Neregulované říční údolí je luxus stojící za ochranu

Má se stavět na Berounce přehrada, nebo nemá? Tato otázka se vynořuje po třiceti letech. Právě kvůli ní se v sobotu sešli lidé v Roztokách u Křivoklátu, aby podpořili odpověď ne. K jejich ne se osobně připojili i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a bývalý středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Už z toho je vidět, že nejde o pseudoproblém, ale o veřejnou záležitost par excellence.

Zdá se, že v debatě o vztahu ke krajině vane příznivější vítr. Jak plyne z použitých argumentů, nikdo nikomu nic nevnucuje, Povodí Vltavy jen předkládá priority ke zvážení. Buď v některé z lokalit nad Křivoklátem postaví na Berounce hráz (jež by se naplnila jen jednou za čas při povodni) – a pak si oddechnou tisíce lidí na dolní Berounce, kde velké vody poškozují chaty, ale tisíce lidí na střední Berounce přijdou o unikátní charakter „svého“ údolí. Nebo hráz nepostaví, tisícům středoberounských zůstane neregulované údolí, jak ho známe z povídek Oty Pavla i obrazů Fialového poustevníka, ale tisíce dolnoberounských se budou nadále obávat velkých vod.

Jak to rozsoudit? Sledujme, zda někdo vyrukuje s oblíbenou zásadou předběžné opatrnosti. Ta velí snižovat rizika k nule – po tsunami zrušit jaderné elektrárny, po výbuchu sopky zastavit leteckou dopravu, po povodni stavět hráze... Ale právě tak se dá argumentovat, že předběžná opatrnost velí nestavět v záplavových územích. A dodat, že povodně neohrožují tradiční zástavbu, ale především nové chaty.

Při vší úctě k obyvatelům dolní Berounky a jejich stavbám u řeky lze říci toto. Zachovalé a neregulované říční údolí je luxus, který se uchoval jen na velmi málo místech vyspělé Evropy (z velkých řek asi jen na francouzské Loiře). A kde zůstal, je pokládán za rodinné stříbro. Chcete-li si ujasnit argumenty k hrázi na střední Berounce, udělejte si výlet na Nezabudické skály, kochejte se z té výšky pohledem na neregulované údolí a říkejte si: Kdo z vás to má?

LN, 18.4.2016