Nedávno bylo takové podivné výročí, které mi však z jistého důvodu stojí za připomínku. 14. října 1773 bylo zřízeno první ministerstvo školství na světě – v Polsku. Souviselo to se zrušením jezuitského řádu, které se školstvím zahýbalo ve všech katolických zemích.

U nás provedením reformy bylo pověřeno několik osob, ale hlavní metodické slovo měl augustinián Johann Ignaz von Felbiger. Reformoval školy v duchu osvícenství, kdy byla nejdůležitější práce pro stát. Jeho písmenková a tabulková metoda jsou typickými plody tzv. memorování. Napsal 78 knih o tom, jak má vypadat nové školství. Učitelé si museli vést kantorské deníky.

Po téměř 250 letech jsme tam, kde jsme byli. Stále je nejdůležitější práce pro stát. Člověk musí umět číst, psát a počítat, aby si uměl přečíst formulář, spočítat, kolik má platit daní, a podepsat se pod přiznání. A aby mohl ve vzdělávání postoupit dále, musí memorovat a zase memorovat. Od vyšších ročníků může vzdělání výrazně prosazovat určitou shora žádanou pro život celkem nevinnou ideu (v RVP zvanou „aktuální společenské požadavky“).

Za Marie Terezie to byla germanizace, dnes proevropanství a byrofilie. Další vzdělávání připravuje studenta pro zaměstnání. Za Felbigera to bylo hlavně řemeslo, hospodářství a vojenská služba, dnes všeobecně terciální sféra. Ideálem je poslušný úředníček. A předpokladem poslušný učitýlek. A tak vznikly Školní vzdělávací plány a Rámcové vzdělávací programy. Vše s velkou finanční podporou Evropského sociálního fondu.

Zaklínadly této reformy jsou slova vize, kurikulum, kompetence a evaluace! Já osobně bych to shrnul do jedné věty: Vize je, že škola něco naučí, kurikulum je to, co naučí, kompetence v tom podivuhodném smyslu, který má ve lisabonském newspeaku, měl dosud každý takové, jakých svými silami v rámci svých možností dosáhl, a nebude tomu nikdy jinak, evaluace je na studentech a rodičích! Jenže tak to není…

Aby se totiž uživila terciální sféra vzdělanců a „vědců“ společenských věd, musí se kvůli tomu zřizovat různé komise na všech úrovních, přijímat nové síly, konat nesmyslné semináře a přednášky a vše se musí zaobalovat do terminologie nadiktované shora. Když sedím nad papírem, který se jmenuje Dotazník pro učitele k RVP G, připadám si jako astronom, kterému dali připomínkovat provozní řád černé díry. Řeknu vám upřímně, že bych radši připomínkoval Methodenbuch für Lehrer der deutschen Schulen z roku 1775 v originále než tento dokument evropského newspeaku. Ale ten dotazník vyplním a nejen odešlu na příslušná místa, ale rovněž zveřejním, protože nechci být prototypem bázlivého učitýlka.

Otevřené vyplnění Dotazníku pro učitele gymnázií k Rámcovému vzdělávacímu programu pro gymnázia zde.