aneb Jak Václav Moravec propadl z elementární logiky

Česko-televizní moderátor Václav Moravec nedávno v jakémsi médiu komusi odpovídal na jakési otázky. Podle toho, co jsem se o tom dozvěděl, tak jedna z těch otázek se týkala Rady České televize, načež na tu otázku k tématu „Rada ČT“ pak Václav Moravec odpověděl toto: „Můžu říct, že je mi líto managementu a kolegů v ČTK, že je jejich rada paralyzovaná tím, že v ní obstruují pan Foltán s panem Žantovským.“ Hned na první pohled z toho jasně plyne, že se Václav Moravec ve své odpovědi pokusil nasměrovat pozornost veřejnosti jinam, a to na dva konkrétní cíle – tedy na kolegu Petra Žantovského a na mne. Jaká čest pro mou maličkost. Avšak – on tenhle starý komický pokus (definovaný už kdysi dávno satirickým spisovatelem Jaroslavem Žákem jakožto školácká tzv. metoda „zahnout za roh“) zde vykazuje v dotčeném podání Václava Moravce hned několik velmi slabých míst, nejen v oblasti elementární logiky.

Tak například: Možná, že by si někdo někde mohl říct (avšak já to teď a tady neřeknu – a ani nic dalšího, co by si třeba někdo někde mohl říct), třeba že si Václav Moravec (coby známý znalec mediálního prostředí) plete ty mediální rady, když totiž Rada ČT není totožná s Radou ČTK, přičemž by také to byla školácká hrubka takových rozměrů, že by z ní tak adorovaného odborníka na média nepodezříval snad ani běžně nezúčastněný pozorovatel, natož pak třeba i šéf zpravodajství & publicistiky ČT, či její generální ředitel, že. A tak by možná někdo někde mohl mít dojem, že Václav Moravec takto zahnul schválně, neboli účelově. Nicméně vzápětí by onoho někoho (tam někde) mohlo napadnout i to, že zahnutí až takovým způsobem zde už na první pohled vykazuje hned několik nepřehlédnutelných vad, i v základech té logiky shora citovaného výroku (a předpokládejme, že snad i předchozí úvahy) Václava Moravce, jelikož – jak je v tuzemsku dávno (už bratru počítáno asi tak nějakých 28 let) všeobecně známo, tak:

1. Rada ČTK je (poněkud zjednodušeně řečeno) kontrolním orgánem veřejnosti nad činností ČTK a jejího managementu. A ten management ČTK je ze zákona zodpovědný té Radě ČTK (jakožto svému kontrolnímu orgánu). A teď čistě selským rozumem – každý management by se tedy logicky musel radovat z toho, že je paralyzován ten orgán, který má nad ním konat tu kontrolní činnost. To je přeci ideální stav pro kontrolované subjekty, když kontrolní orgány nemohou dobře a řádně, případně vůbec vykonávat svou kontrolní činnost (ať už z jakýchkoli příčin – zde např. dle Václava Moravce z důvodu své paralýzy). Takže logicky – management ČTK by se mohl radovat z toho, že ta Rada ČTK, coby jeho kontrolní orgán, je paralyzovaná – jak výslovně Václav Moravec tvrdí. Avšak právě tentýž Václav Moravec tu jedním dechem v jedné větě nad tím vyjadřuje také svou lítost – směrem k managementu ČTK a k jím blíže neurčené množině (asi jeho) nějakých „kolegů“ – avšak v ČTK (jak je známo) žádní televizní moderátoři nejsou, ČTK ze zákona není provozovatelem televizního vysílání. A také to zcela nepochybně ví velmi dobře i Václav Moravec (a takový fakt by ani on sám asi nechtěl veřejně zpochybnit). Jenže vzhledem k tomu – už teď na začátku té malé školní logické analýzky – by si asi leckdo leckde možná mohl položit dílčí otázku: „O co tady ve skutečnosti tomu Václavu Moravcovi jde? A možná by nebylo od věci (a možná by zejména i pro veřejnost bylo dobré, prospěšné a zajímavé) se tím podrobněji zabývat i v dohledné době.“ Ostatně, proč ne, že?

2. Zatím zde ještě nebylo známo, že by někdo oficiálně zveřejnil informaci o tom, že by Rada ČTK byla paralyzovaná (jak to v tom rozhovoru Václav Moravec tvrdí a zároveň nad tím také vyjádřil svou lítost). A zatím ještě není oficiálně známo ani to, že by s tou (dle výslovné lítosti Václava Moravce) paralýzou měl management ČTK a nějací kolegové v ČTK nějaký problém – čili že by např. management ČTK a ti kolegové (Václava Moravce) v ČTK sdělili Radě ČTK to, že právě oni mají problém s paralýzou Rady ČTK – k ničemu takovému tady zatím ještě nikdy nedošlo. Anebo pokud k tomu došlo, tak mně osobně (coby členovi Rady ČTK) to není známo, což by se možná dalo považovat za detail hodný zvláště zvýšené pozornosti. Takže i vzhledem k uvedeným faktům by možná kdosi kdesi mohl mít pocit, že i v tomto bodu logika Václava Moravce bere za své. Tedy pokud na pozadí v krajině za zrcadlem zase není ledacos (či všechno) nějak jinak, že. Pokud by to na tom pozadí bylo jinak, pak by to asi nějakou svou logiku možná mělo. I to se ještě časem asi ukáže. A možná, že nejen to…

3. Stejná fakta, uvedená v předchozím bodu 2, by kdokoliv logicky mohl aplikovat i v tomto 3. bodu na výslovné tvrzení Václava Moravce, že dle něj Rada ČTK je paralyzovaná tím, že v ní obstruují pan Foltán a pan Žantovský. Totiž – osobně jsem zatím (za tu dobu téměř dva a půl roku svého působení v Radě ČTK) neobdržel žádnou informaci od managementu ČTK, která by mohla dokázat onu fabulaci Václava Moravce, co výslovně tvrdí v tom svém rozhovoru (a předpokládám, že kolega Žantovský by k tomu asi mohl říct zhruba totéž, co já). Takže i tady si ta „logika“ Václava Moravce naběhla na vlastní vidle (jak se říká lidově).

4. Pojmy obstrukce a paralýza jsou exaktní a něco znamenají. A přiměřeně tomu by tedy měly být logicky používány v kontextu odpovídajícím skutečnostem, co se v reálu staly. Bohužel, v případě inkriminovaného tvrzení Václava Moravce nedošlo k žádné konkretizaci, což by také možná mohla být i podstatná slabina toho jeho tvrzení. A to jak objektivně, tak i subjektivně. Jsou zde totiž historicky dány nějaké profesní, právní, morální a další závazné principy, které by měl respektovat, dodržovat a ctít každý, a to i Václav Moravec – což nepochybně i on sám velice dobře ví.

A závěrem té dnešní dílčí kapitoly seriálu otázek okolo Václava Moravce lze jen tak lehce na okraj mimochodem podotknout, že kolega Žantovský hned ve své první reakci (na tu dubiózní větu Václava Moravce) řekl, že „… Moravec prostě a jednoduše lže…“. Nemám ani nejmenší důvod s názorem kolegy Žantovského jakkoliv polemizovat. Je o mně dlouhodobě známo, že jsem standardně schopen respektovat názor kohokoli (a nota bene odborníka, jehož postuláty zatím ještě nikdo nevyvrátil ani v této dílčí věci), což se zcela nepochybně týká také kolegy Žantovského, a také v daném případě. Nicméně – já osobně – coby erudovaný právník zhruba se 40letou praxí obecně (a také s 30letou praxí v oboru mediálního práva) už jen tím profesionálním reflexem tu nemůžu opomenout ani to, že prý už v nějakých právních kruzích kdosi kdesi údajně mohl poznamenat, že by ta Moravcova věta mohla mít i nějaký rozměr de iure a tomu odpovídající další vývoj. Inu, uvidíme …

Ono to všechno tímhle možná zcela (de facto, ale třeba ani de iure) zatím ještě nekončí. Kdo ví, že…? A jen tak mimochodem, navíc tu nelze opomenout ani další (pro někoho možná skrytou) souvislost, že ten Moravcův útok na Žantovského a na mne je v podstatě i útokem na další dva – jistým kruhům velmi nepohodlné kolegy – rebely, jimiž jsou kolega Štěpánek a kolega Jakl. Nicméně k tomu až někdy příště. A možná, že to za nějakou dobu v nějakých dalších souvislostech pak bude ještě zajímavější…