Popřít to dnes nemohou ani mnozí další, kteří veřejnosti léta tvrdili, že v NP Šumava kůrovcová kalamita vzniknout nemůže, jako Bursíkův bývalý náměstek František Pelc či jeho nástupce na postu ministra Ladislav Miko, ředitel parku František Krejčí a někteří vědci, zejména z Jihočeské univerzity (Prach, Jonášová) či emeritní profesor Josef Fanta z univerzity ve Wageningenu v Nizozemsku.

Před čtyřmi lety (2006) slavil NP Šumava patnácté výročí svého založení. Při této příležitosti založila správa národního parku „klub kmotrů NP Šumava“, k němuž se z mediálně známých osobností připojili například Jiří Janeček, ředitel veřejnoprávní České televize, redaktorka téže instituce Iveta Toušlová, olympijští vítězové Kateřina Neumannová a Lukáš Pollert, trenér Neumannové Stanislav Frühauf, herci Tomáš Hanák a Viktor Preiss, muzikanti Ondřej Hejma a Dan Bárta, uhlobaron Zdeněk Bakala a jeho přítelkyně Michaela Maláčová. V protivínském pivovaru si Správa NP Šumava nechala uvařit „Kůrovcovou patnáctku“, kterou na oslavě patnáctin parku hojně popíjeli nejen přítomní kmotři. Jak mnozí vědci a odborníci na lesní ekosystémy a problematiku kůrovce, tak členové našeho sdružení Šumava 21 spatřovali v tomto konání správy spíše tanec na hrobě umrlcově, než jakousi recesi v rámci oslav. Chápali to jako výsměch těm, kteří před nastávající kůrovcovou kalamitou upřímně varovali, i jako znevažování vědeckých a praxí potvrzených faktů. Varování, jehož obsah lze stručně shrnout do věty „Nebudeme-li proti množícímu se kůrovci účelně zasahovat, skončí to kalamitou a katastrofou“, zůstalo nevyslyšeno.

A kde jsme dnes, není třeba připomínat. Těžby, které mají zastavit, nebo alespoň omezit šíření kůrovce, dosahují hodnot, které nezažila Šumava ani za dob Karla Klostermanna. Tisíce hektarů suchých lesů v bezzásahových zónách parku a vykácených holin v jejich sousedství – to je dnešní obraz Šumavy. Pardon, národního parku Šumava. A to samozřejmě kůrovcová kalamita ještě zdaleka nedosáhla svého vrcholu. Ten je na pořadu snad příští, snad přespříští rok. Pak dojde k pozvolnému ústupu, který bude trvat několik let. A to za předpokladu, že správa parku bude z vyšších míst donucena činit maximum účinných opatření, která zabrání další zkáze šumavských lesů. Vyvstává tedy otázka, kolik tisíc hektarů šumavských lesů bude ještě zničeno kvůli nezodpovědnosti politiků (Ambrozek, Bursík, Miko, Pelc) a rádoby odborníků, kteří se stali jejich poradci ve věci Šumavy.

Závěrem pak musíme položit otázku „kmotrům“ NP Šumava, kteří se popíjením Kůrovcové patnáctky vysmívali těm, jejichž pesimistické prognózy se naplnily. Necítíte potřebu se jako osoby veřejně činné veřejnosti omluvit? Zejména vy, pane Jiří Janečku, jako ředitel veřejnoprávní televize, která několik let předkládá divákům – v rozporu se zákonem i v rozporu s morálním kodexem ČT – jen onen jediný správný pohled na NP Šumava? (Ten „jediný správný pohled“, financovaný ministerstvem životního prostředí, který dostal šumavské lesy do současného katastrofálního stavu.) A co vy, ostatní „celebrity“ v roli kmotrů, necítíte totéž?

o. s. Šumava 21

www.sumava21.cz