Opakovaně se v médiích můžeme dočíst, že politici „dali zelenou“ digitálnímu rádiu. Naposledy například, že britští politici „dali zelenou“ digitálnímu rádiu ve výbavě osobních automobilů. Skutečně je tomu tak?

Dát něčemu zelenou snad znamená umožnit něco, co dříve nebylo možné. Povolit něco, co dříve bylo zakázané. Dát zelenou něčemu, co předtím mělo červenou. Neznamená to však přikázat něco, co předtím bylo zakázané. A už vůbec to neznamená přikázat něco, co předtím bylo dobrovolné – to je snad opak slov „dát něčemu zelenou“, znamená to totiž vystavit stopku, dát červenou předchozí dobrovolnosti a svobodě volby.

Britští politici přikázali digitální rádio v osobních automobilech (v případě, že výrobce do automobilu instaluje autorádio) v situaci, kdy velká většina nových automobilů digitální rádio už obsahuje. Člověk by řekl, že se asi báli, že by u prosazování digitálního rádia chyběli a někoho by mohla napadnout nebezpečná myšlenka, že by to mohlo jít i bez nich. Britové však jen zavedli eurounijní směrnici týkající se digitálního rádia. Těmi „urychlovači pokroku“ jsou tedy především eurounijní politici a byrokraté (a lobbisté).

Je to jen jeden malý příklad toho, jak se Evropská unie vydává cestou centrálního řízení a plánování ekonomiky. Existují daleko horší příklady: například energetický trh.

Systém centrálního řízení a plánování ekonomiky jsme už zažili a vyzkoušeli jsme si ho a víme, jak (ne)fungoval. Evropská unie nás k němu vrací.

V socialismu vládne politik, v kapitalismu vládne zákazník. Aby trh dobře fungoval a poskytoval spotřebitelům to, co si přejí, podnikatelé nemají být nuceni podléhat příkazům politiků, mají plnit přání zákazníků. Zpolitizovanou ekonomiku je třeba odpolitizovat.

Milton Friedman:
„Hlavní zdroj námitek proti svobodnému hospodářství spočívá ve skutečnosti právě v tom, že tento úkol plní tak dobře. Poskytuje lidem to, co si přejí, a nikoliv to, o čem si nějaká zvláštní skupina myslí, že by měli dostat. Za mnoha argumenty proti svobodnému trhu se skrývá nedostatek víry v samotnou svobodu.“ (zde)

Ludwig von Mises:
„Zisk a ztráta říkají podnikateli, o co si spotřebitelé nejnaléhavěji žádají. A pouze zisky v kapsách podnikatele mu dovolují přizpůsobit svoji aktivitu poptávce spotřebitelů.. Nadvláda spotřebitelů se skládá z jejich moci předat kontrolu materiálních faktorů produkce, a tak předat řízení produkčních aktivit k těm, kdo jim slouží nejefektivnějším způsobem.“ (zde)

V socialismu vládne politik, v kapitalismu vládne zákazník. Víme snad, v jakém systému se lidem jak žilo. Já chci žít v kapitalismu. A co vy?

Autor je člen strany Svobodní