Tvrdím, že testy zabíjejí kreativitu a podporují biflování a memorování. Jakmile není test postaven na jednoznačných otázkách, což dovolují exaktní předměty, ale už ne otázky typu "najděte slovo, které nejlépe vystihuje/odpovídá/hodí se…". Neexistuje žádná metrika pro vyhodnocení "nejlépe", správná odpověď je dána především zkušenostmi a způsobem uvažování tvůrců testů. Pokud je taková úloha doplněna informací, že každá otázka má jedinou správnou odpověď, je takový test zabijákem.

Mechanické vyhodnocování podle zaškrtaných odpovědí znemožní vytipovat lidi s tvůrčím či nekonvenčním myšlením, protože se jich nikdo nezeptá "jak" - jak na to přišli. I u zdánlivě exaktních úloh jako je doplňování řad čísel lze při ne zcela promyšleném zadání najít úplně jiná čísla, která započatou řadu doplní.

Dělal jsem si testy pro přijímačky na střední a vysoké školy a musím konstatovat, že bych se tam nedostal. Převažujícím důvodem jsou odpovědi na otázky nejednoznačné z hlediska člověka, který už má řadu životních zkušeností a porovnává nové s tím, co už má v databázi.

Tak například významově nejlíp sousloví "otřást stávající názorovou jistotou" odpovídá zpochybnit, ale znejistět už ne. Jako opačné pro rostoucí se nabízí stojící/zvadlý/malý/krnící/zakrnělý - kromě krnící se hodí i zvadlý: neroste, jak by měl, stejně jako krnící. Vachrlaté jsou úlohy typu "najděte podobnost": má se například najít dvojice "nejpodobnější" dvojici sýr:mléko. V nabídce je polévka:zelenina, kniha:papír, džem:rybíz, voda:pivo; dveře:dřevo. Vyjdeme-li z toho, že z mléka se dělá sýr, hodí se všechny kromě voda:pivo. Jak nasadit kritérium podobnosti, nevím. Můžeme ovšem vyjít z toho, že první slovo je podmnožinu druhého, ve smyslu surovin. Pak pokud půjde o sýr bez příchutě (to v zadání ovšem není), bude vyrobený jen z mléka. Pak se ovšem nehodí žádná dvojice, protože výrobek vlevo ze suroviny vpravo obsahuje vždycky něco navíc. Podobnost zase ostrouhá.

Jediný správný postup je dle autorů testu uchopit problém takto: Jaký je vztah mezi sýrem a mlékem? SÝR se má k MLÉKU jako kniha:papír. Bez papíru nelze vyrobit knihu, stejně jako bez mléka nelze vyrobit sýr. Menší chyba je v tom, že knihy se - a učí se to i na základní škole - dělají i z jiných matriálů. Větší je prapodivná logika, že příkladmá dvojice se má interpretovat tak, že sýr se dá udělat jen z mléka, zatímco polévka se dá udělat i bez zeleniny, dveře bez dřeva aj.

Jenže z mléka se dá udělat řada dalších produktů (a dělá se) - proč tedy neuvažovat takto: hledáme dvojici, pro kterou platí, že A se dá udělat z B? Pak se dá ovšem udělat i voda z piva a test je k ničemu. Proto je asi důležitá informace, že správná je jedna jediná odpověď: Neřeší se úloha, ale to, jak ji vyřešit v duchu uvažování tvůrců testů.

Ostatně tak se dnes chová velká spousta žáků a studentů. Ani v exaktní matematice si nevěří a místo, aby provedli zkoušku správnosti řešení důkazem, listují ve výsledcích vzadu v učebnici a i ty nejpitomější úlohy si ověřují.

Testy se používaly i dřív, jenže měly svoje místo - rychlé zjištění znalostí žáků, jako zpětná vazba pro učitele. To bylo v dobách, kdy učitelé ještě učili - myslím učitele jako stav. Kdy písemné práce opravovali, zajímali se o myšlenkový pochod žáků. Dnes se test povýšil na spasitelný zázrak. Vyžaduje se uvažování v kategoriích ano/ne, doplň, vyber z možností tu pravou, zaškrtni. Proč, jak to - nezájem. Moc práce, test se vyhodnotí rychle, na počítači ještě rychleji. Nepřipadá vám divné, že v úloze na úpravu zlomku či hledání řešení rovnice se nežádá výsledek, ale jeho výběr ze zadaných?

Gentlemanův deníček