2.10.2023 | Svátek má Olívie, Oliver


SPOLEČNOST: Každá doba má jiné voly

15.1.2014

Od chvíle, kdy jsem obdržel řidičský průkaz, častuji ostatní účastníky silničního provozu nevybíravými výrazy. Myslím, že nejsem sám. Bude nás rozhodně většina. A všichni spolunadávající mi jistě potvrdí, že když už nemůžeme ta řidičská nemehla nikterak postihnout, aspoň se nám uleví.

V poslední době pozoruji, že za těch více než padesát let se slovník mých nadávek změnil. Společně s jinými lexikálními inovacemi přibylo výrazů jadrnějších a, nebojím se říci, vulgárnějších. Zatímco moje babička považovala za sprosté už i slovo "stehno", moji rodiče zase odmítali "srandu", která jim připomínala defekaci, činnost povýtce intimní, o níž se mezi slušnými lidmi nemluví. Kdyby moji předkové zaslechli mé dnešní automobilové výrazivo, tak je z toho trefí šlak.

Nedávno jsem si však uvědomil, že se můj nadávací slovník řídí podle toho, kdo se mnou v tom autě jede. Pokud je to někdo cizí, zasáhne jazyková autocenzura. Pokud je to moje vlastní žena, počítám s tím, že za těch 48 let společného života už ode mne ledaco vyslechla. Je trénovaná a jazykově otrtlá. Ale nepřejte si slyšet, co jsem schopen vypustit z úst, když jedu sám! Mnohá tato slova neznáte, nebo aspoň děláte, že neznáte.

Ve výběru nadávek hraje roli i věk spolucestujících. Mladá generace je více tolerantní. Dokonce i původ a bydliště automobilové posádky hraje roli. Pokud vezu své krajany z Ostravy, vím, že mnohá krajová citoslovce znějí v pražských uších vulgárně. Také označení příslušnic ženského pohlaví slovem "baba" je v Čechách nepřípustné, zatímco Moravě velice dobře víme, co je to "fajna baba". To je vlastně pochvala a vyznamenání.

Poměrně dobře snáším, když mi mladší člověk, s nímž si tykám, v hovoru řekne "tyvole", které občas zkrátí na "tyve". Rozhodně to není nadávka, označení má vskutku pramálo společného s vykastrovaným býkem a ani ve snu by mne nenapadlo, že mne dotyčný kamarád skutečně považuje za vola. Za našich mladých let jsme se tak neoslovovali, i když jsme nebyli o nic slušnější. Ten výraz prostě neexistoval.

Proto působí až skoro směšně do nekonečna rozpatlávaný parlamentní odposlech premiéra Rusnoka. Ta aféra vydržela jako jedno z hlavních mediálních témat skoro čtrnáct dní. V soukromém rozhovoru s přítelem ministrem obrany znělo to "tyvole" naprosto organicky, přirozeně a normálně. A poněkud nepatřičná byla pak námitka televizního reportéra v pořadu Hydepark, že se to stalo na "parlamentní půdě". A nikoho už nezajímá, který výtečník nechal zapnuté mikrofony. Myslím, že by si zasloužil potrestání. Příště může namontovat odposlech třeba na záchod. Myslím, že i poslanci a ministři se občas na parlamentní půdě dokonce vyprazdňují. To se potom bude v televizním Hyderparku teprve líbit.

Televizní redaktor dokonce poučoval ministerského předsedu o tom, co je to "noblesa". A to si prosím dovolil zrovna na premiéra, který by mohl noblesnímu vystupování vyučovat většinu novinářů a redaktorů. S noblesou a shovívavým úsměvem totiž už půl roku snáší všechno to záštiplné štěkání a nactiutrhání od lidí, kteří neustále omílají, že takovou vládu "nikdo nechtěl". Vláda byla řádně jmenována prezidentem republiky a byť v demisi bude naprosto legálně vládnout až do jmenování vlády příští, která bude sotva lepší. A jsem zvědav, zda v soukromých rozhovorech naprosto všichni její členové upustí od "volů". Asi sotva.

Autor je lékař a vysokoškolský učitel