Zapnul jsem si televizi a koukám, jak se v Praze perou fotbaloví fanoušci s policií. Nad tím létá vrtulník a vše bedlivě sleduje a natáčí. Samozřejmě je správné, že se policie snaži sjednat klid, od toho je zřízená. Až potud je všechno v pořádku. Takzvaní těžkooděnci za takovou službu mají příplatky, ostatní policisté také nejpíš dostanou zaplacené přesčasy. I to je v pořádku.

Co ale není v pořádku: Ty peníze se musí někde vzít a berou se ze státního rozpočtu, do kterého všichni přispíváme daněmi. Proč já mám platit ze svých daní policajty, kteří se perou s fotbalovými fanoušky? Ano, dělají svou práci. Když se zamindrákovaní debilové hodlají pozabíjet ve jménu barev jakéhosi čutálistického klubu, proč za celou tuto akci nedostanou účet oddíly, v jejichž jméně se bijí? Když mají peníze na to, aby platily milióny za vypatlance se zlatýma nožičkama, proč neplatí za to, že nejsou schopni udržet na uzdě své takzvané příznivce?

Na jednu stranu vyhazují činovníci peníze za čutálisty, ale aby platili za to, aby na fotbal mohli bez starosti jít i táta se synem, na to nemají? Místo toho tam řvou tetovaní holohlaví šílenci a cestou na stadion a ze stadionu ničí, na co přijdou.

Bydlel jsem deset let kousek od stadionu Bohemians. Když nedejbože bohémka vyhrála, nastalo v ulicích Vršovic šílenství. Z mně neznámých důvodů skákali fanoušci po autech a převraceli popelnice. Předtím, než jsem se do Vršovic nastěhoval, mě fotbal nezajímal. Po zkušenostech se šílenci, kteří si říkají fanoušci, jsem začal fotbal nenávidět.Když jsem přišel k autu, pojišťováci s policajty sepisovali škody. U své volhy jsem vzal hadr, utřel střechu a bylo vystaráno. Horší to měli škodovkáři a majitelé žigulíků.

Byl bych opravdu rád, kdyby veškeré škody vzniklé řáděním „fanoušků“ platily oddíly. Pro mě za mě, ať se holohlaví vypatlanci třeba pozabíjejí, ale proč má kvůli tomu riskovat policajt své zdraví? Miliónoví čutálisti by měli platit povinně do fondu policie.

Nejsou peníze na složité operace, ale na toto ano? Stejně mi hlava nebere, proč naše vláda platí za dvě jurodivé holky, které riskují své životy v nejnebezpečnějším krajině světa. Šly tam dobrovolně a když jsme je za naše peníze po roce vysvobodili, tedy ministerstvo zahraničí za naše peníze, jedna z nich poznala, že islám je to nejlepší na světě a že se tam vrátí! V tom případě bych jí dal zaplatit všechny náklady, které stál jejich „výlet“! Také nechápu, proč bych měl platit ze svých daní výkupné za pašeráky drog. Kšeftují se smrtí a já mám dojem, že nešťastní rodiče dětí, které propadly drogové závislosti, by byli nejraději, aby takoví lumpové ve vězení shnili.

Když jsem pracoval v Thajsku, na letišti, na přistávací kartě, všude bylo napsáno, že za pašování drog je trest smrti. Jenže se vždy najdou tací, kteří si myslí, že oni to propašují. A pak mám platit jejich osvobození z vězení. Je jedno, jestli je to v Thajsku nebo někde jinde na světě.

Platím daně a nemám absolutně možnost ovlivnit, co se z nich vyplácí. Proč? Proč mám na úřadě stát jako poslední nula a čekat, až se úředníkovi zachce? Úředník sám nic neprodukuje, nic nevydělá. Sedí v teple a suchu v kanceláři, zatímco já musím v noci, v jakémkoliv počasí běhat po letišti, aby bylo na jeho výplatu.

Budou volby, přátelé, zamyslete se nad tím!

Na závěr bych chtěl vzdát hold postavou malé zpěvačce se silným hlasem, která, když zpívala, tak mi běhal mráz po zádech. Budě mi chybět!