Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
2009: Mezinárodní rok astronomie
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Ludva 10.2.2009 12:57Poznámka k velkému třesku Udělal jsem si několik kupeckých výpočtů z údajů Wikipedie o vesmíru: Celková hmotnost 3. 10na 52 kg. Z toho vychází Schwarzschildův poloměr takové hmoty přes 4 miliardy světelných let. Inflačním rozepnutím se tato hmota musela dostat přes tuto hranici, jinak by skončila jako černá díra. Ovšem hustota této hmoty v kouli o Schwarzscildově poloměru je neuvěřitelně nízká asi 10 na -26 kg/m3. Toto má být kompaktní hmota zanechající reliktní záření ? To se mimochodem prodloužilo zhruba tisíckrát (odpovídá poklesu teploty z 3000 na dnešních 2,7 K). Tady si nejsem jistý, zda se vesmír rozepnul délkově, pak by musel mít rozměr přes 4000 miliard svět.let nebo objemově do odhadovaných 78 mld.sv. let. Nějak mi to nehraje. |
|
|
Roman Šula 10.2.2009 13:16Re: Poznámka k velkému třesku Zrovna na údaje ve Wikipedii bych až tak moc nespoléhal. Navíc celkovou hmotnost CELÉHO vesmíru je obtížné zjistit, máme jen údaje o pozorovatelné části vesmíru, tedy přibližně o kouli o poloměru přes 13 miliard světelných let. Průměrná hustota baryonní hmoty ve vesmíru je přibližně jeden atom vodíku v krychlovém metru plus temná hmota tvořící řádově desetinásobek hmoty viditelné. Takto můžeme zjistit hmotnost viditelné části vesmíru, ale protože neznáme celkový objem vesmíru, a ten může být teoreticky i nekonečný, nemůžeme ani zjistit celkovou hmotnost vesmíru. |
|
|
Ludva 10.2.2009 13:38Re: Poznámka k velkému třesku Já mám problém i s tím reliktním zářením. Podle údajů (i když je třeba ve Wikipedii velká chyba)byl vesmír tvořen v té době velmi zředěným plynem (plasmou) hlavně z vodíku a hélia o teplotě 3000 K. Takže by měl spíše zanechat čarové spektrum vodíkohéliové plasmy než spojité spektrum absolutně černého tělesa. A vlnová délka se každopádně prodloužila více než tisíckrát (nepřímo úměrně souvisí s teplotou). Vychází mi, že v době 300 tisíc let po velkém třesku, kdy došlo k oddělení reliktního záření, musel být pozorovatelný vesmír pod horizontem událostí.Ještě by to možná vyšlo, pokud by k prodloužení vlnové délky stačilo objemové rozepnutí. |
