Minulou sobotu jsme zvítězili: občanská společnost zdrtila extremisty. Demokracie je zachráněna. To si může vyvodit čtenář znalý našeho jazyka např. v Austrálii z pondělních českých novin.

Radost je poněkud uspěchaná. Nejde jen o to, že nacionalističtí extremisté chystají už na tuto sobotu (shodou okolností státní svátek, výročí zhroucení komunismu v “ČSSR“) jakousi revanš. Na Palackého náměstí hodlají symbolicky pohřbít svobodu slova. Organizátoři počítají s účastí 300 lidí, třeba mlží. Navíc si nutně přitáhnou svůj anarchistický komplement. Může být dost veselo a policisté budou mít plné ruce práce.

Významnější je druhá demonstrace. Proběhne na Václavském náměstí. Pořádají ji odpůrci amerického radaru, ale zúčastní se i odboráři a studenti. Protestovat se nebude jen proti základně, ale i proti reformě veřejných financí, politice vlády obecně a neutěšenému stavu demokracie u nás. Organizátoři počítají se stotisícovou účastí. To je nadsazené, ale kolem deseti tisíc lidí by se sejít mohlo – program je atraktivní pro opozici. Už zase mohou komunisté bojovat za demokracii! A je přinejmenším přijatelný i pro ty, co se budou prát na Palackého náměstí: až si to vyřídí, mohou se připojit.

Protidemonstrace nebude, to dá rozum, provládní demonstrace se nekonají.

Situace je tristní: v den osmnáctého výročí listopadového převratu visí česká demokracie (nedokonalá, ale každá demokracie je nedokonalá, nedokonalost patří k podstatě demokracie; naproti tomu diktatury bývají jedna dokonalejší než druhá) na této vládě; je slabá a její mandát je problematický. Proti ní stojí sociální demokraté (z nemalé části překabátění komunisté), komunisté skuteční, odbory, které se po listopadu nejdřív rozložily a pak složily do skoro původního stavu, a ovšem revoluční studentstvo (v minulosti disponovalo kromě řady dobrých vlastností i poměrně velkou ignorancí a úměrně velkou nadutostí). Pokud se ještě přidají asociální bojůvky, bude to skoro dokonalé: totiž přesně to, proti čemu se na nepravém místě v nepravý čas pokoušela demonstrovat minulý týden pražská intelektuální smetánka.

V sobotu nás samozřejmě nečeká státní převrat: jen možná sestoupíme o další schůdek do sklepa marasmu. Ne do komunismu, ten je mrtvý. Ale třeba do něčeho podobného, jako je dnes v Rusku. Výdobytky minulosti zůstanou ovšem zachovány: to známe, o tom mluvili Kádár v listopadu 1956 i Husák v dubnu 1969.

lidovky.cz, 16.11.2007

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.