Je možné, aby Rubik překonal Rubika? Na trh přichází nový hlavolam. Už to není Rubikova kostka, je to Rubikova koule - tři průhledné sféry s otvory a míčky s názvem Rubik 360. Je třeba míčky dostat zevnitř vně, to je princip. V době, kdy starosti převládají nad radostmi, přichází nová hračka právě včas.

Erne Rubik vynalezl svoji kostku už v roce 1974 a o rok později na ni získal v Maďarsku patent. Cesta k mezinárodnímu uznání však byla složitá. Už v roce 1972 totiž získal Larry Nichols kanadský a později americký patent na obdobnou hračku. Kostičky v hlavolamu držely pohromadě magneticky, kdežto v Rubikově kostce jsou pospojovány mechanicky. Svět se o kostce dozvěděl až po roce 1980, kdy Rubik prodal licenci firmě Ideal Toys a hlavolam byl předveden na veletrzích hraček v Londýně, Paříži, Norimberku a New Yorku. Jak se dalo čekat, následovaly žaloby ze strany Nicholse. Další komplikace nastaly, když se proti kostce postavili ochránci čehokoli a začali tvrdit, že hračka neodpovídá bezpečnostním a hygienickým předpisům. Rubikova cesta k úspěchu je tedy ilustrací klasického úsloví „trnitými cestami ke hvězdám“.

Nikdo přesně neví, kolik kostek bylo vyrobeno. Podle odhadů z roku 2005 je to tři sta milionů. Každopádně jde zřejmě o nejprodávanější hračku všech dob. Sám Rubik sestrojil množství dalších hlavolamů. U nás byl svého času dobře známý Rubikův had, existuje i elektronická verze Rubikovy kostky, která nemá pohyblivé součásti a obsahuje šest elektronických her. Některé hračky prodávané pod Rubikovým jménem nevymyslel tento maďarský génius, například Rubikovy hodiny Christophera Wiggse a Christophera Taylora, kteří svoji kreaci Rubikovi prodali.

Žádný z pozdějších hlavolamů nedosáhl obliby Rubikovy kostky. Tato krychle má jednoduchou barevnost: bílá, červená, modrá, zelená, oranžová a žlutá strana. Stačí pár tahů a otoček a barvy se rozptýlí po celé ploše krychličky. I rozházená kostka má svůj výtvarný půvab. Ztrácí plošnou jednotvárnost, je pestrá - a drží si tvar. Existuje množství variací, které se především liší počtem kostiček, od 2x2x2 přes 4x4x4 (Rubikova pomsta) a 5x5x5 (Profesorova kostka) až po šestkové, sedmičkové ba devítkové kostky. Ale ta pravá, která chytá za srdce, je ta 3x3x3, ta klasická. Všechny další profesorovy výtvory a výtvory jeho následovníků a napodobitelů jsou složitější.

Erne Rubik vystoupil v roce 1980 na nejvyšší vrchol. Je jako střelec, který prvním výstřelem trefil do černého a později, ať se snažil sebevíc, trefil míň. Ne snad, že by se mu špatně dařilo. Je profesorem na Akademii užitého umění v Budapešti, od roku 1980 prezident technické akademie, řídí Rubikovu nadaci pro mladé konstruktéry a designéry a od roku 1983 vede Rubikovo studio. Sláva ho obtěžuje, vyhýbá se novinářům, neposkytuje rozhovory.

Kolem Rubikovy kostky se vytvořila rozsáhlá subkultura. Existuje World Cube Association, která pořádá závody ve skládání kostek, od 2x2x2 po 7x7x7. V „klasice“ drží světový rekord Holanďan Erik Akkersdijk výkonem 7,008 vteřiny, dosaženým na Czech Open v loňském roce. Vznikly metody řešení: Fridrichova, Petrusova, Rouxova jako příklad.

A co na to Erne Rubik? Nic moc. Soutěží se neúčastní, prý se byl podívat na světový šampionát v Budapešti v roce 2007. Jinde vídán není. Jeho fanouškové, mezi něž patřím (aniž bych se pokusil kostku složit - ale napsal jsem o ní povídku Utajená posedlost Kamila Cajthamla), se mohou radovat, že profesor neodešel do penze, že jeho studio vyprodukovalo opět jeden hlavolam a ten že budí pozornost. Důmyslnost nové hračky je zřetelná už na obrázku. Je to hlavolam se vším všudy.

Magie hlavolamu spočívá v tom, že máme zaručeno, že existuje řešení. To se skrývá uvnitř, ať je to ježek v kleci anebo některý z oněch nádherných čínských hlavolamů. Kdosi vymyslel formuli a zaklel ji do třírozměrného tvaru, vtiskl ji do hmoty. Před nedávnem se psalo o Britovi Grahamu Parkerovi, který skládal kostku šestadvacet let. Ať je to pravda nebo marketingový trik zaměřený na nový hlavolam „made by Rubik“, čistě teoreticky je možné se bavit skládáním kostky šestadvacet let. Můžeme si být jisti, že řešení existuje. Jsme v roli Kolumba, který ví, že „tam někde“ leží nová země, jenomže netuší kde.

Není známo, zda Erne Rubik umí svoji kostku složit, a zcela jistě by nedokázal zlomit onen Holanďanův světový rekord. On řeší jiný hlavolam: je možné překonat vlastní úspěch? Existuje „in potentia“ ještě jednodušší složitost, než je kostka 3x3x3? Rubik je dodnes slavný a obdivovaný a jeho nové dílo budí zájem. Jenže ten vrchol leží skoro třicet let v minulosti.

Profesor Rubik je technik i umělec. Jako umělec jistě ví, že ten nejobtížnější hlavolam je tvorba sama. Snaží se řešit úlohu, kterou nikdo dopředu nevytvořil a která možná ani neexistuje. Přejme mu úspěch. A pokusme se složit Rubik 360. Nenechme se odradit neúspěchem, ale nedělejme to šestadvacet let. Život nám předkládá hlavolamy, které stojí víc za to je řešit.

Rubik 360
Nový hlavolam Erne Rubika se skládá ze tří vzájemně propojených průhledných koulí. V nich je uloženo šest různobarevných kuliček, jež je třeba přesunout z vnitřní koule do vnější, tak aby zapadly do zdířek příslušné barvy. Prostřední koule, kterou musí kuličky projít, má dva otvory. Manipulovat s kuličkami lze jen třesením a otáčením celého hlavolamu.

LN, 5.2.2009