Pátek 8. listopadu 2024, svátek má Bohumír
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (48)

diskuse (1)

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Což je také příklad doktora Miloše Štejfa.

V druhé polovině 19. století žil v Kněžicích obchodník Josef Otto Toman. Měl krásnou dceru Kateřinu (* 12. 4. 1880), do které se zakoukal o třináct let starší učitel František Štejfa (*11. 7. 1867) z nedalekých Puklic. Svatba byla v nevěstině rodné obci 24. srpna 1897 a 17. května 1898 přišel na svět (již v Puklicích) chlapec. Při křtu dostal jména Miloš a Jiří.

V obecné škole ho učil tatínek, který pochopil, že má nadaného a talentovaného syna. Avšak jako vlastenec (a český učitel) mu chtěl dát vzdělání v jazyce českém, jakkoli německý jazyk u nich v rodině nepotlačovali. Byl přece jenom nutný pro pozdější vyšší vzdělání.

lékaři 48 1

Slavnostní vysvěcení nové budovy třebíčského gymnázia v roce 1889

Devět let předtím byla v nedaleké Třebíči postavena nová budova českého vyššího gymnázia. Jinak české gymnázium bylo v Třebíči již od roku 1871. Tehdy bylo 14. srpna 1871 císařským rozhodnutím povoleno zřízení nižších slovanských gymnázií právě v Třebíči a ve Valašském Meziříčí. V roce 1886 pak bylo třebíčské gymnázium prohlášeno za vyšší.

A tak se stalo, že 22. září 1889 byla slavnostně vysvěcena nová budova gymnázia samotným brněnským biskupem, osmačtyřicetiletým Františkem Saleským Bauerem (1841-1915), pozdějším olomouckým arcibiskupem. O němž bylo mimo jiné známo, že se silně zasazuje o jazykovou rovnoprávnost na Moravě. Z Puklic to bylo sice blíže do Jihlavy, než do Třebíče, ale v Jihlavě nebylo v té době české gymnázium. To zde vzniklo až v roce 1919. Takže bylo rozhodnuto, že mladý nadaný chlapec Miloš, půjde studovat do Třebíče.

Miloš Štejfa maturoval uprostřed první světové války, v roce 1916. Výuka byl komplikovaná, protože v nové budově gymnázia byl zřízen vojenský lazaret a studenti se tísnili v budově tzv. Staré školy v Hasskově ulici. Ulice byla pojmenována po prvním třebíčském starostovi Martinu Hassekovi (1796-1862), který jako první usiloval o zřízení nižšího reálného gymnázia. Tehdy se to ještě nepovedlo.

V době Štejfových studií v Třebíči, mělo již místní gymnázium velice dobrou pověst. Studoval zde například básník Jakub Deml (1878-1961), dále budoucí literární kritik Bedřich Václavek (1897-1943) či básník Jan Zahradníček (1905-1960) a jiné pozdější výrazné osobnosti českého společenského života.

Mladý muž se rozhodl pro medicínu. Zkusil ji až v roce 1918 na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po roce přešel na nově založenou Masarykovu univerzitu v Brně. Ta byla založena zákonem přijatým Národním shromážděním 28. ledna 1919, když bylo rozhodnuto zřídit první a druhý ročník lékařské fakulty už v roce 1919-1920. Zákon č. 50/1919 Sb., jehož navrhovateli byli mimo jiné spisovatel Alois Jirásek (1851-1930) a profesor Karel Engliš (1880-1961), který byl i jejím prvním rektorem. Nová univerzita měla ulehčit pražským fakultám, které neměly dostatečnou kapacitu a některé potřebovaly nutně rekonstruovat. Navíc brněnská univerzita měla pro existenci lékařské fakulty výhodu ve stávající Zemské nemocnici v Pekařské ulici.

lékaři 48 2

Miloš Štejfa promoval v roce 1924 a v Brně již zůstal po celou dobu své lékařské kariéry. Jako internista se zbýval především kardiologií. Proto bývá někdy označován za otce či zakladatele „brněnské kardiologie“. V té době se v Puklicích stal starostou Milošův otec František. Funkci zastával v letech 1922-1924.

Od roku 1933 pracoval doktor Miloš Štejfa jako primář vnitřního oddělení v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří. Tato nemocnice je nejstarším zdravotnickým zařízením na Moravě. Řád Milosrdných bratří přišel do Brna v roce 1748 a jedním z jeho výrazných aktivit bylo postavení špitálu z prostředků finanční nadace Jana Křtitele Leopolda z Dietrichsteina. Nemocnice měla v počátcích sedmdesát lůžek a lékárnu. Výstavbu projektoval dvorní architekt Dietrichsteinů, František Antonín Grimm (1710- 1784).

Ovšem za okupace musel doktor Štejfa z funkce odejít, a tak provozoval soukromou praxi. Nejprve ve svém brněnském bytě (rentgen měl například uložen v garáži). Tehdy mu velice pomohl jeho vrstevník a kolega internista profesor MUDr. František Hora (1902-1955), který mu umožnil pracovat v ordinaci ve Francouzské ulici v Brně.

Pro úplnost je třeba uvést, že profesorové Milošové Štejfové byli dva. Otec Miloš vychoval pro českou i světovou medicínu výborného kardiologa syna Miloše (1929-2015). Profesor MUDr. Miloš Štejfa, DrSc., byl mimo jiné po roce 1989 i prvním prezidentem obnovené České lékařské komory a v roce 1996 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu. Od roku 1990 byl přednostou I. interní kliniky, kterou vedl v letech 1946-1969 jeho otec. V roce 1997 odešel do důchodu, avšak jeho podíl na výrazném rozvoji kliniky byl rozsáhlý, moderní a konec konců velice potřebný a zásadní. Pod jeho vedením byla přejmenována na I. interní kardioangiologickou kliniku, což nebylo pouhou formalitou.

Profesor Štejfa bývá také označován za pokračovatele „Vanýskovy internistické brněnské školy“. Při této příležitosti nelze nevzpomenout profesora MUDr. Rudolfa Vanýska (1876-1957). Ten pracoval po promoci v roce 1901 jako asistent legendárního profesora vnitřního lékařství Josefa Thomayera (1853-1927), když současně jeho kolegy byli budoucí vynikající internisté Ladislav Syllaba (1868-1930) a Josef Pelnář (1872-1964). V letech 1907-1919 pracoval jako primář interny Zemské nemocnice v Brně, poté až do roku 1946 šéfoval Klinice nemocí vnitřních a nervových na lékařské fakultě Masarykovy univerzity (později l. interní kardiologická klinika). Z té doby zná medicína například Vanýskův symptom a Vanýskovu trias. V době nacistické okupace byl nuceně penzionován, po válce ještě organizoval obnovu interní kliniky, posléze odešel do důchodu. Kliniku předal právě profesoru Miloši Štejfovi, který ji s úspěchem vedl až do roku 1969. Mimochodem - profesora Vanýska po roce 1948 označili za „představitele buržoazního vykořisťovatelského řádu“ a snížili mu o dvě třetiny důchodový výměr.

lékaři 48 3

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

lékaři 48 4

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pořádá již tradiční „svatoanenské dny“. 6. července 2002 byli v jejich rámci připomenuti dva významní muži. Na chodbě hlavní budovy nemocnice byla slavnostně odhalena pamětní deska (bronzová plaketa autorů Alice a Alexandra Ulmových) zakladateli brněnské kardiologie profesoru Miloši Štejfovi (1898-1971). V nemocničním parku byla ve stejný den o něco později odhalena busta (autor Karel Volavý) vídeňskému architektovi Theophilu Hansenovi. Nemocnice je dílem tohoto význačného vídeňského, ale i brněnského architekta. Postavil ji v letech 1864-1868. Spojení těchto významných osobností Brna je více než symbolické.

Příště: profesor MUDr. Antonín Fingerland, DrSc.

Lika
8. 11. 2024

Jsou novinky, podívejte se na hady.

Zdeněk Joukl
8. 11. 2024

Pokud národ nechce vymřít, měl by podporovat ty, kteří děti mají ( alespoň 2,1 dítěte na jeden pár).

Aston Ondřej Neff
8. 11. 2024

Organizace přisáknuté na stát si vymýšlejí fígle, jak se napakovat.

Ivo Fencl
8. 11. 2024

Tak nám vyšla nová kniha o Ladislavu Klímovi (1878-1928) - a vlastně teprve první.

Robert Troška
8. 11. 2024

Nejen ekonomika, ale také otevřené hranice a kulturní války rozhodly o volbě Trumpa.

Aston Ondřej Neff
6. 11. 2024

Podle předběžných informací Donald Trump přesvědčivě poráží Kamalu Harrisovou.

Aston Ondřej Neff
8. 11. 2024

Organizace přisáknuté na stát si vymýšlejí fígle, jak se napakovat.

Aston Ondřej Neff
5. 11. 2024

Třeba se jednou bude psát o veverce Buráčkovi, že rozhodla volby 2024, jisté to není.

Aston Ondřej Neff
7. 11. 2024

Ve středu odpoledne se svíjel Jozef Síkela na takzvané grilovačce Evropského parlamentu.

Tomáš Guttmann
7. 11. 2024

Trump kormidluje Západ v době progresivismu, podoben Churchillovi v době nacismu.

Lidovky.cz, ČTK
8. 11. 2024

Významný muslimský duchovní z Gazy Salmán Dája vydal fatvu odsuzující Hamás za útok na Izrael loni...

the Tomáš Hejtmánek
7. 11. 2024

Dítě narozené při domácím porodu v Dobrušce na Rychnovsku, jehož tělíčko o víkendu našli...

Zbyněk Petráček
8. 11. 2024

Někdy má člověk pocit, že i ve společenské a politické sféře se projevuje něco jako kvantové jevy...

Lidovky.cz
8. 11. 2024

V Rijádu začala vyřazovací fáze tenisového Turnaje mistryň. Barbora Krejčíková v prvním semifinále...

klak Klára Karchňáková
8. 11. 2024

Umí recitovat poezii, vést rozhovory s vědci i malovat. Nyní se ultrarealistický robot jménem Ai-Da...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz