Čtvrtek 14. listopadu 2024, svátek má Sáva
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (37)

diskuse (2)

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Samozřejmě, že řada znamenitých lékařů byla (a je) i mezi těmi, kteří netvořili součást univerzitního prostředí a věnovali svůj um tak říkajíc práci v terénu. I za nimi musíme občas odskočit.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli. Co je případ lékařky MUDr. Vlasty Kálalové-di Lottiové.

Po roce 1948 se o této úžasné ženě psát moc nesmělo. „Provinila“ se tím, že 9. června 1950 napsala tehdejšímu prezidentu Gottwaldovi dopis, v němž velmi naléhavě protestovala proti hrdelním rozsudkům v procesu s Miladou Horákovou. Zrovna tak se odhodlala veřejně protestovat proti postupu komunistických orgánů v případě Rudolfa Krzáka (1914-2004), který byl jako ona rodákem z Bernartic. Krzákova rodina byla po atentátu na Heydricha surově vyvražděna, on sám po návratu z východní fonty (!) byl zatčen, krutě mučen, vězněn a rehabilitován prakticky až po roce 1989.

A také se stalo to, že až v roce 1978 mohla vyjít skvělá kniha o životě a díle MUDr. Vlasty Kálalové-di Lottiové. Pravda, tehdy ještě poznamenaná komunistickou cenzurou (necenzurované vydání mohlo vyjít až v roce 1993), avšak i tak se veřejnost dozvěděla o neuvěřitelně plodném životě této obětavé lékařky a velice statečně ženy. Autorka Ilona Borská (1928-2007) patří mezi naše vynikající spisovatelky a publicistky. Její životopisná kniha s názvem „Doktorka z domu Trubačů“ je výborně zpracovaným životopisem lékařky Kálalové. Těžko se po tak skvělé autorce vkládají nová slova na papír. Kniha patří k velice oblíbeným románům dnes již několika generací čtenářů.

Když se doktorka Kálalová v roce 1925 rozhodla zřídit v Bagdádu nemocnici, pronajala si za tím účelem dům Barazanliů, což v překladu znamená dům Trubačů. Odtud i název skvělé knihy Ilony Borské. Bylo to stejně nějaké zvláštní řízení osudu. Doktorčin tatínek Jan Kálal byl učitelem národní školy v jihočeských Bernarticích, kde se Vlasta 26. října 1896 narodila. Maminka Anna, rozená Fenclová, pocházela vlastně také z rodiny Trubačů. Její maminka, tedy Vlastina babička, se za svobodna jmenovala Josefa Trubačová.

lékaři 37 5

Rudolf Dvořák 

lékaři 37 1

Alois Musil

Nadaná dívka již v době, kdy maturovala, se dohovořila nejen anglicky a německy, ale také rusky, italsky, španělsky, turecky a francouzsky. Při studiích medicíny chodila na hodiny arabštiny a perštiny k profesoru Rudolfu Dvořákovi (1860-1920), který vyučoval na Univerzitě Karlově orientální filologii. Pro tyto dva jazyky se budoucí lékařka nadchla, když se náhodou zúčastnila přednášky profesora a doktora teologie Aloise Musila (1868-1944), který často cestoval do Orientu, když pátral po základech prvotního křesťanství.

A když v roce 1919 si ve Spolku českých lékařů poslechla přednášku průkopníka české bakteriologie profesora MUDr. Jaroslava Hlavy (1855-1924) o potřebě vzniku specializovaného pracoviště pro výzkum tropických chorob byla rozhodnuta. Pojede do Bagdádu. Po promoci v roce 1922 (jejím studijním oborem byla chirurgie) získávala dva roky zkušenosti na klinikách v Praze a v Brně, avšak ministerstva její žádosti o podporu její studijní cesty na Blízký východ zamítala. Až pomohla zakladatelka Československého červeného kříže dr. Alice Masaryková, která ji domluvila audienci u svého otce. Prezident Masaryk nakonec záměr mladé lékařky podpořil i finančně.

A tak se od října 1924 doktorka Kálalová zdokonaluje v chirurgické a gynekologické praxi na klinice v Istanbulu, odkud se po pěti měsících přesunuje do Bagdádu, aby zde nakonec založila nemocnici. Bylo to obrovské sousto, které nadšená mladá žena zvládla na výbornou. Nemocnice měla úspěch a již v květnu roku 1925 doktorku Vlastu přijal irácký král Fajsal I.

lékaři 37 2

Na návštěvě u prezidenta T. G. Masaryka

Její práce byla totiž velice potřebná. Místní chirurg a současně jednatel bagdádského lékařského spolku jí řekl: „Naše ženy by velmi potřebovaly ženského chirurgického léčení. Považují za zneuctění, mají li se ukázat muži. Dávají přednost smrti před operací. Nebo nám je přivezou k operaci již umírající. Bylo by záslužné, kdybyste tu zůstala. Musela byste mít ovšem velkou trpělivost a připravit se na to, že by vám bylo z počátku leckdy těžko. Nesměla byste se dát odradit nevědomostí našich lidí. Ale přinesla jste s sebou lásku k Arabům a znalost jazyka – to je velká pomoc“.

Doktorka Kálalová pracovala v Iráku plných sedm let. Léčila, přednášela, operovala, pro Národní muzeum sbírala nejrůznější přírodniny, fotografovala, cestovala, řídila nemocnici a zamilovala se. Na jaře 1927 se zasnoubila s místním úředníkem italského původu Giorgiem Silviem di Lotti, kterého si v červenci téhož roku vzala. V roce 1929 přišel na svět syn Radbor a v lednu 1931 přibyla do rodiny dcera Drahomíra Lýdie.

lékaři 37 3

MUDr. Vlasta Kálalová s manželem Giorgiem…

Jenže přišly potíže osobního rázu. Doktorka Kálalová vážně onemocněla a na jaře 1932 se i s rodinou vrátila do rodných Bernartic. V roce 1936 začala opět naplno pracovat, zejména jako šéfredaktorka časopisu Zdraví lidu, který tehdy vydával Československý červený kříž. Rodina se přestěhovala do Prahy, avšak nacistická okupace Československa přinesla i zrušení časopisu a tak následoval návrat do Bernartic. Zde ordinuje a pomáhá místním. Osmého května 1945 došlo k tragédii. Přes Bernartice prchala jednotka příslušníků SS, kteří vraždili. Zastřelili jejího muže, obě děti a doktorka Kálalová byla těžce zraněna, avšak útočníci ji považovali za mrtvou.

lékaři 37 4

MUDr. Vlasta Kálalová-di Lottiová

Po vyléčení doktorka Vlasta cestovala. Jedině tak se dala zmírnit obrovská bolest nad ztrátou nejbližších. Rok žila v USA a dokonce přednášela i o Československu, posléze pobyla krátce v Norsku a v Itálii a v roce 1947 se vrátila do Prahy a začala pracovat na chirurgické klinice Všeobecné nemocnice. V roce 1951 ze zdravotních důvodů práci lékařky ukončila. Až do své smrti v roce 1971 si například dopisovala s lékařem a doktorem přírodních věd Jaroslavem Slípkou (1926-2013), který byl nějaký čas jakoby jejím nástupcem v Iráku. Od roku 1962 totiž vedl čtyři roky bagdádský Ústav mikroanatomie a přednášel lékařství na místní univerzitě.

V roce 1967 byla doktorka Kálalová oceněna medailí Jana Evangelisty Purkyně za mimořádné zásluhy při rozšiřování dobré pověsti československého lékařství v zahraničí.

V roce 1992 byla Vlasta Kálalová in memoriam vyznamenána Řádem T. G. Masaryka.

Dne 26. listopadu 1999 objevili Ing. Jana Tichá (*1965), ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s observatoří na Kleti a Miloš Tichý (*1966), astronom téhož pracoviště novou planetku č. 66934, kterou pojmenovali Kálalová.

V roce 1936 napsala MUDr. Kálalová knihu vzpomínek s názvem „Přes Bospor k Tigridu“. Po osmdesáti letech, v roce 2016, ji vydala pod stejným názvem její rodná obec Bernartice.

I tak jsme této obdivuhodné ženě a lékařce stále mnohé dlužni.

V roce 1922 promovala Vlasta Kálalová na lékařské fakultě „sub auspiciis praesidentis“ a při té příležitosti pronesla slavnostní řeč o lékaři a filozofovi jménem Abú Bakr Muhammad ibn Zakaríja ar-Rází, v některých latinských středověkých textech nazývaný Rhazes. Tento polyhistor žil v letech 865-925 a mimo jiné jako první rozlišil pravé neštovice od spalniček. Svého času sloužil také jako hlavní lékař nemocnice v Bagdádu. Snad již tehdy budoucí lékařka něco tušila o bagdádském „domě Trubačů“.

Příště: Lékař Josef Heřman Agapit Gallaš

Aston Ondřej Neff
14. 11. 2024

Piráti jdou úspěch od úspěchu poté, co práskli dveřmi a odešli z vlády.

Tomáš Vodvářka
14. 11. 2024

Narušený spánkový cyklus taky něco stojí.

Petr Kolman
14. 11. 2024

Jedna vláda za zdražování (nejen) potravin může a druhá nikoliv?

Jan Bartoň
14. 11. 2024

Joe Biden by měl odstoupit a umožnit tak Kamale Harrisové stát se první ženou v čele Bílého domu.

Ivo Fencl
14. 11. 2024

Dílo již bylo nominováno na „knihu roku“ a kdesi pro ně lze hlasovat.

Aston Ondřej Neff
12. 11. 2024

Máme tu celý náš dnešní komunismus v kostce.

Aston Ondřej Neff
11. 11. 2024

Zdeněk Hřib se stal předsedou Pirátů. Za jeho primátorování Praha definitivně zastavila svůj rozvoj.

Aston Ondřej Neff
13. 11. 2024

Podle Medianu mají Motoristé šest, komunisté pět procent.

Marian Kechlibar
12. 11. 2024

První světová válka byla tou základní katastrofou západní civilizace.

Marian Kechlibar
11. 11. 2024

V boji o prvenství budou USA přetahovat mozky od nás z Evropy, která žádný AI průmysl nemá.

Štěpán Hobza
14. 11. 2024

Novým americkým ministrem zahraničí bude floridský senátor Marco Rubio. Jeho nominaci podle agentur...

Lidovky.cz, ČTK
13. 11. 2024

Basketbalisté FC Barcelona zvítězili v devátém kole Euroligy v Bělehradu nad Partizanem 87:79 a v...

Lidovky.cz, ČTK
13. 11. 2024

Příštím americkým ministrem zahraničí se stane senátor za Floridu Marco Rubio. Jeho nominaci ve...

Lidovky.cz, ČTK
13. 11. 2024

Republikáni budou mít znovu většinu v americké Sněmovně reprezentantů, ukazuje prognóza agentury...

dtt Ditta Stein
13. 11. 2024

Ukrajina by mohla vyvinout základní verze jaderných bomb do několika měsíců, pokud by USA pod...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz