Nepřinášejí totiž nic jiného než staré pravdy, které nás nikam nedovedou. Pokud nás vůbec mají někam dovést.

Ač ve zmíněném sektoru pracuji už dvacet let, nic nového o něm nečtu. Za jediný svěží článek, prodchnutý zdravou racionalitou praxe, si dovolím považovat text V. Klause jr., který pod názvem „Konec biflování?“ Pouhý reklamní trik vyšel v MF Dnes ve středu 26.9. 2007.

Jiný článek v Tématu Dnes z 1.10.2007 „Jsem učitel a rodinu neuživím“ aktivuje povědomost veřejnosti o bídě učitelských peněz. Opět zjišťujeme staré pravdy o nízkých stropech učitelských platů, o malém počtu mužů v řadách kantorů a o přivydělávání si jinde. Také se dočteme, že všichni dotázaní učitelé bez rozdílu, bůhvíproč, snad z mladického nadšení či celoživotního altruismu, učí rádi a s nadšením. (Zajímalo by mě, proč žádný novinář ještě nenarazil na učitele, který nejen že neučí s nadšením, ale práce je pro něj pouze rutinou. )

Zde se chopím příležitosti a věnuji poněkud staršímu, ale zajímavému snažení novinářů, kterým je touha na vlastní kůži zakusit slasti výuky. Nevím nic o případu, kdy by se novinář postavil k operačnímu stolu, byly mu svěřeny ovládací panely v Temelínu, či by si byť jen zaskotačil ve směně u montážní linky. Zato za katedru se jistá paní novinářka postavila cca před rokem hned na několik dní, abychom se poté dozvěděli, že žáci jsou bystří i líní, že je to dřina a že odpoledne mívá učitelka volno.

Z popsaných skutečností plyne, že učit je hezké i těžké, jenže dále, a to je závažnější, plyne z hry na učitele fakt, že se jedná o povolání, které může vlastně dělat každý, kdo na to má povahu, vzdělání je druhořadé, a jít si hrát na několik dní na učitele je patrně dobrá příležitost, jak aktivizovat pozornost otupělé veřejnosti. Paní redaktorka by se nyní jistě ohradila, že nic takového nesledovala, ale média jsou nasměrovaná na zábavnost a tak málo platné, neuvěřím jí, ledaže by pověsila novinařinu na hřebík, šla učit na ZŠ a další článek napsala po nejméně pěti letech tamní praxe.

Zprávy, které tvoří v tisku bídný seriál na školská témata, pak velmi pěkně prolonguje článek z pátku 5.10.2007, kdy se na titulních stránkách objevila zvěst o pedofilní učitelce zneužívající nezletilé hochy k sexuálním hrátkám. Tato výjimečná skutečnost přímo volá po zobecnění typu: pohleďte, jaké obludy učí naše děti. Co se z této skutečnosti vyvodí dále, je už další věc, ale k náhradě deviantních a přílivu kvalitních pedagogů do škol patrně nedojde.

SOŠ obchodní, Plzeň