslové úrovně. To je trend, který se projevil začátkem šedesátých let minulého století v USA. Lunární program Apollo, který přišel USA na 24 miliard dolarů, přinesl zlepšení pozemského života v hodnotě mnoha stovek miliard - týkalo se to elektroniky, medicíny, průmyslu, dopravy, spojů, meteorologie, plánování a řízení výstavby infrastruktury, atd.

Velkou zásluhu o přijetí republiky do ESA má doc. ing. Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře

Na nátlak odborníků navázalo ministerstvo školství oficiální kontakt s ESA v roce 1996 a uzavřelo dohodu o spolupráci. Ovšem spolupráce se západními institucemi probíhá podle určitých předpisů, do kterých musely české ústavy a firmy proniknout, což nebylo nijak snadné. V roce 2003 proto zřídilo ministerstvo školství Českou kosmickou kancelář (ČKK) jako neziskovou společnost, která se snaží spolupráci s ESA koordinovat, rozšiřovat a pořádá školící kurzy pro zájemce, rovněž aktivizuje studenty.

Nástup ESA

Později vytvořila ESA speciální program pro státy, které nejsou jejími členy, ale chtějí s ní spolupracovat - jako předstupeň k plnoprávnému členství. Česká republika k němu přistoupila před čtyřmi roky. Během této doby řešily české ústavy a firmy 27 projektů v celkové hodnotě 8,5 milionu euro. Loni vyčerpalo 19 projektů 2,6 milionu euro, letos má 25 úkolů hodnotu 3,5 milionu. Jedná se o přístroje pro družice, počítačové programy, účast na astronomických, ionosférických a magnetosférických výzkumech, dále o využití družic pro praktické denní potřeby, zvláště pak pro dálkový průzkum. Naše instituce se zapojily do prací ESA ve čtyřech oblastech: ve výzkumu, v pozorování Země, ve spojích a navigaci a v průmyslu.
Ve výzkumu se české ústavy zabývají studiem prostoru okolo naší planety, hledáním skrytých meteoritických kráterů na zemském povrchu a vývojem metod pro sledování biologických experimentů v kosmu. Dálkový průzkum se soustřeďuje na zpřesňování informací, které se získávají ze snímků a radarových pozorování Země, například o stavu půdy v povodí Labe, Moravy a Odry, tedy tam, kde bývají povodně, nebo pro řízení prací v lesích, dále hledání drobných posuvů půdy, atd. Ve spojích se zdokonaluje technologie šíření zpráv přes internet. Průmysl vyvíjí nové postupy pro stavbu rentgenových kosmických teleskopů a počítačové programy pro spolehlivější satelitní navigaci.
Důležitou zakázku dostal Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze-Letňanech. Má vyrobit čtyři mikroakcelerometry pro družice SWARM, které odstartují v roce 2010. Jejich úkolem bude zpřesnit znalosti o geomagnetickém poli.

Kosmonaut až později

ESA má vlastní tým kosmonautů z občanů členských zemí, kteří létají s Rusy a Američany. Čas od času ho musí doplňovat. Bohužel letošní nábor byl uzavřen bez nás. Startovat o vesmíru chtělo takřka 10 tisíc zájemců - po přísných lékařských vyšetřeních jich zůstalo 8413. Nejvíc přihlášek přišlo z Francie (22 %), Německa (21 %), Itálie (11 %), Velké Británie (10 %). Bylo mezi nimi 16 procent žen. Nyní budou následovat další kola výběrového řízení, ze kterých vzejde patrně necelá desítka nových adeptů na kosmické lety.
Příští konkurz bude za 5-6 let. Teprve potom se do něho budou moci přihlásit i naši občané.

Zisky z kosmonautiky

Investice do raketokosmické oblasti se velmi rychle vracejí. Rovněž bezprostřední přínos je ohromný. Například v roce 2005 byl celkový obrat v kosmických aplikacích 180 miliard dolarů. Nejvíc peněz utržili provozovatelé spojových a navigačních družic. Stále větší možnosti se otevírají při využívání údajů ze snímků zemského povrchu - pro potřeby zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, územního plánování, topografii. Tady se uplatní především počítačové firmy, které budou vyvíjet nové metody na zpracování dat z družic.
Málokdo si uvědomuje, že lety lidí do vesmíru, družice a automatické sondy jsou jenom špičkou ledovce. Hlavní význam kosmonautiky dnes spočívá ve využívání dat dodávaných z kosmu pro každodenní potřeby lidí a v přenosu informací mezi jednotlivými body zemského povrchu. Zapojení České republiky do ESA umožní postupem času zvýšit kvalitu nejen českého výzkumu a průmyslu, ale i kvalitu našeho života. A přinese i nová místa pro vysoce kvalifikované odborníky.

Podklad pro článek v MfD 7. 7. 2008

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz