Dne 28. listopadu 2007 v 11.30 vydala Evropská biotechnologická federace (nezisková organizace sdružující národní a nadnárodní Učené společnosti, university, ústavy i jednotlivce zajímající se o podporu biotechnologií, cílem je uskutečnit úlohu, kterou má biotechnologie pro společnost) tiskové prohlášení o předání otevřeného dopisu skupiny evropských vědců komisaři pro životní prostředí Stavrosu Dimasovi. 

V dopise vědci dokládají, proč je jeho Koncept rozhodnutí Komise navrhující zákaz pěstování Bt kukuřice založen na zcela nevědeckých důvodech a pouhých domněnkách.

Zdůrazňují, že v polních podmínkách nebyly pozorovány nežádoucí účinky na necílové organismy a práce, na které se komisař odvolává, jsou provedeny pouze v laboratoři za velmi drastických umělých podmínek. Použití Bt kukuřice je pro přírodu nesrovnatelně šetrnější než chemické ošetření insekticidy. (Jejich argumenty jsou zcela v souhlase s fakty, zjištěnými v ČR Entomologickým ústavem AV ČR v Českých Budějovicích a Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Ruzyni.)

Komisařova teze o persistenci Bt toxinu v půdě je v rozporu s přímým měřením jeho rozkladu autory Isik Icoz and Guenther Stotzky, publikovanými v Transgenic Research, September 13, 2007, kteří prokázali naopak rychlý rozklad. Jde o pracoviště, které se dlouho systematicky zabývá osudem bílkovin v půdě a o relevantnosti jeho závěrů nelze pochybovat.

Dále poukazují na skutečnost, že kultura Bac. thuringiensis se používá od roku 1938 aniž se prokázaly škody na životním prostředí a vznik významné rezistence škůdců. (Opět lze dodat české zkušenosti, neboť Agrokombinát Slušovice po léta vyráběl hektolitry kultury Bac. thuringensis, kterou se pod značkou Bathurin běžně stříkala pole.) Dodnes ji ekologičtí zemědělci používají jako „biologický insekticid!“.

Dále vědci v dopise poukazují na zkušenosti světové i evropské. Zmiňují se také o utajení pozitivních výsledků polních zkoušek prováděných na farmě University Milano v Lombardii. Nejenže výnos Bt kukuřice byl vyšší (15 t/ha proti 11 t/ha), ale měla podstatně méně rakovinotvorných mykotoxinů. Jenže to nebylo v souhlase se „zeleným náboženstvím“, takže výsledky utajily.

Odvolávají se na usnesení komise, že žádnému způsobu agrotechniky se nemají klást překážky a členské státy si vytvořily pravidla koexistence všech způsobů hospodaření. Citují výzvu portugalského předsednictví k diskusi o nebezpečí, že dopad regulační politiky EU na krmiva může znamenat ztrátu dvou bilionů euro (viz neviditelnypes 19.11 "Může zemědělská politika opustit vědu?").

V závěru píší doslova: „Koncept rozhodnutí Komise je zcela nepřijatelný, nejen pro evropské zemědělce a spotřebitele, ale vytváří hrozný příklad pro ostatní části světa“..“Zavedení takového zákazu je ekonomicky chybné a způsobí používání pesticidů pro omezení zavíječe kukuřičného. Je také chybné z hlediska lidského zdraví. Evropským zemědělcům bude odepřena významná ekonomická volba a Evropa bude dovážet více zrna, aby uspokojila potřeby, ale odkud? Neposkytne možnost volby ani pro výrobce krmiv, ani pro spotřebitele. Takový krok by porušil EU postupy a bez podpory vědeckých fakt by byl nakonec odmítnut.“

„Jakožto evropští vědci Vás žádáme k revizi návrhu a návratu k vědě a faktům. Následky schválení Konceptu rozhodnutí a precedens, který by vytvořil by znamenal marginalizaci vědy v Evropě, diskreditaci Agentury pro potravinovou bezpečnost EFSA a kolaps evropské živočišné výroby.“

Dopis je podepsán presidentem Evropské biotechnologické federace emeritním profesorem Marcem Van Montagu.