28.5.2022 | Svátek má Vilém


ANALOGIE: Vědecký disident Mikuláš

3.2.2022

Není to zrovna kulaté výročí. To bude až za rok. Zato je ale velmi aktuální.

Často dnes slýcháváme, že některé vědecké názory jsou škodlivé či dokonce konspirační a jejich nositelé jsou hlasatelé bludů, kterým by mělo být zakázáno otvírat ústa. Důkazem nechť je to, že správný postoj zaujímá 90 % učených klimatologů, vakcinologů, epidemiologů a kdovíjakých jiných učenců.

Ponechme stranou, zda se jedná opravdu o devadesátiprocentní většinu učenců. Náš dnešní oslavenec je příkladem toho, že ani 99% většina moudrých neznamená, že pravda je na jejich straně.

Světlo světa spatřil polský génius Mikuláš Koperník 19. února 1473 v Toruni. Tedy polský. Za Poláka jej považuje většina světa kromě Němců, kteří došli k závěru, že tak chytrý chlapík nemůže být Polák, a je to tedy Němec. Popravdě, kus pravdy mají. Mikuláš pocházel ze smíšeného polsko-německého manželství a jeho polský otec brzy zemřel. O výchovu se tak starala německá maminka a její bratr. Malý Mikuláš tedy doma mluvil německy. V dospělém věku však dával jednoznačně svými činy najevo náklonnost k polskému státu a polskému panovníkovi, takže je celkem logicky za Poláka považován. Pole působnosti Koperníka bylo široké. My jej známe hlavně jako astronoma, ale byl také ekonom, lékař, právník, teolog a matematik. To všechno si osvojil studiem na čtyřech prestižních universitách. Mimo vědu se uplatnil i v diplomacii a jako katolický hodnostář.

Ale zpět ke Koperníkově nejslavnější práci, Abychom pochopili, jaká bomba to v jeho době byla, představme si nějakou šílenost. Třeba že na klimatické konferenci vystoupí renomovaný profesor, který prohlásí, že růst množství kysličníku uhličitého nezpůsobuje oteplování, ale je to naopak, oteplování způsobuje růst množství kysličníku uhličitého. Po takovém prohlášení by ctihodného učence nejen vyhodili z konference, ale i vymazali z Googlu! A přesně takovou šílenost, alespoň z pohledu tehdejší vědecké elity, provedl Koperník, když vypustil do světa neuvěřitelnou informaci, že Slunce se neotáčí kolem Země, ale naopak! Střídání dne a noci je důsledkem rotace Země kolem osy, a Země navíc krouží kolem Slunce. Naprosto neslýchané! Devadesát procent významných učenců té doby tento Koperníkův nesmysl rozcupovalo.

Koperník popravdě nebyl první, koho to napadlo. Již v roce 270 př. n. l. to napadlo jakéhosi Aristarchose, ovšem tomu se vysmál samotný Archimedes. A uznej, čtenáři, že Archimedes, to je jiná váha. Po něm s touto myšlenkou přišel Ind Arjabatha a Peršan Aliboron, ovšem i tito šiřitelé fake news byli právem zapomenuti a jejich dílo bylo znovuobjeveno až po Koperníkovi. Na rozdíl od svých předchůdců Koperník nejen vyslovil teorii, ale taky si to spočítal.

Jen sám Bůh ví, proč měla katolická církev takovou slabost pro starověkého astronoma Ptolemaia. Ten do středu vesmíru posadil Zemi, kolem které se točila všechna nebeská tělesa. A při bránění této pravdy byla církev ochotna zajít hodně daleko. Až na samotnou hranici. Přitom Ptolemaios byl pohan jak poleno, na rozdíl od dobrého katolíka Koperníka. Církevním otcům se však zdálo, že pohan Ptolemaios je svým výkladem blíže popisu dle bible než katolický biskup Koperník. Jenže ani Ptolemaiovi naklonění astronomové si nemohli nepovšimnout jistých anomálií při pohybu nebeských těles, která měla obíhat kolem Země. Nesedělo jim to ve výpočtech drah. 

Koperník po mnoha letech pozorování, aniž by čerpal granty Evropské unie, anomálie vyřešil. Do centra posunul Slunce a výpočty začaly dávat smysl. Tedy dávaly ho Koperníkovi. Zbylým devadesáti procentům učenců to naopak přivodilo šok. A Koperník se stal terčem zloby. Jeho knihy se ocitly na indexu. Reformátor Martin Luther jej označil za hlupáka, který chce převrátit umění astronomie. Koperník byl obviněn z konkubinátu, který měl provozovat se svou hospodyní. 

Zde šli nepřátelé Koperníka nejspíš najisto. Dodržovat celibát nebylo pro katolické duchovní moc snadné. Navzdory nynějšímu přesvědčení většina katolických duchovních vždy dávala přednost dospělým ženám před malými ministranty. Oženit se nemohli, tak měli alespoň hospodyně, které se jim staraly o domácnost a když nebyl velebný pán dost opatrný, tak někdy i o dítka. Koperník nejspíš nebyl výjimkou. Kdyby tehdy existoval klub Sisyfos, bludný kámen by Koperníka neminul. Ale vcelku vzato nedopadlo to s Koperníkem ještě tak zle. Jeho následovníka Galileiho zavřeli a Giordana Bruna, který už to s těmi bludy opravdu přehnal, když tvrdil, že vesmír je nekonečný a jsou v něm tisíce takových Sluncí a kolem obíhajících planet, rovnou upálili.

Koperníkovu knihu o pohybu nebeských těles, kterou napsal v roce 1533 vyňala církev ze seznamu zakázaných děl roku 1822, kdy už nikdo střízlivý nevěřil, že je Země středem vesmíru. Téměř po 300 letech tak dala církev osamocenému Koperníkovi za pravdu. Vzpomeň si na něj, laskavý čtenáři, až k tobě bude z obrazovky promlouvat mnoha akademickými tituly ověnčená mluvící hlava jménem 90 procent seriózních vědců.