22.10.2021 | Svátek má Sabina


VĚDA: Dietou proti násilí

7.4.2010

Jsou lékem na agresivitu, kriminální chování a terorismus tablety s vitamíny, minerály a omega-3-polynenasycenými mastnými kyselinami?

Masová vraždění „osamělých střelců“, brutální zločiny a teroristické atentáty otevírají vždycky prostor pro úvahy, zda se dalo těmto tragédiím zabránit. Bernard Gesch z University of Oxford patří k hrstce odborníků, kteří jsou přesvědčeni, že násilníky lze pacifikovat správnou výživou.

Bouřlivé diskuse o vztahu mezi kriminálním chováním a neadekvátním příjmem živin se táhnou déle než sto let. Anarchističtí teroristé se v 19. století často rekrutovali z podvyživeného obyvatelstva strádajícího nedostatkem vitamínu B3. Mnozí vykazovali jasné příznaky avitaminózy známé jako pelagra. K jejím projevům patří kromě změn na kůži i poruchy činnosti nervového systému, především snížení duševních schopností a zvýšená agresivita. Italský kriminalista Cesare Lambroso proto dával už v roce 1892 pelagru a bombové atentáty do přímé souvislosti.

V 60. letech minulého století se objevily teorie, podle kterých lze využít výživu k potlačení agresivity a kriminálního jednání. Na tomto poli se angažoval i laureát Nobelovy ceny za chemii Linus Pauling, který razil koncepci „ortomolekulární psychiatrie“. Ta spočívala v „léčbě duševních poruch a chorob vytvořením optimálního molekulárního prostředí pro lidskou mysl“. Skutečně důkladných a objektivních studií na tomto poli však proběhlo jen velmi málo. Rozmach kšeftu s nejrůznějšími potravinovými doplňky v druhé polovině 20. století navodil mezi racionálně uvažujícími odborníky atmosféru, v které nemohla „ortomolkulární psychiatrie“ skončit jinak než s nálepkou pavědy. Odborníci, jako je Bernard Gesch, se obávají, zda tehdy věda nevylila se špinavou vodou z vaničky i dítě.

Gesch se odvolává na vlastní zkušenosti z práce s mladými delikventy. Původně je vůbec nechtěl léčit. Zval k sobě mladé kriminálníky na jídlo, které mu sami pomohli uvařit. Nešlo o to, co se jedlo, ale o to, co se přitom povídalo. Gesch se tak snažil přijít na kloub problémům, které mladé muže trápily a poháněly je na šikmou plochu. Po nějaké době zaznamenal u mladíků pozoruhodnou změnu. Pod Geschovým vlivem měnili jídelníček, byli evidentně zdravější a často se polepšili. Nechali blbostí a začali se chovat spořádaně. Gesch došel k závěru, že klíčem k polepšení byla změna jídelníčku.

Nikdo, dokonce ani Bernard Gesch, si nemyslí, že potravinové doplňky jsou všelékem na násilí a kriminalitu. Někteří vědci jsou si přesto celkem jistí, že Gesch na konci tříletého pokusu prokáže významný efekt potravinových doplňků na potlačení agresivity. Další odborníci o tom otevřeně pochybují. V každém případě jsou podobné studie a jejich výsledky v současnosti vítanou protiváhou genetických studií, které dokazují, že sklony k mnoha typům chování máme z části uloženy ve své dědičné informaci. Od novinových článků o „genech pro násilí“ není těžké sklouznout k zjednodušenému náhledu, že někdo se jako kriminálník prostě narodí a nedá se s tím nic dělat. A odtud už je jen kousek k názoru, že v některých etnicích a sociálních skupinách jsou „kriminálnické geny“ četnější než v jiných a také proti tomu se nedá nic dělat. Za této konstelace se celkem zákonitě objeví i lidé, kteří začnou nabízet „návod k řešení“, jenž rozhodně nepočítá s potravinovými doplňky.

„Genetický“ a „potravinový“ náhled na agresivitu, násilí a kriminalitu se přitom nemusí vylučovat. Naopak. Z pokusů na zvířatech i z prvních náhledů do lidské dědičné informace je stále jasnější, že funkce našich genů významnou měrou určují tzv. epigenetické změny. Geny dvou lidí mohou fungovat odlišně, i když mají zcela shodné pořadí písmen genetického kódu. Hodně záleží na tom, jak je dvojitá šroubovice DNA obalená dalšími molekulami. Právě způsob a míra „obalení“ genů je označován jako epigenetická změna.

Na epigenetické změny má kromě jiného vliv i životní styl včetně výživy. Jasně to dokazuje dnes už klasický pokus na myších s genem aguti, které jsou zrzavé, tlusté a náchylné k rakovině. Když je jsou během březosti krmeny dietou bohatou na vitamíny B, cholin, betain a další látky, narodí se jim mláďata, která jsou hubená, mají tmavě zbarvený kožíšek a vzdorují nádorům. Přitom od matky zdědila gen aguti, který je předurčuje k zrzavosti, tloušťce a rakovině. Matce „jede“ její nezabalený gen aguti „zakázanou rychlostí“. Mláďata však mají díky dietě březí matky gen „zabalený“ do metylových skupin a jeho činnost je tím výrazně utlumena.

Kdo ví, jak by to bylo s údajně „vrozenou“ agresivitou a kriminálnickými sklony některých etnik a sociálních skupin, kdyby se v nich nastávající matky dosyta a kvalitně najedly nebo kdyby cigaretu, pivo a pervitin vyměnily za jablko, mrkev a pomeranč. Takový pokus zatím žádný vědec neudělal a v dohledné době určitě neudělá.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Nenechte si ujít TÝDEN SOUTĚŽÍ SE SEBAMED BABY!
Nenechte si ujít TÝDEN SOUTĚŽÍ SE SEBAMED BABY!

Po celý týden soutěžte o kosmetiku oblíbenou dětmi i maminkami. Vyhrajte tu nejjemnější péči, která je vhodná pro potřeby citlivé dětské pokožky a...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.