2.2.2023 | Svátek má Nela


SÍŤ: Jsme Mobilové

12.12.2022

Když jedete metrem, rozhlédněte se kolem sebe. Uvidíte povětšině skloněné tváře přilepené na zářící displeje mobilů. Nejinak je tomu i v jiných prostředcích hromadné dopravy. Jedni jen strnule zírají a na jiných tvářích se zobrazují emoce ze čteného. Hned mi vytane na mysli scéna ze Star Treku a národ Borgů s jejich kolektivní myslí. I jejich slogan „Jsme Borgové, budete asimilováni“. My už asimilování jsme do té velké sítě, co objímá celou planetu. Proudí do ní a z ní emoce, informace i intimnosti. Stáváme se její součástí a ona nás prostupuje. Mobily, ten čertův vynález, jsou naší pupeční šňůrou. Dřív jsme ukládali své vzpomínky do mozků, teď do sítě. A ona nám je připomíná. Také vás vyděsí hláška se vzpomínkou a fotografiemi, co jste dělali tento den před rokem, dvěma i více? My už jsme zapomněli, ale síť ne. Vše, co do ní vložíme je tam jako v trezoru, aby se nám to vrátilo v patřičné chvíli.

Je to absurdní, jak v Kafkových románech a přece tak skutečné a přirozené. Síť si nás kupuje svými benefity. Krmí nás informacemi a emocemi. Vrůstá do nás a my do ní. Závislost nás vtahuje a my zapomínáme mluvit s lidmi kolem nás. A když, tak jen heslovitě „Četl jsi to, viděl jsi to“? Neposíláme si pozdravy, ale odkazy, linky. Možná nám po letech působení v síti začnou zakrňovat mluvidla a vystačíme jen s posunky a skřeky. Jako tehdy, když jsme byli ještě lidoopy. Vyznání se už nešeptají, ale sdělují na WhatsUpu či Facebooku. Palce jen kmitají, ty budou asi také evolučně sílit a stávat se chápavějšími. Také sex se mění, může být virtuální, či po telefonu.

Je to pandemie daleko větší, než ta covidová. Pohltí všechny a do mobilů koukají nejen děti, mladí, ale i otcové a matky od rodin, ženy v třetím věku i ctihodní poučení starci. Někteří lidé to ještě jistí tím, že jim z uší trčí malá sluchátka, aby oddělení od světa bylo dokonalé. Máte pocit, že hibernují, ale jejich mozek pracuje naplno. Sledují zprávy, hudební klipy, seriály či fotbal. Musí zjistit, jak se vyspal jejich oblíbený youtuber či influencer a také koho bude volit v prezidentských volbách. Ano síť si nás vychovává a také vodí jako loutky. Přejímáme její názory a preference. Nejsme už sami sebou ale spojitou součástí sítě. Tak jako se kdysi jednobuněční spojili, aby vytvořili mnohobuněčný organizmus. Také získali hodně, ale ztratili vůli a svobodu. Není velký rozdíl mezi davovým a síťovým chováním. Kde jinde se můžete tak odreagovat, jako na diskusích na netu?

Občas si to zotročení sítí ještě uvědomím, když už si nepamatuju žádná telefonní čísla, protože mi je ochotně nabízí paměť mobilu spolu s výročími mých blízkých. Nebo když se přistihnu, že na kalkulačce násobím i dvěma. Informace z netu jsou návykové a jedna odplývající hned vyvolává hlad po další. Je to jako se sladkým či čokoládou. Mobil mi sdělí, kdy mi přijede autobus na zastávku a kdy mě doveze do cíle. Připomíná povinnosti a události, na které bych možná sám zapomněl. Zatoužím po nějakém výrobku a síť mi ho hned nabídne ve variantách. Pár kliky zaplatím a druhý den mi ho někdo přiveze. Vlastně řídí můj život. Jsou lidé, kteří si ani pro potraviny už nechodí do kamenného obchodu.

Zkoušel jsem mobil odložit a odstřihnout se od sítě. Aspoň na týden, ale nejde to. Abstinenční příznaky jsou silné, jako u drogy. Tak jsem se zase připojil. Jsme už chyceni – jsme Mobilové. Vítejte v Síti.