Podle učebnic ekonomie morální hazard nastává, když se fyzická nebo právnická osoba chová jinak v případě, že nese plné riziko, a jinak, když je riziko umenšeno pojištěním, zárukou, dominantním postavením na trhu či jinou podobnou skutečností. Tohle se přesně stalo v případě Sberbank a jejích klientů.

Jak známo, Česká národní banka (ČNB) zahájila řízení o odebrání licence zmíněné bance. Pro neprávníky připomeňme, že ztrátou licence se Sberbank CZ stane prachsprostou akciovou společností. Nebude tedy bankou a nebude mimo jiné už přijímat vklady ani poskytovat jakékoli úvěry, včetně hypoték.

Klienti a klientky Sberbanky (slovníkem brněnského umělce Tima, který upravil jejich logo – Sebranky) však nemusí ronit slzy ani si trhat vlasy, že si špatně vybrali peněžní ústav. Ze zákona mají své vklady pojištěny do výše sta tisíc eur, tedy přibližně dva a půl milionu českých korun. Takže o své peníze v drtivé většině nepřijdou.

Vidíme zde dvě problematické roviny – za prvé, kdo spoří v ruské bance, nepřímo svými penězi podporuje/podporoval zločinný Putinův režim. Výmluva, že to byla kdysi dříve v Česku Volksbank, je nevěrohodná, jelikož to již od roku 2013 neplatí. A pokud si někdo za skoro deset let nevšiml, kde má peníze, tak je to od něj krajně nezodpovědné.

Nezapomínejme, že zakladatelem a většinovým akcionářem Sberbank je Ruská národní banka. Hlavním akcionářem české Sberbank je sice Sberbank Europe AG, nicméně tento subjekt je vlastněn právě ruskou Sberbank, kterou založila Ruská národní banka. Velice silná vazba na Rusko je tudíž očividná a dlouhodobě obecně známá.

Nepedagogické a nevýchovné

Obzvláště smutné je, že do „ruské banky“ si peníze uložila mj. řada českých krajů a měst, včetně těch, kde vládne pravice. Ukázkovým pokrytectvím je například pražský pirátor... pardon primátor Hřib, který sice jel podpořit ve světle kamer kyjevského primátora, ale hlavní město Praha přitom mělo nemalé peníze právě u Sberbank.

Druhá rovina, obecnější – někdo s vidinou „propisky a hrnku s logem zdarma“ (obrazně řečeno) si vybere nezodpovědně banku, pár let má vyšší úrok nebo odpuštěné poplatky. A když banka zavře krám, tak se mu všichni ostatní lidé de facto složí na náhradu jeho ztrát. A dokonce mu nahradí i ušlé zvýšené zisky. To má být pedagogické a výchovné? Co pak donutí klienty vybrat si banku odpovědněji? Vždyť stát mi to vždy do 100 tisíc eur (čti dva a půl milionů korun) rád plně uhradí… Morální hazard v praxi.

LN, 7.3.2022

Autor je právník a VŠ pedagog

**********************

Úvahy o veřejném právu

Kniha JUDr. Petra Kolmana je dílem převážně právně-teoretickým, ovšem se značnou ambicí být i praktickým rádcem osobám, které se potýkají s některým úskalím vyplývajícím ze současného veřejného práva.

Publikaci je možno zakoupit zde.