SPOLEČNOST: V demokracii je to složité
"V demokracii je to složité. Je třeba, aby se v ní angažovali všichni," říkal pan prezident Václav Havel. To, že u nás demokracie tímto způsobem nefunguje, je smutný fakt – k volbám chodí pouze kolem 60 % občanů (a to jsou jen volby do parlamentu, ještě nižší zájem třeba ukazují současné krajské volby) a ti, kteří ani nevolí, se potom nejvíce rozčilují, kdo to tam vlastně sedí. Na jejich pasivitu ve chvíli, kdy skutečně mohou něco měnit, však doplácejí všichni.
Přitom už jen malou účastí ve volbách selhává spousta vnějších kontrolních mechanismů fungování státu, kdy více než třetina voličů nevyjádří svůj názor a své stížnosti ve volbách (či stěžováním na příslušných místech, ve specifičtějších případech).
Nejčastějším argumentem proč nevolit je to, že není koho. S tím se ve spoustě případů dá souhlasit, ovšem čí je vina, že není koho volit? Jen těch z nás, kdo by podobné funkce měli vykonávat a do politiky přímo nejdou. Což je první problém: a receptem na jeho řešení je, aby se podobní lidé trochu nadchli, do některé ze stran vstoupili a začali se ucházet o vyšší funkce. Namítnete však, že většina lidí na to nemá. Ano, ne každý má čas, chuť nebo schopnosti být členem rady města a postupně se propracovat na vyšší pozice, to plně chápu – ale určitě aspoň 10 % občanů našeho státu na zastání těchto funkcí má, což by nám umožnilo vybírat z cca miliónu schopných politiků. V současné době je to však utopie.
Stále častěji se nacházejí kandidáti, kteří nemají potřebnou kvalifikaci a na místa se dostávají pomocí zákulisních dohod.
Kandidáty na tyto pozice v první řadě vybírají členové místních organizací jednotlivých politických stran. Na to, aby do místní organizace vstoupil, má potom skoro každý. Do politické strany může v současné době vstoupit kterýkoliv občan ČR starší 18 let a provádět kontrolu vnitřních mechanismů jednotlivé strany. Ty v současné době selhávají – pro někoho možná překvapivě – kvůli nezájmu všech občanů.
| KSČM*** | 56 763 |
|---|---|
| ODS* | 25 892 |
| ČSSD* | 23 802 |
| TOP 09** | 4 153 |
| VV* | 813 |
Stav k:
* březnu 2012
** květen 2012
*** prosinec 2011
Výše je uvedená tabulka s počty členů jednotlivých politických stran. Děsivé je, že nejvíce členů mají pořád komunisté, ale ještě horší je možná fakt, že dvě nejvolenější české strany – ODS a ČSSD – se pohybují někde kolem 25 000 členů. Pokud toto číslo porovnáme s deseti miliony občanů České republiky, nezbývá než se hořce zasmát. Vždyť to je plivanec v moři (a už vůbec v tuto chvíli neuvažuji třeba VV nebo stranu zcela bez údajů – LIDEM).
Jakmile je členů politické strany takto malý počet, dá se velice snadno obejít její vnitřní kontrolní mechanismy (které kvůli nezájmu nefungují, jak už jsem nastínil dříve) a skrze nefunkčnost vnitřních mechanismů pak mají malý vliv i mechanismy vnější (pokud by fungovaly aspoň ty).
Ilustrujme na příkladu: Jeden politický vykuk, kterému nejde o prospěch lidí, ale o moc, se chce dostat někde na čelo kandidátky do parlamentu. Co k tomu v současné době potřebuje? Cirka 30 kamarádů, které nažene do místního sdružení a tím to sdružení zcela ovládne. Velké slovo bude mít díky velké členské základně místního sdružení i v oblasti, kde vytvoří několik nepsaných dohod o podpoře kandidátů, a dostane se tak i do čelních funkcí oblasti.
Odtud je jen krůček do kraje, kde opět využije sílu celé oblasti v dalším vyjednávání. Po pár letech zákulisních dohod a možná jedné, falešně skromné, kandidatury na zadních místech, zcela jistě dosáhne svého a objeví se na horních příčkách kandidátky do parlamentu.
Kdo mu to však umožnil? Ano, správně – občané, kteří se o politiku až tak nezajímají, popřípadě s ní nechtějí mít nic společného, nevstoupí do žádné strany, a nechají tak těmto praktikám volný průchod. Na jednu stranu neochotu vstoupit do strany, v níž různé kreatury vidím, chápu. Na stranu druhou ale bez vstoupení dalších lidí a rozšíření členské základny strany (aspoň na řád statisíců v případě těch největších) tyto kreatury z politiky nikdy nezmizí.
Řešením tak podle mě není volit malé a neznámé strany. Ty mají kmotři a ostatní v malíku, protože mají doslova tisíc členů a ovlivnit je je velmi jednoduché. Jediné, čím se všem těmto lidem znepříjemní život, je vstoupení voličů do politických stran. A proto vás chci poprosit – najděte si stranu, která je nejbližší vašemu přesvědčení, a vstupte do ní. Je jen na vás, jaká strana to bude. Pokud nás takových bude dost, dokážeme více, než dokáží tisíce iniciativ, demonstrací nebo protestních hlasování.
