2009: Mezinárodní rok astronomie
důvody.
Prvotním impulsem pro tuto akci byla žádost Itálie, protože letos uplyne 400 let od chvíle, kdy se Galileo Galilei poprvé podíval dalekohledem na oblohu, historický význam se však vztahuje i pro naši zemi, protože letos uplyne stejných 400 let od chvíle, kdy Jan Kepler v Praze formuloval první dva ze svých pohybových zákonů. Historický význam se ale týká i Dánska, protože Kepler odvodil své zákony na základě především přesných pozorování Tychona Braheho, který u císařského dvora Rudolfa II. působil na doporučení českého astronoma Tadeáše Hájka z Hájku, svoje pozorování prováděl z Benátek nad Jizerou a který mimochodem, ač Dán, je pohřben v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí. Dánové si postavy Tychona Braheho váží natolik, že mu postavili v Kodani planetárium na půdě univerzity, planetárium nazvané jeho jménem, které poskytuje lidem největší sférickou projekční plochu na světě.
Beze sporu lze výše jmenované učence společně ještě s polským Mikolášem Koperníkem označit za osoby, které vytvořili moderní pohled na svět kolem nás. Pravda, Mikoláš Koperník své dílo o heliocentrické soustavě publikoval na smrtelné posteli, čímž se vyhnul inkvizičnímu řízení, jiní takové štěstí neměli. Roku 1600 byl v Římě na náměstí Květin pro svoje názory (ale nejen pro mě, byl to uprchlý dominikánský mnich) zaživa upálen Giordano Bruno, tedy v době, kdy v tehdy pokrokové Praze již působil Brahe a Kepler.
Na tomto místě stojí za to připomenout, jak je historie co by věda pružná a výklady historických faktů mohou být různé, někdy na politickou objednávku, jindy z pouhého vlastenectví. Dánové zjednodušeně uvádějí, že autorem pohybových zákonů je Brahe a že Kepler mu v tom pouze pomáhal, a protože Brahe zemřel, publikace závěrů spadla do rukou Keplerovi. Ovšem není tomu tak, Brahe byl geniální pozorovatel, který dokázal okem, ještě nevyzbrojeným dalekohledem, měřit polohy planet vůči hvězdnému pozadí tak přesně, že Kepler později z jeho pozorování dokázal ony elipsy vypočítat. Sám Brahe však nebyl matematik a je takřka jisté, že by si sám se svými naměřenými daty neporadil. Na druhou stranu Kepler platil za nejlepšího matematika své doby, však měl u císařského dvora funkci císařského matematika, a na svém díle pracoval řadu let.
Dlužno ještě dodat, že vztahy Keplera a Braheho nebyly nijak růžové, slušně řečeno se sice respektovali, ale osobně nesnášeli, Brahe byl v té době známou a v podstatě slavnou osobností, kdežto Kepler byl v té době mladík většině lidí neznámý a v podstatě bez vědecké erudice. Taktéž se oba lišili v pohledu na model Sluneční soustavy, Kepler byl zastánce Koperníkova heliocentrického systému, kdežto Brahe se snažil o kompromis mezi Koperníkem a tehdy církví uznávaným aristotelovským geocentrickým modelem a tvrdil, že kolem Země obíhá Měsíc a Slunce a pak teprve kolem Slunce ostatní planety.
Kepler sám byl navíc rebel, jehož z jedné církve vyhodili a v druhé nechtěli, jeho maminka byla obviněna z čarodějnictví a strávila nezanedbatelnou dobu v inkvizičním vězení, Keplera samotného před inkvizicí zachránil jen jeho vysoký úřad u císařského dvora. Na druhou stranu byl Kepler nucen provádět činnosti, které mu byly proti srsti i proti přesvědčení, například počítat horoskopy. Nebyla to sice jeho pracovní povinnost, ale císařský dvůr mu obvykle dlužil mzdu i několik let zpětně, holt ten erár byl vytunelovaný v každé době, a tak nebohý Kepler se musel činit, měl-li mít peníze na vydávání svých knih, ač vždy protestoval, že nechce, aby ho živila děvka, za kterou astrologii přiživující se na přírodních vědách považoval.
Tycho Brahe zemřel roku 1601 na hostině u Petra Voka. Legenda praví, že zemřel na prasknutí močového měchýře, protože nesměl vstát od stolu dříve než tehdy přítomný císař. Skutečnost nejspíše bude prozaičtější, žádný člověk by nevydržel taková muka a nejspíše by to lidově řečeno pustil do kalhot za podobných podmínek. Taktéž existují spekulace o tom, že Brahe byl otráven rtutí, protože měl určité osobní komplikace ve vztahu k tehdejšímu dánskému králi. Je sice objektivní fakt, že ve vzorcích jeho vousů bylo naměřeno neobvykle vysoké množství rtuti, ale je třeba brát v úvahu, že mohl přicházet se rtutí do styku v alchymistické dílně, zrovna tak se v té době rtutí ledasco "léčilo". Podle všeho Brahe trpěl vážným a vleklým ledvinovým onemocněním, které nakonec bylo příčinou jeho předčasné smrti, prostě buď pil málo anebo moc, pokud je možno tento problém takto zjednodušit.
K postavě Galilea už jen stručně, protože se naší země až tak netýká, i když jeho vědecký přínos je beze sporu značný. Galileo Galilei objevil jednak sluneční skvrny, přímým pozorováním Slunce dalekohledem téměř oslepl, objevil Jupiterovy měsíce, čímž dokázal, že menší (lehčí) tělesa obíhají kolem větších (hmotnějších), objevil stáčení osy kyvadla, čímž dokázal, že Země rotuje kolem své osy. Přesto vše musel v inkvizičním procesu své poznatky odvolat a není pravděpodobné, že by si jako již tehdy nemocný a téměř slepý stařec troufnul veřejně prohlásit onu větu: "A přece se točí!" Je jen s podivem, že ač musel Keplerovo dílo znát, že ho nevyužil ve svůj prospěch.
Hlavní zbraní církve proti Koperníkovu systému bylo, že Koperník předpokládal, že drahami planet jsou kružnice, což je v rozporu se skutečností, a tak tehdy již teoreticky dobře propracovaný geocentrický model dával lepší předpovědi poloh planet vůči hvězdnému pozadí. Teprve Kepler opravil ony kružnice na elipsy a uvedl tak Koperníkův model do souladu se skutečností. Kepler byl v podstatě první, kdo vysvětlil, jak se planety pohybují, a o pár desetiletí později anglický fyzik Isaac Newton vysvětlil proč, když publikoval svůj gravitační zákon. Ale to už je jiná kapitola dějin poznávání přírody.
Psáno pro Horácké noviny Třebíč
