Rozpíná se vesmír? Současná věda o tom již delší dobu nepochybuje, v poslední době se dokonce začíná proslýchat, že to rozpínání se zrychluje. Tento vědecký názor zde ale nebyl vždycky. Dříve se věřilo tomu, že je vesmír statický, dokonce i Einstein proti tezi o rozpínání vesmíru zpočátku tvrdě vystupoval.

Hlavním „důkazem“ rozpínání je tzv. rudý posuv spekter světla vzdálených hvězd směrem k červené barvě. Čím vzdálenější hvězda, tím „rudější“ světlo. Podobně jako u zvuku platí, že při vzdalování zdroje klesá frekvence přijímaného zvukového signálu, tak tedy i při vzdalování světelného zdroje nutně musí „rudnout“ přijímané světlo. Z toho se usoudilo, že všechny světelné zdroje se od nás vzdalují, navíc tím víc, čím jsou vzdálenější. Vesmír se tedy rozpíná nejen směrem od nás, ale celkově. Matematicky to „snad“ vyplývá v Einsteinových rovnic obecné teorie relativity. No, původně to nevyplývalo, potom ano, teď se zase cosi oprašuje, inu věda se vyvíjí, nic proti tomu.

Já jsem strojní inženýr, takže samozřejmě rovnicím vyšší matematiky nerozumím. Oproti tomu ale rozumím tomu, s čím jsem celý život pracoval jako projektant, tedy že jakékoliv přitékající médium (vzduch, voda, el. proud) ztrácí během svojí cesty tlak (el. proud napětí), ztrácí energii. Čím je jeho cesta delší, tím větší je i úbytek energie. Je to způsobeno ztrátami třením, srážkami, změnou směru aj. Množství média se nemění, jeho rychlost se nemění, ale energie ubývá.

A co světlo přitékající k nám z velkých dálek? Teče skrze vakuum, ale dávno je známo, že vakuum není prázdnota, ale jakási plnost, je to prostředí, i když se jeví jako prázdné. Navíc v poslední době slýcháme, že je vlastně napěchováno temnou energií, také je tam temná hmota a také jsou tam samozřejmě hmotné objekty zakřivující světlo. Může něco z tohoto způsobovat energetické ztráty protékajícímu médiu – světlu? Čím větší vzdálenost světelného zdroje k nám, tím větší ztráty?

A co samotný Čas (který je podle Bible prvním božím stvořením, jakýmsi prvním prostředím), nemůže i on způsobovat tekoucímu světlu (a nejen jemu) energetické ztráty? Jednalo by se o nám všem dobře známé stárnutí všeho okolo nás. A my moc dobře víme, že cokoliv starého vypadá poněkud jinak než cokoliv mladého, i když se pořád jedná o tentýž objekt. Je nemožné, aby Staré světlo bylo rudější a méně energetické než Mladé světlo? No ano, ze vzdálenějších světelných zdrojů k nám přitéká starší světlo než z bližších. Čím vzdálenější, tím starší, tím rudější?

Pokud by po cestě světla skrze prostor a čas nějaké ty energetické ztráty vznikaly, byly by úměrné času a vzdálenosti. Pak by asi „rozpínání vesmíru“ nebylo nezbytně nutné k vysvětlení rudého posuvu, že? No a když něco není potřeba, tak co? A matematicky by to také jistě někdo šikovný dokázal „ošetřit“.

A závěr? Ten ať si udělá každý sám, nebo ať o tom aspoň chvilku, třeba při kávě zapřemýšlí, tak jako já, vědecký, ale i teologický laik.