Je to již drahně let. Někdy v začátku svého prezidentství navštívil Václav Havel Brno a na nějaké besedě s vysokoškoláky dostal otázku, kdy že by mohla Morava být samostatná. Byl jsem tehdy velice zvědav (otázky byly zveřejněny dopředu), jak se z toho pan prezident vykroutí, protože bylo velice složité na tuto otázku odpovědět jednoznačně, neboť přece jen prezidenti nemohou vždy odpovídat dle toho, co je hned poprvé napadne. A musím říci, že se tehdy té odpovědi Václav Havel zhostil elegantně. Řekl něco v tom smyslu, že až Morava svou činností vytvoří jakési ovzduší, z něhož bude otázka uznání její samostatnosti tak říkajíc přímo vyplývat, tak tehdy se prý bude moci hovořit také o právním nastolení samostatnosti Moravy. Já vím, že si na tento moment již málokdo pamatuje, protože ono se toho v prvních letech po roce 1989 namluvilo o mnoho více, než se později udělalo. Ale byla to odpověď moudrá.

Jaká je situace dnes, v roce 2011? Otázka samostatnosti Moravy je na stole stále, byť se na veřejnosti objeví pouze občas. Přesněji jednou za rok, při státním svátku 5. července, kdy vzpomínáme den příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Již několik let jsou při této příležitosti vyvěšovány na radnicích obcí a měst moravské vlajky. Tento akt by měl být připomínkou oné tužby po moravské samostatnosti. Letos bylo těch radnic snad přes dvě stovky, což je docela slušný výsledek. A co dál?

Na internetu jsou k dostání za necelých sedm stovek tři druhy vlajek moravských. Jedna v barvách žluté a červené, druhá modrá s moravskou orlicí a třetí žlutočervená s orlicí. V těchto variantách jsou k dostání i podobné vlaječky stolní. A co dál?

Ano, vím. Existuje několik neziskových organizací, které se snaží šířit osvětu vedoucí k obnově historického a kulturního vědomí ve smyslu potřeby samostatnosti moravské. Což je také dobré, protože o naší historii (nejen moravské) dávné a nedávné se stále ještě učí buď špatně, nebo nepřesně anebo vůbec. Jenže i tyto bohulibé iniciativy jsou bohužel stále jen hlasem volajícího v poušti.

Přitom vlajky na více než dvou stech radnic by mohly mít nějakou sílu. Pokud by jejich představitelé byli ochotni jít ještě dál, za prostý a jinak nikoli těžký akt vlastního vyvěšení vlajky. A zde je si třeba přiznat, že onu dobu od zmíněné odpovědi Václava Havla, až do dnešních dnů, Morava zatím v podstatě promrhala.

A co víc, v jakémsi pomyslném boji o samostatnost (mám na mysli boj logicky podložený a smysluplný) se Morava propadá čím dál tím hlouběji, podobně jako celé Česko, do systému nesmírně drahé a zbyrokratizované podoby tohoto státu. Morava si nechala vnutit krajský systém, který je drahý (místy až předražený), neefektivní a naprosto neperspektivní. Zcela zbytečně jsme zrušili okresní úřady, které měly k občanům přece jen blízko. Vytvořili jsme organizační hybridy (například rozdělením Jeseníků na dvě poloviny mezi kraje Moravskoslezský a Olomoucký), které neustále nabírají nové a nové zaměstnance a často si vymýšlejí aktivity, které by přirozeně fungovaly, kdyby se do nich úřady nemíchaly. Jedním z příkladů, který by byl na delší diskusi, budiž cestovní ruch. Předražené a naprosto neefektivní iniciativy krajských úřadů v této oblasti jsou bohužel vydávány za úspěšné (například vydání kuchařky v rámci velice problematické akce, diletantsky nazvané „Jak šmakuje Moravskoslezsko“). Čímž nechci říci, že se i krajům sem tam něco nepovede. Kdyby však ony prostředky daly radnicím a neziskovým organizacím, byl by cestovní ruch rázem čilejší a ekonomicky přínosnější.

V první polovině minulého století pracovaly téměř na všech radnicích výbory pro rozvoj cestovního ruchu. Měly nejen podporu, ale často i značné prostředky. V našich podmínkách činnost těchto komisí (pokud jsou zřízeny) a nezanedbatelné množství značných finančních prostředků, skončí tradiční účastí na dvou, třech přeplácaných a málo efektivních veletrzích cestovního ruchu. Ale to jsem trochu odbočil.

Jestliže chce Morava získat samostatnost (a bůh ví, že bych ji přál i českým kolegům), musí vytvořit program, nebo chcete-li projekt, obsahující potřebné společenské, ekonomické a kulturní argumenty podporující jediné – vytvoření Země moravské a Země slezské. A vzít si z let a staletí minulých řadu dobrých a stále použitelných praktických zkušeností. Pak to bude mít hlavu a patu. Kraje ať si klidně nechají v Čechách. Jiné cesty není. Je možné, že v roce 2021 vyvěsí moravskou vlajku všechny moravské radnice včetně radnic magistrátních. Možná, že ji vyvěsí i všechny krajské úřady. Ale samostatnosti se takto Morava nedočká. Nikdy. Pouze prodejci vlajek zaplesají a s nimi úřady, jejichž úkolem je bobtnat a bobtnat. Až do úplného zbobtnutí.