Českou republiku obletěla zpráva, že rakouští odpůrci jaderné energie nečekaně zablokovali česko-rakouskou hranici. Nepovoleným protestem chtějí upozornit na přetrvávající rizika Temelína. Původně pozvali novináře jen na tiskovou konferenci k plánovaným akcím.

Tuto zprávu je však třeba uvést na pravou míru. Aktivistům nejde o poukazování na nedostatky jihočeské jaderné elektrárny. Temelín si jen vybrali jako obětního beránka v boji proti jádru obecně. Státní úřad pro jadernou bezpečnost neshledal na této elektrárně žádné nedostatky, které by bránily bezpečnému provozování. Mezinárodní odborné mise, které navštívily elektrárnu, hodnotily stav zařízení a způsob provozování jako lepší světový standard. Dokonce i odborníci z vídeňské univerzity ve své zprávě hodnotili Temelín jako moderní elektrárnu, která splňuje vysoké nároky kladené na zajištění jaderné bezpečnosti. Jihočeský krajský úřad vydal kolaudační rozhodnutí, tedy oficiální povolení k provozu.

Pokud české i mezinárodní nezávislé organizace a úřady neshledají na elektrárně žádné problémy, není důvod k obavám. Odborníci vědí a veřejnost, která měla zájem, se mohla přesvědčit, že temelínská elektrárna je i přesto, že se s její výstavbou začalo hluboko v minulém století, moderní elektrárnou. Kvalitní ruský projekt ve spojení s moderním americkým systémem kontroly a řízení jsou předpokladem úspěšného provozu. Samozřejmě, že se vyskytují poruchy a nedostatky, jako na každém tak složitém zařízení uváděném do provozu. Nebylo asi nejšťastnějším řešením instalování turbín o výkonu tisíc megawatt, se kterými byly a jsou potíže. Podobných nedostatků se na elektrárně objevuje víc, ale postupně se odstraňují a žádný z nich nemá vliv na jadernou bezpečnost. Turbíny, čerpadla nebo transformátory najdeme i v klasických elektrárnách a mnoha jiných provozech. Ovšem pouze v případě jaderné elektrárny Temelín se jejich poruchy musí hlásit rakouské vládě.

Odborné veřejnosti je jasné, že neexistují žádná rizika, na která by bylo třeba v případě Temelína poukazovat. To je první věc, která byla v úvodu zmiňované zprávě nesmyslnou. Druhým omylem zprávy je to, že blokáda byla nečekaná. Rakouská vláda v souvislosti se svým předsednictvím EU oznámila, že využije všechny prostředky, aby dosáhla odstavení Temelína. Je známo, že rakouští aktivisté jsou z velké části placeni právě rakouskou vládou. Nyní se ukazuje, že jejich boj s Temelínem je marný a navíc je veřejným tajemstvím, že se společnost ČEZ chystá stavět další jaderný blok. Oznámení o svých záměrech do budoucna ohlásilo vedení ČEZ na začátek roku. Aktivisté tak nelenili a hned 2. ledna zahájili protiofenzívu. Je třeba masírovat veřejné mínění v neprospěch jádra, aby potom bylo oznámení výstavby nového jaderného bloku přijímáno co nejhůře.

Nejde tedy o boj proti Temelínu, ale o boj proti jádru obecně, který je v rakouské politice jedním ze základních předpokladů politického úspěchu. Nebo naopak – pokud by rakouský politik přiznal svoji slabost pro jadernou energii, stal by se okamžitě politickou mrtvolou. Je v tom i značná dávka schizofrenie, protože většina rakouských politiků jistě není hloupá a ví, že jaderná energie je jediným zdrojem, který může spolehlivě pokrýt rostoucí energetické požadavky bez negativních vlivů na životní prostředí. V době, kdy se ve Finsku staví nový jaderný blok, kdy z Ruska a Číny přicházejí zprávy o dalších a dalších spouštěných jaderných elektrárnách, kdy i prezident Bush uznal, že jádro je v současnosti jedním z nejdůležitějších zdrojů výroby elektrické energie, kdy nová německá vláda mluví o přehodnocení rozhodnutí o odstoupení od jaderné energetiky a kdy prognózy hovoří o tom, že se do roku 2030 postaví ve světě 400 nových jaderných bloků a produkce elektřiny z jádra se téměř zdvojnásobí, se Rakousko, díky této politické schizofrenii, dostává do nechtěné izolace a nezbývá mu než bojovat proti relativně slabšímu soupeři. Jak si jinak vysvětlit, že prodloužená ruka politiků – rakouští protijaderní aktivisté – neblokují rakousko-německou hranici na protest proti provozu bavorských jaderných elektráren, které jsou mnohem starší než Temelín?

Autor je členem výboru České nukleární společnosti