Bez spánku se nedá žít ani v 21. století

Žijeme v době, která ze životů vymazala Boha a nahradila ho novým náboženstvím, které se jmenuje výkon a jehož podtext zní: rychleji, více, dohnat a předehnat. Musíme mít neustále plný diář, dosahovat vyšších výsledků než loni, běhat rychleji, skákat dál, vydělávat víc a holedbat se, že skoro vůbec nepotřebujeme spát.

Tvrdíme mladým lidem, že dosáhnou všeho, co si přejí. Mají studovat, cestovat, měnit zaměstnání, hrdě se hlásit do výběrových řízení a vyzkoušet, co v nich je a na co mají. Matky s malými dětmi přesvědčujeme, že není problém sladit dítě s kariérou, otcové nechť se realizují na rodičovské dovolené. Mladým nutíme vlastní byty a k nim v balíčku i nejvýhodnější hypotéky. Všem nařizujeme žít naplno, o všem vědět, všude být, všechno zachytit a rozjíždět vlastní podnikání. Vždyť přece kolem nás je spousta pozitivních vzorů, a kdo si neví rady se start-upem, tomu armády vševědů a rádců rády poradí. Jsme hrdí na svou schopnost být online 24/7 a vedení firem i států obdivujeme, když nad ránem vyřizuje maily a pracovní porady zahajuje před kuropěním. Na rozdíl od tisíců druhů káv, alkoholu a medikamentů je spánek něčím nadbytečným, co se v přírodě omylem vyvinulo, podobně jako slepé střevo. No tak přes týden zkrátíme noc a o víkendu spaní doženeme.

Jenomže za během o lepší výkon zůstávají mrtví. Řidiče kamionů vede mikrospánek přímo do svodidel, lékaře k chybné diagnóze, strojvedoucí přehlédnou návěstidlo, matky se plouží za kočárkem zamženým okem hledíce na displeje svých telefonů. To vše proto, že málo spíme, resp. k práci či k jiným aktivitám přistupujeme minimálně odpočinutí. Odpočinek jsme si moderně spojili s dalším zaklínadlem – s aktivní dovolenou. Psychologové sice doporučují, aby dovolená trvala minimálně dva týdny, nicméně celospolečenský tlak velí ji v žádném případě neproválet. Cení se totiž jen dovolená aktivní či akční. Vyběhnout na kopec, slézt horu, sjet řeku, ujet po cyklostezkách tisíce kilometrů, každý den uhrát dvě devítky golfu anebo alespoň vybírat les od odpadků nebo zachránit velrybu uvízlou na mělčině.

Hlavně nepiš o srážkách vlaků, řekl mi kamarád a přidal vysvětlení. Nerozumíš tomu, a pokud navrhneš nějaké řešení, jenom to dopravu zdraží a znedostupní. Jenomže celý svůj život jezdím vlakem, a tak si povídám s průvodčími, co je trápí. Ke svému údivu zjišťuji, že obsluha vlaků je přetažená a nevyspaná. Že mezi směnami se spí pár hodin na ubytovně, a má-li jejich vlak větší zpoždění, čas na zákonnou přestávku se rychle snižuje. Tak se na to pojďme podívat do zákoníku práce. Obecně platí nutná přestávka 30 minut po šesti hodinách práce. Mezi směnami má být odstup 11 hodin, nutný oddech nesmí být zkrácen na méně než 8 hodin. V týdnu má nepřetržitý odpočinek činit 35 hodin, u technologických procesů za dva týdny 70 hodin. V zemědělství za tři týdny 105 hodin (něco málo víc než 4 dny), u sezónních prací po šesti týdnech 210 hodin (necelých 9 dní).

Jenomže to je všechno moc hezké hodinové a paragrafové počítání. A taky suchá teorie, která neodpoví na otázku, jak dlouho spíte a jak odpočíváte. Otázkou je, kdo spánek velebí, dodržuje a kdo se skutečně celých osm hodin vyspí. Možná namítnete, že právě vy spát osm hodin nepotřebujete. A já vám na to namítnu, že se mýlíte. Pořiďte si moudrou knihu Proč spíme, kterou o tom divném fenoménu napsal britský profesor neurovědy Matthew Walker. Zjistíte, že bez něj se ani v jednadvacátém století nedá žít. Dočtete se v ní, že každý z nás svých osm hodin každodenně potřebuje, a kdo si je dobrovolně nedopřeje, ten si škodí a nemůže se divit, že je pak unavený stejným způsobem, jako kdyby šel do práce podnapilý. Známá mi vyprávěla, že ve své firmě rozdala zaměstnancům chytré hodinky, co v noci změří délku a kvalitu spánku, a že je finančně motivuje, když splní osm hodin a předloží o tom screenshot jako důkaz. Je to úsměvné i ironické – motivovat k tomu, abychom dobře a kvalitně spali, ačkoliv všichni tvorové kolem nás to zvládají bez problémů a přesně tak, jak jim přirozenost velí. Biologie postavená na hlavu. Hlavně že máme energo drinky pro dlouhé cesty a budíky, abychom nezaspali. Kdo si vybaví, že by stačilo, kdybychom do postele chodili dřív?

Autorka je prezidentkou Unie rodinných advokátů.
Info.cz, 18.8.2020