Do data udělování státních vyznamenání chybí ještě několik měsíců, ale o některých jménech se již spekuluje. Věřím, že Ludvík Hess bude mezi jmenovanými.

Ludvík Hess a jeho dílo

28. října se ve Vladislavském sále koná tradiční udělování státních vyznamenání. Podstatou tohoto ceremoniálu je poukázat na ty z našeho národa (a výjimečně i z jiných), kteří se nějakým způsobem zasloužili o stát, vykonali nějaký záslužný čin či celým svým životem prokazovali, že hodnoty cti a morálky nejsou jen vyčpělým pojmem, ale základem, na kterém lze stavět a který lze dávat jako příklad příštím generacím.

Není vinou tohoto ceremoniálu, že tomu tak není vždy. V loňském roce vyvolaly znatelné negativní emoce někteří nominanté, u nichž bylo možné jen obtížně shledat ona výše vyjmenovaná kritéria či kteří se dostavili k největšímu možnému ocenění vlastní osoby v pracovním oděvu. Někteří z oceněných se vyznačovali jen přítulností k hlavě státu, což by rozhodně neměl být důvod jejich vyznamenání.

O panu Ludvíku Hessovi se ví, že byl tím, který 1. června 2005 uvedl v život program Babyboxů otevřením prvního z nich v Praze 9. Musel jistě bojovat s nepochopením příslušných míst, možná i závistí malých, kteří při vědomí vlastní neschopnosti nepřejí úspěch konání jiným. Do dnešního dne existuje po naší malé republice celkem 64 těchto schránek, v nichž bylo od doby zahájení tohoto programu vloženo anonymně 119 dětí.

Nejspíše nikdy nebude možné provést nějakou sociologickou studii matek, které se odhodlají k podobnému kroku - tedy vzdání se svého novorozeného dítěte. Lze však předpokládat, že drtivou většinu z nich vede k tomuto činu zoufalství ze svého sociálního postavení, hmotná nouze či strach z reakce okolí na skutečnost, že je matkou. V tomto stavu pak není zcela nepochopitelné, že některé z matek provedou hrozný čin a společnost je pak zděšena nálezem novorozence v plastu v kontejneru.

První dítě zachráněné z Babyboxu

Ludvík Hess je tím člověkem, který umožňuje zoufalým ženám vyřešit jejich hrozivý problém bez toho, aby se vystavily zákonnému postihu či celý život nesly stigma vraždy svého dítěte. Svou urputností a zápalem zavedl v této zemi mechanismus, omezující lidské tragédie a umožňující novorozencům zoufalých matek plnohodnotný život v jiných rodinách, které jim poskytnou to, co biologická matka nemůže či nechce.

Pevně věřím, že ti, co budou letošní nominace posuzovat a schvalovat /včetně hlavy státu/, ocení patřičným způsobem úsilí jedince o dobrou věc, zhodnotí počet zachráněných dětí a uvedou pana Ludvíka Hesse do povědomí národa jako někoho, o kom je třeba vědět a koho lze mít za všech okolností jako pozitivní vzor pro další generace.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora