Technologie mají ten nepříjemný zvyk, že rády předbíhají politiku. Podobně jako se generálové chystají na minulou válku, tak i politici jsou o hodně pozadu vůči nejen budoucím, ale i současným trendům. Do toho zapadá i tzv. Mediální novela, zákon, který se právě projednává a který má výrazně navýšit poplatky pro veřejnoprávní média.

Dříve, myšleno hluboko ve dvacátém století, byla tato média nezastupitelná, aby nám strana a vláda prostřednictvím televize a rozhlasu řekly, co si máme myslet. Dneska u6 je tomu jinak, tedy mělo by být, vlastně si tím nejsem vůbec jistý. Přijde mi, že ČT si v rámci spacákové revoluce zprivatizovali jistí lidé, kteří nám zase říkají, co si máme myslet. Ale i kdyby tomu tak nebylo, ČT a ČR byly zlatým grálem vyváženosti zpravodajství a lidové zábavy, poplatky pro všechny?

Vezměte si další perličku ze zákona: Poplatky budou platit i firmy podle počtu zaměstnanců. Bez ohledu na to, že do práce se nechodí dívat na televizi a beztak tam pracují jen lidé, kteří si díky svému smartphonu už ty poplatky jednou zaplatili. Anebo pán, který upadl do kómatu, ten jistě bude sledovat ČT na svém chytrém mobilu. Ale co, máš mobil, tak plať nebo umři.

Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše: Moje řešení je udělat z ČT platformu jako je třeba HBO nebo Voyo. Tedy ať si za to platí jenom ten, kdo se chce dívat a nemá tam reklamy. To mi přijde fér. Dneska máme vše potřebné na to, abychom to mohli s poměrně malými náklady a rychle realizovat. Můžou tam být i různě cenově odstupňované balíčky, může tam být dokonce zadarmo i tarif zadarmo a s reklamou. Ale to už by mělo být otázkou společenské diskuze, která jako obvykle neproběhla. Celý proces můžeme odstartovat prvním krokem - změnit povinné koncesionářské poplatky na dobrovolné. Lidé jako obvykle hlasují svoji peněženkou, nebude to stát ani korunu a může to být hned. Potom by se rychle vidělo, jako na tom naše veřejnoprávní média s podporou veřejnosti opravdu jsou. A protože na prostý lid musí být přísnost, druhým krokem by mělo být to zakódování, chceš se dívat? Tak plať!

Lidé namítají, že veřejnoprávní média jsou něco, co platíme ze solidarity. Podobně jako všichni platíme silnice, bez ohledu, jestli na nich jezdíme, nebo vysoké školy, bez ohledu, jestli na nich studujeme. Nebo armádu. No, silnice využívám každý den už jenom třeba nákupem zboží, které se po nich převáží, vysokou už mám za sebou a tak ji splácím a třeba moje děti nebo vnoučata to využijí. Armádu si platíme, abychom ji nikdy nemuseli použít. Ale televizi? K čemu mi je ta, v době Youtube, Facebooku a dalších streamovacích médií, v době Spotify, internetových novin a internetu obecně.

Místo tupého zvyšování poplatků je potřeba nově definovat, v čem má spočívat úkol veřejnoprávních médií a současně s tím se bavit, jak je budeme financovat. Včetně možnosti, že dojdeme k tomu, že je vlastně na nic nepotřebujeme. A potom je zrušme, zprivatizujme, prostě ať se o sebe starají samy a za své. Anebo najdeme něco, v čem jsou nezastupitelné (pro mně je to sci-fi, ale buďme otevřeni všem možnostem) a potom je o to více na místě debata, jak je financovat.

Ale bez debaty prostě nařídit zvýšení poplatků? Plošně zvětšit okruh poplatníků? Tak s tím vážně jděte někam, kam Slunce, kromě pobytu na nudistické pláži, nezasvítí!

Dejte vědět, co si o tom myslíte vy v diskuzi pod článkem. Nějak tu debatu zahájit musíme. Vidíte to na petici za dobrovolné koncesionářské poplatky? Že to jde, dokazuje TV Noe nebo rádio Proglas. Obě média jedou bez reklam v podstatě jenom z dobrovolných příspěvků už dlouhá léta.