Bez velkého překvapení se obešla 23.3.2007 zpráva tiskové mluvčí pražské Policie ČR Miklíkové, která oznámila, že policie odložila vyšetřování nákupu rychlovlaků Pendolino. Po ročním šetření tak policie jen potvrdila to, co nařčení ředitelé hlásili předem a co bylo možné i mediálně dohledat. Skutečnost, že vedení Českých drah podalo trestní oznámení na čtyři bývalé železniční ředitele, už sama o sobě napovídala, že se jedná o nesmysl. Takové "spiknutí železničních bossů" by nepochybně vstoupilo do Guinessovy knihy rekordů a bylo z praktického hlediska předem vyloučené.

Renomovaná právní kancelář, na kterou se vedení Českých drah ústy svého tiskového mluvčího Ondrůje odvolává, prý dospěla ve svém auditu k závěru, že mohl být spáchán trestný čin. Proto je prý povinností managementu podat trestní oznámení, uvedl Ondrůj. Mluvčí Ondrůj nám však neřekl to podstatné: Jak se jmenuje ona renomovaná právní kancelář, která posudky zpracovala? Kdo byl tedy ten vybraný "odborník"? Přestože řada zvídavých novinářů vedení Českých drah tuto otázku v minulosti položila, odpovědi se nedočkala. Stejně tak se nedočkala zhlédnutí údajně špatných smluv bývalých ředitelů, a tak jen všichni papouškovali, co jim Ondrůj a vedení Českých drah navykládalo. Navykládalo, ale nikdy nedoložilo. Takovou profesionální slepotu novinářů jsme tu nezaznamenali od padesátých let. Zato jsme zaznamenali mohutné mediální kampaně Českých drah, naposledy v Listech Prahy.

Anonymní (a anonymně vybraná) advokátní kancelář tak zůstává zatím utajena, spíše nezveřejněna. Ta při svém "auditním" doporučení podivně přehlédla zásadní skutečnost, že již v době podání trestního oznámení byly jakékoli skutky jak ředitele Mládka, tak ředitele Zeleného promlčeny, a o tom měla tato advokátní kancelář jednoznačně vědět. Však se také Policie ČR dotázala dotčených pánů, zda má z těchto důvodů případ odložit, a po záporné odpovědi (s tou asi v Českých drahách nepočítali) jí nezbylo než věc rok prošetřovat. Není divu, že vedení Českých drah tají uvedenou "renomovanou" právní kancelář, protože by byla v právním světě všem jen pro smích, možná i na vyloučení z advokátní komory. Dlouhodobě ji Ondrůj stejně neutají.

Vedení Českých drah asi příliš nepočítalo s tím, že bude čtyřem ředitelům něco dokázáno, když navíc části textu v trestním oznámení obsahovaly prokazatelně křivé obvinění některých osob. Počítalo však s tím, že cílená mediální kampaň tyto osoby natolik zdiskredituje, že budou pro českou společnost nepřijatelní. U dvou důchodců pánů Sosny a Maliny to byla nadbytečná snaha, kolega Zelený se i přes tuto špinavou kampaň vedení Českých drah stal generálním ředitelem slovenských ŽSR a Rudolf Mládek - tedy já sám - jsem také o svou práci nepřišel.

Pravdou je, že odložení trestního oznámení Policií ČR ještě není pravomocné a České dráhy si mohou podat stížnost. Nic jiného, než prodloužení vlastní trapnosti ale nedocílí. Stejné trapnosti, jaké předváděli novináři, kteří v režii Českých drah popisovali smlouvy (které nikdy neviděli) a škody (o nichž netuší jak vznikly) a určovali viníky, o kterých to nikdo pravomocně neprohlásil. Taková novinářka Anna Ottová z MF Plus může být odstrašujícím příkladem za všechny. Co zůstává poslední záhadou, je fakt, že současný ministr dopravy Řebíček zřejmě shledává toto vedení Českých drah minimálně vyhovujícím. Kritéria tohoto pohledu by leckoho zajímala, zvláště když ČSA zrušilo u vlaků Pendolino smlouvu s Českými drahami pro nevýhodnost a nevyužitelnost. Hodně velký rozdíl proti Francii (vlaky TGV) či Německu (vlaky ICE), kde je trend zcela opačný.