Řeholníci nekolaborovali, přesto jim soud sebral lesy

Byl to šok pro cisterciáky ve Vyšším Brodě, když se dozvěděli verdikt Vrchního soudu v Praze, podle kterého musí státu vydat přes dva tisíce hektarů lesa, které předtím získali v restituci a na nichž už čtyři roky hospodařili. Pražský soud tak zvrátil přechozí rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, který restituci potvrdil. Důvodem prý byl fakt, že majetek byl klášteru zabaven na základě tzv. Benešových dekretů, které se používaly proti zrádcům a kolaborantům s nacisty. S tím však nesouhlasí advokát Tomáš Holas, který vyšebrodské cisterciáky v tomto sporu zastupuje. Restituční boj tak bude mít další pokračování.

Co říkáte na rozsudek Vrchního soudu v Praze?

Samozřejmě jej považujeme za nespravedlivý. Cisterciácké opatství proto podalo proti rozsudku Vrchního soudu dovolání, ve kterém navrhuje, aby Nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil.

Nejedná se tedy v této kauze o prolomení Benešových dekretů, jak tvrdí oponenti?

V této věci se nejedná v žádném případě o „ prolomení Benešových dekretů“. Dekrety prezidenta Beneše jsou součástí platného právního řádu ČR. O tom již před řadou let rozhodl Ústavní soud. V současném sporu se ze strany Cisterciáckého opatství nejedná o žádné zpochybnění dekretů, ale naopak. Pokud dekrety tvoří platné právo, nesmí být připuštěno jejich protiprávní zneužívání.

Podle dekretů č. 12/1945 Sb. a č.108/1945 Sb. mohly být postiženy pouze osoby s nepřátelským postojem k ČSR. Postoj cisterciáků z Vyššího Brodu k republice však nebyl nikdy nepřátelský, ale naopak velmi přátelský. O tom existuje mnoho přesvědčivých důkazů a tyto historické skutečnosti jsou také zpracovány v odborných publikacích řady renomovaných historiků.

Máte doklady o jednání vyšebrodských cisterciáků v době nacistické okupace a před ní?

Tak např. v době ohrožení republiky před rokem 1938 vyšebrodští cisterciáci poskytovali účinnou pomoc československé armádě při budování pohraničních opevnění na obranu republiky, vyšebrodský opat udržoval přátelské vztahy s prezidentem Benešem, kterého několikrát navštívil, a prezident Beneš při návštěvě vyšebrodského kláštera v roce 1937 opatovi věnoval jako osobní dar automobil. Naproti tomu když po obsazení pohraničí chtěl klášter navštívit Adolf Hitler, cisterciáci ho vůbec do kláštera nepustili. V roce 1941 byl veškerý majetek kláštera zkonfiskován rozhodnutím gestapa v Linci, všichni cisterciáci byli zbaveni osobní svobody a řada z nich poslána do koncentračních táborů, z nichž někteří tamní kruté prostředí nepřežili.

Co vám nejvíce vadí na tomto soudním verdiktu?

Jestliže jsou dekrety, jak jsem již uvedl, součástí platného právního řádu, jsou platná také rozhodnutí, která byla v minulosti podle dekretů vydána, avšak za podmínky, že byl při jejich vydání dodržen zákonný postup. Jestliže však zákonný postup při vydání dodržen nebyl, není možné takové rozhodnutí pokládat za rozhodnutí vydané v souladu s dekrety ve smyslu platných zákonů.

Tvrzení, že je třeba pokládat za platné rozhodnutí vydané komunistickou mocí po únoru 1948 protiprávním způsobem (o uplatnění Benešových dekretů v této kauze rozhodl Okresní národní výbor v Kaplici v březnu 1948, pozn. autora), tedy popírá základní princip právního státu. Právě takové tvrzení však obsahuje rozhodnutí Vrchního soudu.

Zaslala mediální agentura LOMONDMEDIA, autor rozhovoru je jejím majitelem