19.3.2024 | Svátek má Josef


COVID-19: Pohled z Kanady

26.3.2020

To bude malér, až to jednou praskne. A že se to stane, na to vemte jed: Světová zdravotnická organizace před lety změnila definici pojmu pandemie. Vynechala z ní ty dva nejdůležitější příznaky. A svět dnes zešílel.

Německý epidemiolog dr. Wolfgang Wodarg, který celou věc vyšetřoval před zhruba desítkou let co tehdejší šéf zdravotnického výboru Rady Evropy, přišel na velice ohromující věci.

Totiž: pandemii do té doby určovala tato tři základní měřítka: morbidita (počet onemocnění vztažený k počtu obyvatel daného území), mortalita (počet úmrtí vztažený k počtu obyvatel téhož daného území), a rychlost šíření choroby mezi světadíly.

Když došlo koncem prvního desetiletí našeho století rychle za sebou k rozšíření ptačí a pak prasečí chřipky, zeptal se dr. Wodarg z moci svého evropského úřadu Světové zdravotnické organizace (zkráceně WHO, neboli World Health Organization), co se to tady děje. Počet chřipkových onemocnění totiž neopravňoval WHO k vyhlašování epidemií, natož pak pandemií.

Tehdy zjistil, že spousta tzv. lékařských poradců WHO má na svědomí nehorázný střet zájmu, v jehož důsledku vyškrtli z měřítek morbiditu i mortalitu. Pan dr. Wodarg zkoumal dále. K vyškrtnutí došlo na nátlak farmaceutického průmyslu. A nejen to: zjistil také, že některým z oněch zvláštních poradců se dostalo krátce poté vytoužených odměn. Odešli, za mnohem vyšší služné, do služeb největších farmaceutických podniků.

Tak třeba: dr. Klaus Stöhr, který u WHO řídil výzkum prasečí chřipky, krátce po vyhlášení pandemie “přijal nové výzvy”, jak znělo úřední oznámení o jeho novém zaměstnavateli: odešel k Novartis. A to je, jistě pouhou náhodou, farmaceutický podnik, který údajně na oné údajně pandemii vydělal snad ze všech nejvíce.

Kdo je kdo, aneb who is who

Řídící členové WHO se vesměs honosí nejrůznějšími lékařskými tituly (viz), jenže bližší pohled na jejich životopisy je poněkud tristní: snad ani jeden z nich nehleděl tváří v tvář pacientovi v ordinaci, do jednoho se pyšní místy v nejrůznějších zdravotnických úřadech, ale o skutečné lékařské praxi ani slova.

Dr. Wodarg sice také prošel různými úřady, ale dostal se k nim skrz zcela obyčejnou lékařskou praxi internisty, později pneumologa, tedy lékaře přes choroby plic a cest dýchacích vůbec, epidemiologii zkusil a zakusil co specializaci ve světoznámé Johns Hopkins University v americkém Baltimore.

Okusil i druhou stranu mince: 15 let poslancoval v německé sněmovně (Bundestag). A, jak řečeno, předsedal zdravotnímu výboru Rady Evropy (Consilium Europa). Více se o něm můžete dozvědět zde.

Svá nynější tvrzení o podvodu století staví na zkušenostech s případy ptačí chřipky (Avian influenza, virus H1N1, 2009) a prasečí chřipky (opět virus H1N1, 2009-2010).

Vyprávění o tom, co zjistil, tehdy zveřejnil anglický list Daily Mail (The ‚false‘ pandemic: Drug firms cashed in on scare over swine flu, claims Euro health chief). Pro ty, kterým dělá angličtina potíže, následuje souhrn v češtině.

Takže: prasečí chřipka byla podle dr. Wodarga jednou z nejmírnějších vln výskytu chřipkového onemocnění, jaké lidstvo poznalo.

Dále uváděná zjištění nabídl dr. Wodarg donedávna ctihodným německým listům Frankfurter Allgemeine Zeitung a Süddeutsche Zeitung. Chtěl, jak sám říká, zmírnit stále rostoucí všeobecnou paniku.

Oba listy, kdysi zastánci svobody slova, jeho nabídku zamítly: prý by to bylo nevhodné.

Tenkrát se dr. Wodarg rozhodl, že se zaměří na tzv. sociální média, zvláště na YouTube.

Zde jsou některé z jeho přednášek (pronáší je většinou německy, jsou ale doplněny anglickými titulky):

Informace dr. Wodarga také zveřejňují stránky, které vzdorují censuře a zabývají se velice vážnými otázkami ekonomiky (Armstrong Economics (viz) a FromRome (viz).

O číslicích

Jsme zahrnováni spoustami číslic: tolik a tolik nových onemocnění, tolik a tolik dalších úmrtí (tolik a tolik vyléčených se co zprávy nedostávají na přední stránky tak často).

Dr. Wodarg má navíc zkušenosti lékaře v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku, kde odpovídal mj. i za souboj veřejných zdravotnických úřadů s nejrůznějšími výskyty nejrůznějších chorob, včetně chřipek.

Zaznamenávání (cizí řečí: monitoring) výskytu a průběhu chorob cest dýchacích je dnes velice spolehlivé, řekl dr. Wodarg, takže lékaři nejen vědí velice rychle, co se děje, ale současně to také mohou okamžitě porovnávat s výskyty z předchozích let.

Jak řekl doslova: “Známe okamžitě sílu chřipkové vlny toho kterého roku, víme také ihned, zda se zvýšila úmrtnost nebo ne, víme také, že hlášení o vzrůstajícím počtu nakažených je spojeno se zlepšenými způsoby vyšetřování a jejich rozšířením.”

A pak dodal: “Vlny podobných onemocnění zaznamenáváme rok co rok a letošní vlna je mnohem mírnější, než byly vlny v letech minulých.”

Kdykoliv se objeví v nějakém zdravotnickém zařízení kdokoliv s příznaky chřipky nebo něčeho podobného, v ordinaci to zaznamenají a stává se to součástí databáze jménem euromomo.eu.

Pokud jde o Evropu, včetně Itálie, v prvních deseti týdnech roku 2020 nebyly zaznamenány žádné mimořádné výkyvy. A v jedenáctém týdnu se snížil počet úmrtí. Přesně tak, jak se stává rok co rok už po deset let existence tohoto počítačového systému.

Odkud tedy pochází ta panika?

V podstatě je to tak, tvrdí dr. Wodarg, že na základě usnesení WHO teď všichni vyšetřují přítomnost jediného viru.

Vyšetřovat lidi, zda mají chřipkové viry, není nic neobvyklého. Mezi klasickými chřipkovými viry nebo koronaviry nebyly nalezeny žádné významné rozdíly. Kromě toho, viry se neustále mění. A navíc, všichni jsme nositeli řady virů a záleží pouze na imunitních systémech našich jednotlivých těl, jak se s nimi vypořádáváme.

COVID-19 je prostě další z řady koronavirů, říká dr. Wodarg.

Pohleďme do nedávných dějin. Mezi listopadem 2002 a červencem 2003 řádil tzv. SARS (zkratka pro severe acute respiratory syndrome, neboli vážný akutní syndrom cest dýchacích). Byl tzv. zoonotický, tedy přenesený ze zvířete na člověka. V jižní Číně zaznamenali 8.098 případů, z nichž 774 skončilo úmrtími zaznamenanými v sedmnácti zemích, hlavně v Číně a Hongkongu.

V roce 2012 se objevil MERS (Middle East respiratory syndrome, středovýchodní syndrom cest dýchacích, známý též jako velbloudí chřipka, camel flu). Příznaky zahrnují horečku, kašel, průjmy, dýchací potíže a jsou buď mírné, nebo těžké. Ve své těžší podobě se ta choroba projevuje u lidí, kteří už předtím trpěli na nějaká jiná onemocnění.

Stejně jako nynější koronavirus, jsou SARS a MERS zoonotické, čili přenáší se ze zvířat na lidi, neboli ani tady nic nového pod sluncem, říká dr. Wodarg.

Nynější panika vznikla hlavně na základě tvrzení, že se COVID-19 šíří velice rychle.

Další nesmysl, nesouhlasí dr. Wodarg: jediné, co se zrychlilo, je způsob a rozmach vyšetřování. Kromě toho až dosud nikdo tento virus nehledal, proto jej ani nemohl najít.

Pokud jde o italské nemocnice, které jsou naplněné až k prasknutí, je to zdůvodnitelné hromadnou hysterií a panikou, vysvětluje dr. Wodarg. Ostatně pitvy prvních 104 Italů, kteří zemřeli (podle úřadů a novinářů) na koronavirus, ukazují jednoznačně, že tito lidé, doslova každý jeden z nich, v době ochoření a úmrtí trpěli jinými chorobami, které samy o sobě byly smrtící.

Vždyť i v posledních dnech byla v Čechách hlášena tři úmrtí, v titulcích označená za důsledek koronaviru, a teprve hlouběji v textu, kam už většina obyčejných čtenářů nedočte, stálo, že prvním byl 95letý pán, který umíral na něco jiného, druhým byl nešťastník, jemuž vypověděly službu všechny orgány kvůli rakovině, a třetí byla žena starší 70 let, která také trpěla na jakousi smrtící chorobu.

Ostatně, říká dr. Wodarg, tohle také není nic nového: 5 až 15 procent lidí, kteří trpí chřipkou, současně trpí jinými chorobami, takovými, jimiž se nakazili dávno před tím, než se dostavila chřipka.

Špatné na tom všem je, že se vlády v tom začarovaném kruhu snaží dokázat, že ony to zvládnou. A při té příležitosti ruší demokratická práva svých občanů, aniž by jakkoliv zaručily, že jim je zase vrátí.

A jen tak na úplný okraj: počet lidí, kteří přišli do nemocnic s chorobami, které je neohrožují na životech, jen aby se v místech údajně desinfikovaných nakazili se železnou pravidelností životu nebezpečnými nemocemi, je tak úděsný, že mu dodnes nikdo nevěnoval palcový titulek nebo poplašnou rozhlasovou či televizní zprávu hned v úvodu vysílání.

Dr. Wodarg položil otázku: Qui bono? Komu to prospívá?

Odpověděl na ní jen částečně: výrobci léků. Zbytek odpovědi si dejte dohromady sami, až vám do bytu poleze nějaký fizl, který od nějakého jiného fizla dostal udání, že jste se před chvíli nějak moc rozkašlali.