26.4.2024 | Svátek má Oto


VĚDA: Alternativní teorie vývoje klimatu

28.8.2008

Francouzský prezident Sarkozy představil priority francouzského předsednictví v Evropské unii. Mezi ně patří „boj proti globálním změnám klimatu“.

Myslím, že na dnešní kampani o hrozbě globálního oteplování vyvolaného lidskou činností je mnoho neseriózního. Vezměme například tak renomovaný časopis, jako německý Spiegel. Ten letos uveřejnil v čísle 26 na straně 15 obrázek kouřících komínů s popisem „Vypouštění oxidu uhličitého“ (Kohlendioxidausstoss). Dezinformace spočívá v tom, že kouř na obrázku je vodní pára případně aerosoly, ale nikdy to nemůže být oxid uhličitý, který je bez barvy a průhledný (učebnice chemie pro základní školy). Že by to renomovaní reportéři nevěděli? Podobně neseriózní jsou v televizi neustále dokola ukazované pády ledu do vody. Nemohou sloužit jako důkaz globálního oteplování, protože se vyskytují v každém klimatickém období. Musíme si nutně položit otázku: jaká hra se s námi hraje?

Stoupenci rozhodujícího účinku vlivu oxidu uhličitého na klima musí například vysvětlit, proč v letech 1940 až 1970 globální teplota klesala, ačkoliv emise uhlíku rostly exponenciálně. Dále musí vysvětlit, proč se neohřívají hlavně vrchní vrstvy atmosféry, což by vyplývalo ze skleníkového efektu. Tyto neshody s empirickými daty stačí k vyvrácení teze o rozhodujícím vlivu CO2 na klima.

Jinou dezinformací je teze, že vědecky je vše jasné a že již není čas na otálení a je potřeba jednat. Alternativní teorie ale existují a mají své zastánce. Toto vyautování jiných názorů patří mezi závažná selhání současných evropských demokracií, médií a politiků.

A nyní ke zmíněným alternativním teoriím. Zajímavé teze přináší článek Davida Archibalda s názvem „24. sluneční cyklus a jeho důsledky“ (letní dvojčíslo WM magazínu). Podle něj současné výkyvy klimatu zdaleka nedosahují výkyvů a strmosti, k jakým docházelo ve středověku, ale i v 18. století. Žijeme ve velmi stabilním období. Hlubší pohled do minulostí říká, že za poslední 3 milióny let byla standardem doba ledová (90% času), kdy New York občas pokrýval ledovec. Současné oteplení, holocén, které trvá 10 000 let, se chýlí ke konci. Z rozboru sluneční aktivity Archibald vyvozuje, že se počínaje rokem 2009 začne ochlazovat, během příštích 20 let klesne globální teplota asi o 2 stupně, čeká nás tedy minimálně malá doba ledová, ne-li něco horšího. Co by to znamenalo pro Česko? Jelikož teplota ubývá o 0,6 stupně na 100 metrů výšky, je to jakoby se povrch Čech zvýšil všude o 300 metrů, v Praze by tedy bylo asi jako dnes v Jablonci nad Nisou.

Oxid uhličitý má na klima okrajový vliv, podle Archibalda od počátku průmyslové revoluce zvýšil teplotu jen o 0,1 stupně Celsia a v roce 2150 při dosažení předpokládané úrovně 620 ppm zvýší teplotu o dalších 0,16 stupně.

Závěry z této teorie jsou následující: Země se bude ochlazovat, oxid uhličitý může ochlazování pouze nepatrně zmírnit. Oxid uhličitý tak hraje spíše užitečnou roli. Nárůst jeho koncentrace také zrychluje růst rostlin a zvyšuje výnosy zemědělských plodin. To je důležitý moment, protože při ochlazování planety se posouvají klimatická pásma k rovníku a výnosy v našich zeměpisných šířkách by klesly. Produkce elektráren spalujících uhlí by se měla zvýšit a z uhlí lze rovněž vyrábět kapalná paliva do aut.

Je-li tato alternativní teorie správná, pak legislativa směřující k omezení emisí oxidu uhličitého je zbytečná. Dokonce škodí dvakrát: zvýší náklady (a ochudí společnost), přičemž efekt bude nulový, protože klima se tím prakticky neovlivní. Dále přijdeme o skleníkový plyn brzdící budoucí ochlazování (byť nedostatečně) a podporující vyšší výnosy v zemědělství.

René Hladík