Původně se mi zdálo, že letošní 17. listopad nebude ničím zajímavý. Několik vzpomínkových akcí a happeningů, v televizi pár dokumentů, písničky Kryla a Hutky, čili vlastně takové standardní výročí. Pak jsem si ale v Libereckém dni z rodu Deníků Bohemia přečetl glosu Moc rychle jsme zapomněli redaktora Tomáše Lánského a nestačil jsem se divit. Pana Lánského znají všichni čtenáři Libereckého dne jako vytrvalého kritika všeho možného, počínaje kvalitou silnic a konče zpěváky ze Superstar. Nikdy ale nenapsal, jak by ten či onen problém řešil on sám. Své návrhy řešení nám odkryl až nyní a musím přiznat, že mě dost vyděsily. Z článku cituji jen nejzávažnější výroky, jeho úplné znění je k dispozici na výše uvedené adrese:

Měli se (komunisté) vyvést na ulici, označit rudou barvou a pověsit na kandelábry. Byla by to výstraha všem, kteří by je chtěli následovat.
Komunisté byli lidé a proto se jako lidé měli potrestat. Pozavírat, zastřelit. Vyříznout jako rakovinný vřed.
Bylo to předání moci, ne revoluce. Ta musí být krvavá.
Revoluce - tentokrát skutečná - však musí dříve či později přijít.

Jako bych slyšel prokurátora Urválka. Po všem, co jsem kdy napsal na Neviditelném psu snad neupadnu v podezření, že fandím komunistům, ale tohle se opravdu akceptovat nedá. Vždyť prostým sylogismem posledních dvou citovaných vět dojdeme k závěru, že pan Lánský tu nabádá k násilí vůči skupině obyvatel, čímž si zahrává s trestním zákoníkem. Podobné tirády, nota bene 17. listopadu, jsou prostě neomluvitelné, ať už jsou motivovány jakkoliv.

17. listopad není jen výročím boje proti komunismu, ale boje za svobodu obecně. A tento článek má s bojem za svobodu společného pramálo, právě naopak. Listopadové výročí je vhodnou příležitostí k tomu, abychom vystoupili na obranu demokracie nejen proti komunistům, ale i proti všem ostatním extremistům, včetně pana Lánského. Ti jsou pro ni totiž stejnou hrozbou. A možná ještě větší, protože na ně není zaměřena taková pozornost, jako na komunisty.

Mám obavy z Jiřího Paroubka, Vojtěcha Filipa a jiných marťanů. Ale ještě větší strach mám z fanatických jakobínů typu pánů Cibulky, Rejžka nebo Lánského. Mám strach z každého krvelačného blázna. Pane Lánský, učinil jste všem, kteří to s naší demokracií myslí vážně, medvědí službu. Vaše zvrácené nápady nemůže nikdo soudný podpořit. Právě naopak- řadu lidí mohou znechutit a vrhnout do náruče komunistů. Ti si totiž, při vší své agresivitě, za posledních patnáct let nikdy nedovolili mluvit o věšení na kandelábrech. Ani ty nejostřejší projevy Miroslava Grebeníčka na Letenské pláni se s vašimi výhružkami nemohou srovnávat. Pokud se takoví lidé objeví, máte je na svědomí.