Ralph Nader, několikanásobný kandidát Strany zelených na prezidenta USA, jednou řekl, že půl kila plutónia rozptýleného ve vzduchu zabije 8 miliard lidí. Při svém strašení dost přeháněl (a asi také proto nikdy nedostal moc hlasů): půl kila, správně rozptýleného (a v tom je celý trik), by zabilo „jen“ asi 2 milióny lidí, což ale stejně dělá z tohoto syntetického kovu konkurenta nervového bojového plynu VX, co se jedovatosti týče.

Jeden odstavec únavného jaderného inženýrství. Plutónium, značené Pu, je umělý prvek, který je znám v pěti isotopech, všechny jsou jedovaté, všechny jsou radioaktivní. V jaderných reaktorech Pu najdeme ve všech stávajících provozovaných typech – tedy jak BWR ve Fukušimě, tak VVER v Dukovanech, či RBMK v Rusku. Podle typu paliva a vyhoření to je od nulového množství Pu u čerstvého uranového paliva, přes cca procento Pu u vyhořelého uranového paliva, po řádově deset procent Pu u čerstvého MOX paliva (tím se teď straší na Fukušimě, bloku 3). Nejčistší Pu najdeme v jaderných zbraních, až na příměsi gallia je tam v podstatě ryzí. V jaderných reaktorech je Pu jako oxid plutoničitý, PuO₂; v jaderných zbraních jako kov v delta fázi.

První otázka je teplota tání MOX paliva.

Kovové Pu taje při cca 640°C (to je v bombách, nás netrápí, není v reaktoru), oxid PuO₂ v jaderném palivu taje při 2400°C. Pro srovnání paliva, čistý oxid uraničitý UO₂ taje při 2865°C . MOX palivo je směs UO₂ a PuO₂, s valnou většinou UO₂. Ač tedy lze říci, že k tavení PuO₂ paliva dochází dříve než k tavení UO₂ paliva, v oné MOX směsi to je zanedbatelné; pokud tavím při 2800°C nebo 2865°C je z pohledu pozorovatele celkem stejné. Navíc v realitě teplot nad 2000°C je už v reaktoru roztavené skoro vše (ocel, zirkónium), takže tam bych problém z Pu nedělal.

Druhá otázka je toxicita.

Ta je velká, ale jen při vdechnutí nebo požití. Stejně tak radiotoxicita. Pu se usazuje v kostech a vysokoenergetické alfa částice ozařují kostní dřeň – ideální prostředí pro různé formy leukémie. To je velmi závažný problém a pojídat či dýchat Pu není radno.

Třetí otázka je, jak otrávit milióny lidí.

Palivo je ve formě PuO₂ též z důvodu, že PuO₂ má vysokou hustotu (11500 kg/m3); tedy moc samo od sebe vzduchem nelítá, ve vodě neplave. Pokud ho nerozleptáme vhodnou kyselinou, je těžké ho přemístit. Háček tedy je, že nejdříve se musí PuO₂ nebo sloučeniny Pu nějak dostat z reaktoru ven (zprávy IAEA ze 30.3.2011 uvádějí, že se to NEděje - pokud se to stane, což v malém množství je pravděpodobné, mohou se dostat ven ze všech bloků, nejenom z bloku 3). A pak Pu přemístit mimo evakuovanou zónu a vpravit do těla lidí. Vdechnout PuO₂ z paliva je skoro nemožné – prach ihned klesne na zem; ledaže by někdo palivo namlel na velejemné částice. Jiná šance je Pu nějak rozpustit a donutit lidi Pu vdechnout, sníst nebo vypít. Evakuace obyvatelstva a měření koncentrace Pu má za jeden cíl tomuto právě zabránit.

Reálné zkušenosti s kontaminací Pu.

Je jich několik. Většina z 500 atmosférických výbuchů jaderných zbraní byly testy Pu zbraní. Spad z Pu byl a je dodnes měřitelný (Pu z Nagasaki teď pravděpodobně měří ve Fukušimě), ale lidé na něj neumírají. V roce 1966 se srazil nad Španělskem americký bombardér B-52 při tankování paliva z KC135. Bombardér měl na palubě 4 jaderné bomby Mk28, dvě po dopadu explodovaly (nikoliv jaderně) a rozmetaly kovové plutónium na 2 hektarech. Dekontaminace byla drahá, ztráty na životech se neuvádějí žádné. Šlo o řádově deset kilo čistého kovového plutónia (s potenciálem zabít 40 miliónů lidí, tedy s jistou rezervou celé Španělsko). Podobná situace nad Grónskem o dva roky později. Podobná situace v roce 1961 v Severní Karolíně v USA. Žádné miliardy ani milióny mrtvých. Jednoduše žádní mrtví. Nikdo totiž Pu nejedl ani nevdechoval.

A mimochodem – když jsem měl v ruce ono MOX palivo, měl jsem rukavice; a také jsem si Pu nekousl ani nepřičichl. Pro hledače něčeho závažnějšího doporučuji se soustředit na Cs-137 a I-131, nikoliv na Pu. Anebo na mapu kontaminace, kterou jsem vysvětlil minule. Zde je její nejnovější verze, tentokrát z japonských dat; je vidět, že hodnoty dávkového příkonu klesají:

Převzato z Skoda.blog.ihned.cz se souhlasem autora.