Nejeden čtenář asi chová v paměti láskyplnou vzpomínku na film Báječní muži na létajících strojích. Už brzy to bude padesát let, co ho v Británii natočili. Pojednává o leteckých závodech na trase Londýn–Paříž a je plný ironického britského humoru. Dnes se můžeme na některé vtípky dívat ironicky, například na zesměšňování japonského technologického úsilí. Ano, v roce 1965 jsme se mohli chichotat japonskému kopírování evropských vymožeností. Dnes už se při pohledu východním směrem nechichotáme, zato máme silný sociální stát. Ale to je vedlejší: podstatný je sám princip závodu. V dějinách techniky bylo vypsáno mnoho prémií, bylo uspořádáno mnoho závodů, které pak postrčily technický vývoj kupředu. Připomenu aspoň Rainhill Trials z října 1829, kdy byla vypsána prémie pěti set liber za nejlepší řešení lokomotivy pro železniční trať mezi Liverpoolem a Manchesterem. S přehledem tehdy vyhrála Rocket, konstruovaná a vyrobená otcem a synem Stephensonovými. Technické závody se konají dodnes a s napětím a zájmem budu sledovat listopadovou soutěž DARPA Robotic Challenge.

Soutěž pořádá americká Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů DARPA. Její cíl není nic menšího než vývoj robota, který by byl schopen vykonávat složité úkoly v nebezpečném, narušeném prostředí. Robot má umět řídit auto, prodrat se troskami a pokud to bude nutné, uvolňovat cestu. Musí si umět otevřít dveře, vejít do budovy a lézt po žebřících a schodech. Pokud to bude nutné, má umět prorazit betonovou stěnu, má umět zavírat ventily a kohouty a instalovat potřebná zařízení, například hasicí.

Není to první podnik tohoto druhu, jaký DARPA vyhlásila. Už loni oznámila, že vyplatí skoro jedenáct milionů dolarů firmě Boston Dynamic, aby dokončila vítězný projekt osminohého robota Petman. Nová soutěž má podpořit vývoj univerzálních strojů schopných samostatného pohybu a specifických úkonů. Zkrátka, rodí se roboti, jak je známe z fantastických filmů.

Čeština rozeznává plurál "roboty" a "roboti". Robot, v plurálu roboty, to je ten stroj, který vám smontoval auto. Je to prostě mašina přišroubovaná k podlaze a která dělá bez únavy jednu a touž technickou operaci – svařuje, stříhá, šroubuje.

Roboti, to už jsou tak trochu bytosti. Technici nás ujišťují, že roboti nemusí nutně mít z konstrukčního hlediska lidskou podobu. Navzdory těmto ujišťováním si myslím, že nakonec budou mít lidskou podobu. To proto, že pohyb po dvou nohách a operace dvěma končetinami vedou k nejlepším výsledkům. Zkratkou vyjádřeno, soutěž DARPA Robotic Challenge nevyhlašuje inteligentní stonožka, ale inteligentní dvounožec.

Bude kolem toho hodně křiku. Je jasné, že jde o vývoj stroje schopného vojenského nasazení. Jakmile jednou robot bude umět řídit auto a přelézat po žebříku a nosit věci, nezabráníte mu, aby neřídil tank a nenesl kulomet. Ovšem i ty křiky patří k technickému rozvoji. Ani jízdu lokomotivy Rocket neprovázel jenom potlesk. Ale i na to je vymyšleno přísloví: psi štěkají a karavana jde dál.

LN, 22.7.2013