Chci nelegální imigranty pod zámkem až do vyhoštění

„Kdyby to mělo zachránit jediný lidský život“ je hlavním heslem lidskoprávních organizací. Přistupuji na něj, osvojuji si ho a žádám, aby bylo uplatněno i teď, v zájmu občanů České republiky.

Organizace, které společně se svými zaměstnanci vydělávají na údajné pomoci jiným za cizí peníze z veřejných rozpočtů, obhajují svoji existenci různými způsoby. Součástí jejich prezentací jsou cílené útoky na slabost lidí. Podlým zveřejňováním fotografií a videí, které by byly jindy, uveřejněny v jiném kontextu, stejnými lidmi označeny za neetické, nelidské a zrůdné, se snaží obhájit nutnost vytáhnout z našich peněženek další peníze, případně obhájit utracení těch, které vytahali doposud. Základním mottem pak bývá staré dobré „kdyby to mělo zachránit jediný lidský život“, proti čemuž se veřejně jen těžko vystupuje, aniž byste nebyli v lepším případě označeni v médiích za asociály bez špetky empatie.

V souvislosti s nárůstem počtu nelegálních imigrantů v České republice, přičemž tvrdím, že jejich počet je stále ještě procházkou růžovým sadem oproti tomu, co nás kvůli chybné práci vlády čeká, dochází z jejich strany k excesům a projevům násilí. Lidskoprávní organizace mají pochopení pro jejich frustrace, které prý vznikají naším špatným přístupem k nim. Nabízejí dokonce řešení „propusťte je a nedržte za plotem“, protože „třiďme odpad, ne lidi“. Jsou to stejné organizace, které v jiných případech tahají z lidí peníze na „kdyby to mělo zachránit jediný lidský život“.

Minulý týden ubodal ve švédském městě Västeraas šestatřicetiletý nelegální eritrejský imigrant, kterému švédský imigrační úřad podruhé nevydal azyl a chtěl ho vyhostit, zcela náhodně vybrané dvě oběti v obchodním domě. Švédsko je stát, který si na multikulturalismu a vstřícném přístupu v rukavičkách k imigrantům zakládá podobně, jako madam Merkelová před tím, než pochopila, že tudy cesta nevede. Dnes už neví kam s nimi, chce je nastrkat do jiných států, a zatímco má mediální výstupy plné solidarity, přemýšlí jiní němečtí politici, jak zavřít hranice. Vivat Schengen! První i druhou žádost podával imigrant mimo internaci, přičemž po druhém zamítnutí, kdy měl podle mého soudu skončit rovnou v deportačním procesu za asistence policie, ho opět pustili mezi lidi. Sdělili mu jen, že bude vyhoštěn. Lidskoprávní organizace se musely rozplynout blahem nad takovým přístupem švédské státní moci. Frustrovaný Eritrejec však nelenil a za dosavadní vstřícný přístup švédské společnosti se odměnil smrtí dvou nevinných Švédů, matky se synem.

Řeknete si, že generalizace je špatná. Jenže tu máme to heslo a k němu dosavadní praxi. Od zavraždění matky se synem ve Švédsku se mi honí hlavou, že ono „kdyby to mělo zachránit jediný lidský život“ nebude nakonec tak od věci, jen je potřeba ho vzít za správný konec a dát příležitost lidskoprávním organizacím k nápravě pošramocené pověsti. V zájmu naplnění tohoto jejich hesla a zcela v jeho duchu tedy nově české lidskoprávní organizace žádám, aby aktivně bojovaly za internaci nelegálních imigrantů z Afriky a Blízkého východu v České republice za žiletkovým plotem s trvalou ozbrojenou ostrahou, a to po celou dobu řízení o azylu až do okamžiku rozhodnutí o vyhoštění. Vždyť přece kdyby to mělo zachránit byť jediný lidský život, je to dobré opatření a má hluboký smysl. Konečně budeme chránit také naše životy a ne jejich, když už to platíme.

Převzato z blogu se souhlasem autora