22.10.2019 | Svátek má Sabina


PRÁVO: Zákonodárci proti zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi

6.12.2012

Převálcování opozice při hlasování o zákoně o majetkovém vyrovnání státu s církvemi bez ohledu na odmítavý postoj velké části veřejnosti a kritiku z úst pana prezidenta, navíc v prvních minutách dne, na který padá výročí bitvy na Bílé hoře, nepřineslo vládní koalici klid.

Opoziční strany hned po hlasování oznámily, že zákon napadnou ústavními stížnostmi. To je postup sice možný, ale dle mého laického úsudku tentokrát s malou nadějí na úspěch a zejména zdlouhavý: může se stát, že vláda stihne podepsat s církvemi nevypověditelné smlouvy o vyplacení náhrad za nevydaný majetek dříve, než Ústavní soud ČR rozhodne.

Jinou možností je novelizace zákona. Ještě před hlasováním se na veřejnost dostala zpráva o záměru poslance Doktora podat návrh na novelizaci, kterým by byla církev zbavena osvobození od placení dvou daní: z příjmu a z převodu nemovitostí při prvním prodeji majetku, nabytého podle tohoto zákona. Předseda vlády Petr Nečas mu záměr částečně rozmluvil: přesvědčil ho, aby požadavek na osvobození od daně z převodu nemovitostí neuplatnil. Slíbil ale podporu jeho záměru ve věci daně z příjmu. Poslanec Doktor pak z vděčnosti hlasoval pro zákon.

Zachování osvobození od daně z převodu nemovitostí ovšem účinnost páně Doktorova nápadu výrazně snižuje. Od počátku roku 2013 má daň činit 5 % z prodejní ceny a z hlediska státu je bezpečně zajištěným příjmem. Daň z příjmu již tak jistá není. Její základ se počítá z rozdílu mezi příjmy a náklady za zdaňovací období. Prodá-li tedy některá z obdarovaných církví nemovitosti například za 100 milionů Kč a ve stejném roce náhodou vykáže náklady také ve výši 100 milionů Kč, daňový základ a následně i daň z příjmu se scvrknou na nulu.

Není ovšem pravděpodobné, že by u velkých obchodů nastala rovnováha zdanitelného příjmu a nákladů, ale dá se jí přiblížit nebo jí dosáhnout cestou "daňové optimalizace", často používané, a to v mnoha "technologických" variantách, jejichž použití ovšem občas končí postavením jejich uživatelů před trestní senát. Nic to nemění na skutečnosti, že přemluvením poslance Doktora Petr Nečas chudým daňovým poplatníkům vzal a bohaté církve štědře obdaroval. Z cizího krev neteče.

Poslance Doktora nakonec předběhli sociální demokraté, kteří návrh novely doručili do Sněmovny v pátek 30. listopadu. Rozhovor s udiveným poslancem nabídla ČT v přímém přenosu: považoval za nepochopitelné, že sociální demokraté podali návrh ještě před zveřejněním ve Sbírce zákonů. Tvrdil, že takový postup není možný. Byl zjevně pořádně zaskočený.

Prokázal tím neznalost. Návrhy na novelizaci lze totiž podávat od okamžiku ukončení legislativního procesu, v daném případě od návratu návrhu novely od pana prezidenta.

Moderátor pořadu projevil údiv: najednou máme ve Sněmovně dvě poslanecké novely zákona, které usilují o totéž. Vysvětlení je nasnadě: jejich předkladatelé se chtějí svézt na vlně nevole, kterou u veřejnosti vyvolalo přijetí zákona. Před volbami budou voličům hlasitě připomínat, že to byli právě oni, kdo se hrdinně pokusili zmírnit dopady zákona na jejich kapsy. O tom, že usilovali pouze o opatření, která budou mít na příjmy církví zanedbatelný vliv, nic říkat nebudou.

Česká televize a všechna ostatní média ale ponechala bez povšimnutí zprávu, která je významnější než souběh dvou v zásadě stejných novel: ještě před sociálnědemokratickým návrhem dorazila do Poslanecké sněmovny komplexní novela, jejíž předkladatelé chtějí zabránit prolomení restituční hranice 25. února 1948 a aspoň zmírnit rozhazovačnost předkladatelů loupeživého zákona. Média o ní mohla vědět, protože předložení novely předcházela tisková konference z úterka 27. listopadu v prostorách Poslanecké sněmovny. Zpravodajská ČT 24 odvysílala záznam z ní po ukončení přenosu ze zasedání Ústavního soudu ČR, na němž se jednalo o sociálnědemokratických ústavních stížnostech proti některým ekonomickým zákonům z poslední doby. Ohlas tiskové konference v médiích byl nulový a rovněž zprávu o předložení novely "nezávislá" média veřejnosti zamlčela.

Novela zachovává půdorys přijatého zákona, t.zn. přijímá účelnost záměru uskutečnit odluku církví od státu a uznává nutnost poskytnout jim základnu pro nezávislé hospodaření. Odstraňuje ale nejkřiklavější vady přijatého zákona.

Novelizací zákona podle tohoto návrhu by především bylo znemožněno vydávání nemovitostí, zabraných církvím státem v rámci revize prvorepublikové pozemkové reformy zákonem z roku 1947. Tvrzení, že na základě zákona nemůže dojít k prolomení "restituční tečky", by přestalo být nečasovskou lží. Ostatní restituenti, kteří přišli o nemovitosti stejným způsobem a nebyli odškodněni, by se nemohli cítit ukřivděni. Nevzniklo by nebezpečí, že se Alžběta Petzoldová začne u Ústavního soudu ČR domáhat zrovnoprávnění s církvemi cestou zrušení Lex Schwarzenberg, jímž byl v roce 1947 vyvlastněn majetek hlubocké větve rodu.

Novelou se ruší osvobození od obou výše zmíněných daní. Zejména se však snižuje celková suma náhrad za nevydané nemovitosti o 16 miliard Kč (podrobněji viz opět ) a doba, po kterou bude stát vyplácet církvím příspěvek na financování jejich činnosti, se zkracuje ze sedmnácti na sedm let. Kromě toho by církve ztratily nárok na vydání uměleckých předmětů z veřejných galerií a jiných významných sbírek. Novela se nikterak nedotýká schválené úpravy fyzického vydávání nemovitostí, zabraných po 25. únoru 1948.

Některým odpůrcům zákona o vyrovnání státu s církvemi se novela jeví jako minimalistická. Mají pravdu v tom, že náhrady za nevydaný majetek, při jejichž výpočtu by se vycházelo z náhrad, vyplácených restituentům, by i při zohlednění inflace byly podstatně nižší. Novelou navržené snížení je kompromisem mezi představami maximalistů a předkladatelů loupeživého zákona. Tvůrci novely odmítají názor předkladatelů zákona, že výrazné nadhodnocení církevního majetku (pokud skutečně byl majetkem, což je v některých případech sporné) je spravedlivé, protože církve čekaly na spravedlnost déle než dvacet let, takže by snad měly mít i nárok na náhradu ušlého zisku, atd. Námitka ušlého zisku mi připadá zvlášť nepatřičná, protože církve se ustavují kvůli péči o lidskou duši, nikoli k vytváření zisku. Ale je také třeba vzít v úvahu, že po celou dobu zadržování církevního majetku stát financoval provoz církví a investoval do údržby církevních staveb. Církve neměly výnosy ze zabraného majetku, ale také je netížily náklady na jeho udržování a provoz.

Předložená novela je jediným dosud známým legislativním návrhem, který reálně omezuje důsledky loupeživého chování vládní koalice při tvorbě a prosazování zákona. Má ovšem podstatnou vadu, kvůli které by se o ní občané podle vládců nad médii ani neměli dovědět: předložila ji skupina poslanců strany Věci veřejné, která je všem ostatním stranám trnem v oku.

Bude jistě zajímavé sledovat parlamentní rozpravu. Odmítání novely poslanci stran vládní koalice lze očekávat, neboť novela napadá jejich legislativní paskvil. Ale ani pro ně nebude jednoduché vysvětlovat voličům, proč nevyužili nabízené příležitosti, aby v období snižování životní úrovně a škrtů ve výdajích z veřejných rozpočtů přijetím novely přibrzdili vládní rozhazovačnost. Ještě ošemetnější bude postavení poslanců ostatních opozičních stran. Odmítnutím novely by jejich chování nabylo schizofrenní ráz. Vládní předlohu zákona kritizovali stejně vehementně jako "véčkaři", ale k nápravě jeho vad se pokusili uplatnit jen omezená, téměř neúčinná opatření. Budou-li nyní novelu odmítat, popřou vážnost své kritiky zákona a ve skutečnosti se "oposmluvně" spojí se stranami vládní koalice. Vládním i opozičním stranám bude za těchto okolností vítaný i ten nejšpinavější prostředek k znevážení nebo raději k úplné likvidaci předkladatelů novely. "Tunelování" státu ve prospěch církví je především velkým byznysem, na němž se budou přiživovat podnikavci, spojení s vládními i opozičními stranami, kteří budou vyžadovat, aby jim jejich politické krytí zabezpečilo zisky z tohoto obchodu.

Zajímavé budou i postoje církví. Jejich přístup k novele nemilosrdně odhalí, zda jim jde o duše nebo o majetky. Příkladně ušlechtilá by byla výzva poslancům, aby novelu přijali s tím, že takto ušetřené prostředky ze státního rozpočtu se použijí k zmírnění dopadů tísnivé ekonomické situace v oblasti sociální a kulturní politiky.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.