Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Za stříbro Berounky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Harabaska 20.4.2016 16:29Dusno vyvolané okolo ev. výstavby přehrady na Berounce stejně jako najednou, ze dne na den, spuštěný pokřik okolo názvu státu Česko/Czechia nejsou ničím jiným nežli projevem snahy odpoutat pozornost veřejnosti od něčeho mnohem závažnějšího a pro občany této země mnohem důležitějšího, totiž od postupu české vlády a jejího jednání v Bruselu v širokém okruhu otázek okolo tzv. migrační vlny a jejího důsledku, jímž je snaha bruselsko-berlínských kruhů vnutit evropským zemím násilné, ano násilné usídlování muslimských osadníků v jednotlivých zemích Unie. O přehradách na Berounce se mluvilo již v 70. letech 20. století, kdy se uvažovalo po splavnění řeky postavit dokonce v Plzni přístav kvůli přepravě reaktorových nádob ze škodovky. Nestalo se nic. A také teď se žádná přehrada stavět nebude. To jenom chataři na Berounce se budou bát o svůj víkendový ráj a nebudou myslet na nositele turbanů a džalábijí. Současníky jistě zuby bolet nebudou, až se - možná - někdy bude nějaká přehrada stavět. A Czechia? Vysvětlujte moravskému šovinistovi nebo pivnímu strejcovi, že do Česka/Czechie se vejde Morava stejně jako Čechy a zbytkové Slezsko jako území, kde se mluví česky, že i jinak milovaný Masaryk slovo Česko v názvu Československa (s pomlčkou i bez ní) bral na milost. |
|
|
J. Hruška 20.4.2016 23:05Re: Dusno vyvolané okolo ev. výstavby přehrady Dokonce se plánovala obrovská přečerpávací elektrárna, dva stupně dohromady 100m vody. Vyhrály to větrníky a solárky. |
|
|
K. Novák 20.4.2016 14:32Protipovodňové opatření jiná než přehrada jistě existují, ale byla by asi příliš levná a muselo by se u nich myslet příliš dlouho dopředu. Je vůbec možné najednou naplno napustit přehradu, jejíž hráz, ať zemní nebo betonová, by byla předtím třeba 25 let nebo i déle prázdná nebo téměř prázdná? |
|
|
I. Pujman 20.4.2016 13:44ještě k černé skládce města Berouna Jen poznámku - v neděli dopoledne půjde na ČT 2 pořad Nedej se. Kdo chce, ten se tam o za každou cenu utajované obrovské jedovaté skládce na Berounce (půl milionu tun!!) dozví více. CELÝ pořad totiž má být jen o ní. Ti redaktoři mají ale odvahu!!! |
|
|
I. Pujman 20.4.2016 13:40argumenty a jak se kdy hodí Mávat praporem environmentalismu nad návrhy uvažovat o nové přehradě na Berounce, která by údajně zničila přírodu v "nedotknutých" údolích středního toku Berounky, to se dnes nosí. Nezlobte se, zažil jsem jako obyvatel Berouna záplavy v roce 2002, které mne vyhnaly z mého bydlení, a to jsem bydlel od Berounky dobře kilometr. Viděl jsem také, jak dopadl Nižbor a Hýskov. Současná protipovodňová "opatření" jistě stála spoustu peněz a byl to zřejmě dobrý byznys pro někoho, ale vpodstatě problém velkých povodní v Berouně neřeší. Protipovodňové hráze jen zúžily profil řeky, takže při podobném průtočném množství, jako bylo v roce 2002, stejně přetečou a naopak budou bránit navrácení velké vody do starého koryta. A ještě jedno pokrytectví v tomto směru mne štve. V Berouně vědí - město vlastní v CHKO Český kras, kousek od toku Berounky (cca 600 metrů) největší nepovolenou, úmyslně neregistrovanou a dodnes nesanovanou skládku nebezpečného a jedovatého odpadu v cellé republice. Všichni odpovědní o ní vědí, což není problém dokázat. Není izolovaná, takže už nejméně 30 let kontaminuje spodní vody mimo jiné těžkými kovy, kyanidy, rtutí, organickými rozpouštědly, rakovinotvorným prachem azbestu, atd. Je vzdušnou čarou cca 1,5 km od zásobárem pitné vody pod obcí Srbsko, které jsou určeny pro pražskou aglomeraci, a které dnes raději nikdo nechce zkontrolovat, protože se bojí, co by se asi z rozborů dozvěděl.... A všichni odpovědní, včetně dnešního ministra životního prostředí Brabce (jak příhodné jméno!) o tom prokazatelně vědí, nic s tím nedělají a tváří se, že problém neexistuje. A teď se argumentuje životním prostředím u návrhu na vybudování přehrady na Berounce? Jděte do háje, pokrytci! |
|
|
J. Hruška 20.4.2016 15:16Re: argumenty a jak se kdy hodí A to nemluvíte o odlesnění vrcholový stovek km2 Šumavy, které ztratily schopnost pozdržet vodu. Těšte se na pořádnou letní bouřku, to bude mela. Zdař Bůh, Ivo, držím Vám palce. Josef. |
|
|
F. Doušek 20.4.2016 12:56Ta krásná Berounka při pohledu z mostu v Řevnici je pořádně špinavá, koryto zanesené náplavou ... Alespoň s tím by Povodí mohlo něco udělat. |
|
|
V. Říha 20.4.2016 10:48Princip předběžné opatrnosti nevelí snižovat rizika k nule, pane Petráčku, ale říká, že se má zvážit pravděpodobnost hrozícího nebezpečí/škody a následně zvolit takové řešení, které pravděpodobnost vzniku nebezpečí/škody sníží. Zde je důležité si uvědomit, že podstata tkví v určení, co za nebezpečí/škodu považujeme (a to je někdy ten největší problém). Pokud tedy požár seníku budu považovat za škodu, na základě principu předběžné opatrnosti nebudu v seníku rozdělávat oheň. Nic mně ovšem v rozdělání ohně nebrání, pokud požár v seníku za škodu považovat nebudu, protože ohřát se u ohně bude pro mne důležitější než požár seníku. Zde uvedený příklad je pochopitelně pouze jednoduchým příkladem, ve skutečnosti se z několika možných řešení volí to, které je z hlediska dosažení sledovaných cílů (minimalizace nebezpečí/škody) nejvhodnější, což není vždy snadné a nikdy není tak jednoduché, jak o tom Váš článek vytváří představu. Vaše interpretace principu předběžné opatrnosti je velmi podobná výkladu "ochránců" přírody, vítačů a dalších spasitelů světa. Pokud se tedy nechcete vystavovat nebezpečí, že se o Vás bude předpokládat, že stejně jako principu předběžné opatrnosti rozumíte i jiným tématům, o kterých píšete, na základě principu předběžné opatrnosti buďte, prosím, ve formulacích obezřetnější. |
|
|
P. Vaňura 20.4.2016 19:11Princip předběžné opatrnosti opravdu velí snižovat NĚKTERÁ RIZIKA k nule ale jiná mnohem větší rizika ignorovat! |
|
|
A. Hrbek 20.4.2016 7:28Pan Petráček dodnes nepochopil. že přehrada by se naplňovala jen v případě velké vody. Jinak by údolí zůstalo úplně stejné jako dosud. Podobné diskuse se mohly vést u každé přehrady a kdyby tomu bylo tak v minulosti, tak bychom ani jednu přehradu neměli. A tím určitou ochranu proti povodním a zdroj laciné čisté energie. |
|
|
T. Kohout 20.4.2016 7:38Re: Pan Petráček Aha, tak ona by tam ta zeď nestála "trvale"? A co ten svinčík po event. záplavě? Přece: kdo si staví chatku u vody, musí počítat s tím, že ta voda mu jí bude čas od času zaplavovat. |
|
|
J. Hruška 20.4.2016 9:18Re: Pan Petráček i pan Hrbek Dobrý den. Přehrady povodně neřeší, snad vyřeší ty desetiletá zvýšení průtoku, nic jiného. Při poslední velké povodni přetekly přes hráz všechny, Lipno i Orlík z těch největších známých. Pan prezident chce postavit "čínský" plavební kanál "Dunaj - Odra - Labe" -- (a Berounka až do Plzně pro "infrastrukturu" kvůli přepravě dílů těžkého strojírenství)(a Vltava až do Budějovic pro turisty) a přitom Labe bývá často u Přerova nad Labem a u Děčína nesplavné. Povídačky o zadržování vody v krajině končí s pohledem na kůrovcem odlesněnou vrcholovou Šumavu. Zdař Bůh ochránci přírody. Josef. |
|
|
V. Novák 20.4.2016 9:55Re: Pan Petráček i pan Hrbek Ty přehrady jsou suché? Nezadržovaly před povodní žádnou vodu? |
|
|
J. Hruška 20.4.2016 10:21Re: Pan Petráček i pan Hrbek Samozřejmě, že nebyly suché, (ale proč??), jenže žádný výpočet množství vody neurčí jak vysoká má být ona suchá hráz, to zná jen sv. Petr. Přijeďte se podívat na Lipno jaká je rezerva výšky hladiny normální a tehdejší povodňové (kolik vody zachytila) a pak do Českého Krumlova kam až sahala voda. Je to mimochodem typ na krásný výlet i dovolenu za kulturou i přírodou. Josef. |
|
|
V. Novák 20.4.2016 10:59Re: Pan Petráček i pan Hrbek Ale dá se spočítat, jaká výška hráze - a tedy jaký objem nádrže - je potřebný k zadržení stoleté vody. Být taková přehrada na Berounce v r. 2002, mohla být povodňová vlna z Berounky pozdržena, nemusela se sejít na Zbraslavi s vltavskou a Praha nemusela dopadnout tak zle jak dopadla. Ani Dráždany. Stačilo vodu zdržet a vlnu rozprostřít do více dnů. Že nezadrží tisíciletou vodu, je celkem očekávatelné. Jako japonská opatření proti cunami nezadržela cunami, jaká se vyskytla někdy kolem příchodu Věrozvěstů na Moravu. |
|
J. Lepka 20.4.2016 11:43Re: Pan Petráček i pan Hrbek Rána do vlastní nohy. Nebýt Vltavské kaskády, přišla povodňová vlna do Prahy dřív než ta z Berounky a kulminace v Praze, ale i níže po proudu, by nastala zřejmě dřív a byla by nižší, stejně jako škody. Možná by i metro vydrželo.Jenže to jsou stejně teoretické plky, jako ty o výšce hráze "suchého" poldru na Berounce. Jak dlouho by asi vydržel suchý, než by nějaký šikula zjistil, že když je tam hráz, chybí za ní nádrž / to území musí být stejně vyklizené a neobývané/ a pod chvályhodným a perspektivním cílem, třeba vodárenské nádrže, najednou vznikne regulérní a proti povodni prd platná přehrada. Už jste zapomněl, jak vodohospodáři odmítli včas odpustit kapacitu vltavské kaskády, protože účel přehrad je energetický a chyběla by pak voda do turbín? Nebo jak rybáři odmítli nechat odhrábnout připraveným bagrem bezpečnostní přeliv Metelského rybníku, protože by jim uplavala násada kaprů a kdo by jim zaplatil škody, že, tak to pak spláchlo Metly, Lnáře i Blatnou ??? Prostě cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. |
|
|
V. Novák 20.4.2016 13:32Re: Pan Petráček i pan Hrbek Hlavně, že prohlásíte celkem snadno spočítatelný potřebný objem nádrže za "teoretické plky" - načež začnete plkat cucopalcně o tom, že by tu nádrž stejně někdo naplnil... Prostě plkáte jako obvykle. |
|
|
J. Hruška 20.4.2016 15:03Re: Pan Petráček i pan Hrbek No nazdar. Hlavně, že Vy máte samou pravdu pane Vítěz-slave! Ale pohádky o tisícileté vodě a o kapacitě přehrad jaksi pokulhávají při pohledu na niagarské vodopády z orlické hráze, měl jste to vidět, podívaná k popukání, ještě pár kapek a bylo by po legraci až na Karlově náměstí. čůůs, Josef. |
|
|
J. Farda 20.4.2016 15:43Re: Pan Petráček i pan Hrbek Milý Josefe, poněkud demagožíte! Ten kanál není čínský ani Zemanův, ale sen Otce vlasti Karla IV., přičemž bylo v jeho době uvažováno o splavnění Vltavy a jejím propojení do Dunaje údolím Malše. V době autora úspěšného projektu Suezského průplavu Negrelliho (Ritter Negrelli von Moldelbe)a později se zvažoval hospodářský přínos plavebního napojení Čech na Balt a Černé moře. Podle Vás patrně Krčín, Netolický příp. Rosenauer a další spáchali svou činností v jihočeské krajině zločin proti životnímu prostředí. Stavění dálnic pro, kromě jiného, na přepravu těžkých nákladů je jistě chvályhodné, bo na jejich betonu stále ještě neumírá dost lidí. A nějaké zadržování vody v krajině, zvlhčování ovzduší, vyrovnávání klimatických výkyvů, šance na přepouštění povodňových vln z Moravy do Čech a naopak je pochopitelně naprosto zbytné a nepotřebné! V jednom s Vámi souhlasím - splavňování Berounky je blbost a po zkušenostech z Polska, kde se čínští odborníci stavící proti sobě dálnici se v místě styku sekli o cca 2(?) km, hovoří proti čínské účasti. A nedáte-li jinak, Zdař Bůh! |
|
|
J. Hruška 20.4.2016 23:00Re: Pan Petráček i pan Hrbek Podle Vás, vážený pane Fardo, podle Vás!! Nic z podobných snů pro dřevěné bárky tažené koňmi, spíše voli, nezmiňuji, jsou to jen a jen Vaše pseudo-historické údaje. Životní prostředí je pro člověka a jeho svobodný rozvoj prací, myšlením, talentem darovaným od Boha. --- Těžkým povodňovým škodám na Lužnici a Nežárce brání geniálně postavený Rožmberk, to vím také. Takovou genialitou megastavby socializmu neoplývají a obávám se, že nebudou oplývat ani ty postkomunistické. Poroučet větru - dešti jaksi selhává. A Šumavské buky skončily jako pražce pod koly železnice z Vídně do Salcburku (Rosenauer) nebo v hutích sklářů. Smrky v útrobách kůrovce, zbytek za sto let shnije. To k životnímu prostředí, zdař Bůh, Josef. |
|
|
J. Farda 21.4.2016 9:08Re: Pan Petráček i pan Hrbek :-))) |
