19.3.2024 | Svátek má Josef


GLOSA: Čeští Ig nobelisté

5.11.2020

Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr zveřejnil před pár týdny předpověď, která počítala za týden s 6 tisíci hospitalizovanými a na konci října až s 10 tisíci. Takové byly i nejhorší scénáře ministerstva zdravotnictví, to však vyjádřilo předpoklad, že na ně díky přijatým opatřením nedojde. Flegr optimismus ministerstva nesdílel a navrhoval zaškolit v péči o pacienty i veterináře....

Následovaly další „předpovědi“ pana profesora v tomto duchu.

Tento český vědec a vysokoškolský pedagog není imunolog, jak by se mohlo díky jeho tvrzením zdát. Ve svém výzkumu se zaměřuje na biologickou evoluci v oblastech etologie. parazitologie a evoluční psychologie. Profesorem byl v roce 2008 jmenován pro obor etologie.

V roce 2014 získal Ig Nobelovu cenu, což je americké ocenění parodující původní Nobelovu cenu. První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991 za objevy, které „nemohou nebo by neměly být nikdy opakovány“. Časopis Annals of Improbable Research (česky Anály nepravděpodobného výzkumu) později pozměnil definici ceny na ocenění za objevy, které mají lidi „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“. Cílem je poukázat na to, že i nejabsurdněji se jevící objevy mohou přinést užitečné poznatky. Ročně je udělováno 10 cen v mnoha kategoriích, mezi které patří např. nobelovská fyzika, chemie, fyziologie/medicína, literatura a mír. Název ceny je odvozen od jména fiktivního bratra slavného Alfreda Nobela – Ignáce Nobela.

Spolu s Jaroslavem Flegrem získali tuto cenu Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová. za výzkum toxoplazmózy, respektive „výzkum, zda vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví“. Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, respektive „důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločar magnetického pole v severo-jižním směru“.

Počátkem roku 2016 panu Flegrovi v časopise Parasites & Vectors vyšel článek potvrzující, že korelace mezi duševním zdravím a zraněním způsobeným kočkou skutečně existuje, ovšem trochu jiným způsobem, nežli předpokládala studie amerického týmu, který k tématu přivedl komisi Ig Nobela. Spíše než s pokousáním totiž výskyt unipolárních depresí souvisí s poškrábáním kočkou, což naznačuje, že za problémy spíše než Toxoplasma gondii může být zodpovědná bakterie Bartonella henselae. Autoři však rovněž přiznávají, že v takovýchto studiích nelze definovat, co je příčina a co následek. A tudíž je možné, že lidé s unipolární depresí jsou oproti psychicky zdravé populaci častěji poškrábáni kočkami...

A tak jen můžeme být všichni rádi, že se ke „koronaviru“ vyjadřuje pouze pan profesor. Kdyby začali i jiní, třeba výše jmenovaní, tak bych asi vážně zalezl do sklepa a vylezl až příští rok v létě.

*****************************

Nemesis není holka pro tebe
Dva tucty + dvě eseje nejenom o politice, politicích v kontextu psychologie, práva a ekonomiky ke koupi zde.