18.9.2019 | Svátek má Kryštof


SPOLEČNOST: Nesahejte si na život, přátelé!

8.5.2012

Motto: Geniální školák srovnal výhody a nevýhody života. A spáchal sebevraždu.

Případ chladnokrevně vypočítané sebevraždy jako vystřižený z úspěšného románu Juliana Barnese Vědomí konce, za který britský spisovatel loni získal hodnotnou Man Bookerovu cenu, řešili v minulých dnech vyšetřovatelé v západním Londýně. V tamní čtvrti Ealing si vzal život 15letý, výjimečně nadaný školák poté, co exaktně srovnal s nevýhodami života výhody. Informoval o tom v pátek deník Independent. Státní koroner John Burton prohlásil, že může v případě smrti školáka konstatovat pouze, že spáchal sebevraždu. "Bral to zcela stoicky, nebál se smrti. Spočítal si a rozhodl, že život není dobrý. Matematické výpočty to podle něj nevyvratitelně dokazovaly".

Ať už bude číst tyto mé řádky kdokoliv, zachovejme si, prosím čistou mysl, přistupujme k závažným, natožpak životním rozhodnutím rovněž závažně.

Napsal jsem ve svém životě již mnoho článků o smrti, vydal dokonce knihu Co víme o smrti (nakl. Epocha, 2009), splynul jsem s celonárodním pojetím veliké hrdinské oběti Jana Palacha z ledna 1969 a jeho následovníků Jana Zajíce, Evžena Plocka i Poláka Ryczarda Siwiece, po němž máme v Praze na Žižkově pojmenovanou ulici.

Ale nad každou další sebevraždou jsem se vždy dlouho zamýšlel. Muselo k tomu dojít? Byly ty pohnutky tak silné, nezvratitelné, bezvýchodné? Radil se onen životní ztroskotanec (neznám jiný výraz) s někým blízkým? Kde hledal oporu pro své rozhodnutí? Bylo to zkratkovité chování anebo dlouhodobé úvahy?

Našemu velkému státníku T. G. Masarykovi nebylo ještě deset let, když poprvé přemýšlel o sebevraždě. Ne, že by ji chtěl sám spáchat. Ale když se dozvěděl, že na brance do konírny se oběsil jeden pacholek. Místo hrůzy potom zdaleka obcházel. Sebevraždou se zabýval ve své Otázce sociální. Přiznal, že k jejímu pochopení nestačí zákon boje o život, v němž slabší zákonitě podléhá silnějšímu. Jsou ti, kteří volí smrt, skutečně vždycky slabší? A v čem je síla těch, kteří si za stejných poměrů a v stejném boji na život nesáhli?

Sebevražda byla a zůstane vždy něco hrozného, něco černě nepřirozeného, nemožného, co mozek kalí a duši tísní a zatemňuje – říká nám tento politický myslitel. O své názory se přel s F. X. Šaldou. Nešlo mu o individuální případy, ale o hromadný jev oné doby.

Sebevražda se vyvinula nejen s rostoucím výskytem psychóz, ale také v civilizované společnosti s nadbytkem blahobytu a narůstajícími rozdíly mezi chudými a bohatými. Žádný stát, žádná společnost, by neměla tyto objektivní skutečnosti přecházet mlčením. Nelze zveřejňovat statistiky o tom, jak sebevražednost narůstá, aniž bychom k tomu neměli vysvětlení, žádoucí analýzy.

Cožpak lze takovou zprávu, jíž uvádím jako motto svého článku, ponechat samu o sobě? Moc mne zajímá, co k tomu říká britská veřejnost, ale k narůstající sebevražednosti u nás bych rovněž rád slyšel stanovisko kompetentních míst.



Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.