Lidé rádi klasifikují, a tak jsme měli století páry, pak elektřiny, jindy zas elektroniky či biotechnologií. Byla určována velkými pokroky ve vědě a technologiích, která hluboce změnila a ovlivnila náš život. Ten se stal snazším, ale také složitějším. Člověk předmětům kolem sebe přestal rozumět a stal se jen jejich uživatelem. Princip kladiva, povozu, soustruhu byl jasný, ale co samočinný počítač, GPS navigace nebo tomograf? Jsou součástí našeho života a užíváme je, ale jsou pro nás jen pojmy. Příliš složité na to, abychom do nich viděli. A to je daň za technický pokrok. Zesložiťující se společnost a všechno kolem nás.

Pokrok ovšem neminul ani psychologii a společenské vědy. A ty dobře vědí, jak ošálit a splést naši mysl. No pomněte jen na optické klamy. Začalo to vědecky zaměřenou reklamou. Reklama plní tři základní funkce: informuje, přesvědčuje a prodává. Psychologie reklamy zkoumá psychické procesy v člověku, které vedou k vyvolání žádoucího efektu, zejména nákupního chování. V tržním hospodářství je reklama nezbytnou součástí ekonomiky. V reklamě na nás útočí mnoho vědních oborů : neurologie, neuropsychologie, kognitivní psychologie nebo behaviorální ekonomie. A bůh ví, co ještě. Například neuromarketing využívá znalostí o funkčnosti mozku jako celku a znalosti jiných vědeckých disciplín, které by mohly být aplikovány v reklamní praxi. Reklama má změnit vaše chování a přinutit vás jednat podle ní. V reklamě je důležitý efekt známých osobností a erotických podnětů. Při nakupování jsme skenováni, analyzováni a hodnoceni umělou počítačovou inteligencí. Pak je nám nabízena personalizovaná cílená reklama. Nejprve upoutá vaši pozornost, vyvolá váš zájem, přesvědčí vás o potřebě a snaží se vás přimět k akci. Kdyby nefungovala, netočily by se v ní miliardy.

Zatímco reklama může jen způsobit průvan ve vaší peněžence, tak fakt, že stejné metody využívá propaganda, je mnohem více alarmující. Tady můžete přijít i o svobodu. Propaganda je stará jako lidstvo samo, ale její metody v předminulém století nabyly na agresivitě a rafinovanosti. Starý lišák Josef Goebbels razil tezi, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Komunisté v této linii pokračovali, infiltrovali mírová hnutí a nestydatě tvrdili své pravdy. V dnešní době se do propagandy zapojují i digitální média a umělá inteligence. Fake news na internetu a sociálních sítích. Trollové versus elfové. Zdá se, že tato media mohou ovlivňovat veřejné mínění a výsledky voleb. Brzy se zřejmě dočkáme i cílené personalizované propagandy. Nedělejme si iluze, obdobné metody používá i naše západní civilizace.

Nabízí se tedy otázka, co z toho, co si myslíme, jaké máme názory, je opravdu naše a co nám bylo do hlavy vpraveno manipulací. K čemu jsme došli sami vlastní analýzou a úvahami a co jen papouškujeme. Proč mluvím o století manipulace, když propaganda tu byla i dřív? Náš život i svět kolem nás se stal velmi složitým, komplexním a těžko srozumitelným. Lidstvo se rozdělilo na masu konzumentů a malou tvůrčí elitu. Jsme informováni skoro o všem, co se stane, válečné konflikty míváme takřka v přímém přenosu, ale tyto informace jsou vždy jen zprostředkované tím, kdo nám je předkládá. Málokdy jsme přímými účastníky, máločemu opravdu rozumíme. I zde jsme většinou konzumenty zpráv a událostí.

Co proti tomu můžeme dělat, abychom nebyli jen manipulovanými konzumenty? Moc možností zas až tak nemáme. Snad jen o věcech přemýšlet, hledat v nich souvislosti a hlavně snažit se získávat informace z různých zdrojů a porovnávat je. Vzdělání je výhodou. Často jde i o detaily. Ne nadarmo se říká, že chytrý člověk věří jen polovině z toho, co slyší, ale jen opravdu inteligentní ví, která polovina to je. Nebo též chceš-li dostat chytrou odpověď, musíš položit chytrou otázku. Tak se snažme, ať z nás nedělají ovce.